Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové studovali podivné galaxie ve tvaru rotujícího vřetene

Astronomové studovali podivné galaxie ve tvaru rotujícího vřetene

Rotující eliptická galaxie protáhlého tvaru – počítačový model
Autor: J. Chang, PMO/T. Müller, HdA

Galaxie jsou majestátní uskupení hvězd v podobě rotujících disků. Avšak ne ve všech případech. Athanasia Tsatsi (Max Planck Institute for Astronomy) zkoumala se svými spolupracovníky galaxie, které se svým tvarem podobají vřetenu (anglicky spindle galaxy). Na základě průzkumu CALIFA (Calar Alto Legacy Integral Field spectroscopy Area survey) astronomové zjistili, že tyto štíhlé galaxie, které rotují podél své nejdelší osy, jsou ve vesmíru mnohem četnější, než se doposud předpokládalo. Nová data umožnila astronomům navrhnout model, jak tyto neobvyklé galaxie pravděpodobně vznikly, a to jako zvláštní typ vytvořený při splynutí dvou spirálních galaxií. Výsledky práce byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.

Když si lidí představují galaxie, mají většinou na mysli majestátní spirální galaxie podobné naší Galaxii – Mléčné dráze, kterým miliardy hvězd dodávají podobu plochého disku rotujícího kolem kolmé centrální osy. Avšak zde máme jiný typ galaxií, které jsou velmi výjimečné: takzvané protáhlé rotátory, každý ve tvaru připomínajícím doutník, které rotují podél nejdelší osy podobně jako vřeteno.

Nyní tým astronomů, jehož vedoucí byla Athanasia Tsatsi (Max Planck Institute for Astronomy), dokončil důkladný průzkum těchto vesmírných „vřeten“. Na základě dat z projektu CALIFA uskutečnili systematickou studii, která zkoumala rozložení rychlostí u více než 600 galaxií. Astronomové mezi nimi objevili osm nových rotujících protáhlých galaxií a téměř tak zdvojnásobili celkový počet známých objektů tohoto typu (z 12 na 20). Kosmická vřetena jsou tak podstatně četnější, než astronomové doposud předpokládali.

Počítačový model tzv. spindle galaxy Autor: J. Chang, PMO/T. Müller, HdA
Počítačový model tzv. spindle galaxy
Autor: J. Chang, PMO/T. Müller, HdA
Vzhledem k vysoké kvalitě dat byli astronomové schopni navrhnout věrohodné vysvětlení, jak tato kosmická vřetena vznikla. Galaxie většinou zvětšují svoje rozměry při vzájemném splynutí (velká galaxie pohltí menší hvězdný ostrov). Několik splynutí s menšími galaxiemi absolvovala i naše Galaxie. Vznik galaxie typu kosmického vřetena vyžaduje srážku dvou velkých galaxií pod správným úhlem (viz animace ve zdrojovém článku).

Výsledky jsou zajímavým přínosem do mozaiky, která vysvětluje pravděpodobný scénář vzniku neobvyklých, avšak ne zcela výjimečných typů galaxií. Athanasia Tsatsi s týmem spolupracovníků položila základy dobrého využití všech informací obsažených v datech projektu CALIFA. Teď jde o to ověřit některé předpovězené detailní vlastnosti podlouhlých rotujících galaxií. Zde už nejde využít dosavadních pozorování, ale mohlo by to být otestováno při použití detektorů, jako je například MUSE (Multi Unit Spectral Explorer) instalovaný na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) o průměru 8 metrů provozovaném Evropskou jižní observatoří ESO, který je vybudován na Paranal Observatory v Chile.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Projekt CALIFA, Galaxie, Galaxie typu vřetene


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »