Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové studovali podivné galaxie ve tvaru rotujícího vřetene

Astronomové studovali podivné galaxie ve tvaru rotujícího vřetene

Rotující eliptická galaxie protáhlého tvaru – počítačový model
Autor: J. Chang, PMO/T. Müller, HdA

Galaxie jsou majestátní uskupení hvězd v podobě rotujících disků. Avšak ne ve všech případech. Athanasia Tsatsi (Max Planck Institute for Astronomy) zkoumala se svými spolupracovníky galaxie, které se svým tvarem podobají vřetenu (anglicky spindle galaxy). Na základě průzkumu CALIFA (Calar Alto Legacy Integral Field spectroscopy Area survey) astronomové zjistili, že tyto štíhlé galaxie, které rotují podél své nejdelší osy, jsou ve vesmíru mnohem četnější, než se doposud předpokládalo. Nová data umožnila astronomům navrhnout model, jak tyto neobvyklé galaxie pravděpodobně vznikly, a to jako zvláštní typ vytvořený při splynutí dvou spirálních galaxií. Výsledky práce byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.

Když si lidí představují galaxie, mají většinou na mysli majestátní spirální galaxie podobné naší Galaxii – Mléčné dráze, kterým miliardy hvězd dodávají podobu plochého disku rotujícího kolem kolmé centrální osy. Avšak zde máme jiný typ galaxií, které jsou velmi výjimečné: takzvané protáhlé rotátory, každý ve tvaru připomínajícím doutník, které rotují podél nejdelší osy podobně jako vřeteno.

Nyní tým astronomů, jehož vedoucí byla Athanasia Tsatsi (Max Planck Institute for Astronomy), dokončil důkladný průzkum těchto vesmírných „vřeten“. Na základě dat z projektu CALIFA uskutečnili systematickou studii, která zkoumala rozložení rychlostí u více než 600 galaxií. Astronomové mezi nimi objevili osm nových rotujících protáhlých galaxií a téměř tak zdvojnásobili celkový počet známých objektů tohoto typu (z 12 na 20). Kosmická vřetena jsou tak podstatně četnější, než astronomové doposud předpokládali.

Počítačový model tzv. spindle galaxy Autor: J. Chang, PMO/T. Müller, HdA
Počítačový model tzv. spindle galaxy
Autor: J. Chang, PMO/T. Müller, HdA
Vzhledem k vysoké kvalitě dat byli astronomové schopni navrhnout věrohodné vysvětlení, jak tato kosmická vřetena vznikla. Galaxie většinou zvětšují svoje rozměry při vzájemném splynutí (velká galaxie pohltí menší hvězdný ostrov). Několik splynutí s menšími galaxiemi absolvovala i naše Galaxie. Vznik galaxie typu kosmického vřetena vyžaduje srážku dvou velkých galaxií pod správným úhlem (viz animace ve zdrojovém článku).

Výsledky jsou zajímavým přínosem do mozaiky, která vysvětluje pravděpodobný scénář vzniku neobvyklých, avšak ne zcela výjimečných typů galaxií. Athanasia Tsatsi s týmem spolupracovníků položila základy dobrého využití všech informací obsažených v datech projektu CALIFA. Teď jde o to ověřit některé předpovězené detailní vlastnosti podlouhlých rotujících galaxií. Zde už nejde využít dosavadních pozorování, ale mohlo by to být otestováno při použití detektorů, jako je například MUSE (Multi Unit Spectral Explorer) instalovaný na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) o průměru 8 metrů provozovaném Evropskou jižní observatoří ESO, který je vybudován na Paranal Observatory v Chile.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Projekt CALIFA, Galaxie, Galaxie typu vřetene


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »