Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové studovali podivné galaxie ve tvaru rotujícího vřetene

Astronomové studovali podivné galaxie ve tvaru rotujícího vřetene

Rotující eliptická galaxie protáhlého tvaru – počítačový model
Autor: J. Chang, PMO/T. Müller, HdA

Galaxie jsou majestátní uskupení hvězd v podobě rotujících disků. Avšak ne ve všech případech. Athanasia Tsatsi (Max Planck Institute for Astronomy) zkoumala se svými spolupracovníky galaxie, které se svým tvarem podobají vřetenu (anglicky spindle galaxy). Na základě průzkumu CALIFA (Calar Alto Legacy Integral Field spectroscopy Area survey) astronomové zjistili, že tyto štíhlé galaxie, které rotují podél své nejdelší osy, jsou ve vesmíru mnohem četnější, než se doposud předpokládalo. Nová data umožnila astronomům navrhnout model, jak tyto neobvyklé galaxie pravděpodobně vznikly, a to jako zvláštní typ vytvořený při splynutí dvou spirálních galaxií. Výsledky práce byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.

Když si lidí představují galaxie, mají většinou na mysli majestátní spirální galaxie podobné naší Galaxii – Mléčné dráze, kterým miliardy hvězd dodávají podobu plochého disku rotujícího kolem kolmé centrální osy. Avšak zde máme jiný typ galaxií, které jsou velmi výjimečné: takzvané protáhlé rotátory, každý ve tvaru připomínajícím doutník, které rotují podél nejdelší osy podobně jako vřeteno.

Nyní tým astronomů, jehož vedoucí byla Athanasia Tsatsi (Max Planck Institute for Astronomy), dokončil důkladný průzkum těchto vesmírných „vřeten“. Na základě dat z projektu CALIFA uskutečnili systematickou studii, která zkoumala rozložení rychlostí u více než 600 galaxií. Astronomové mezi nimi objevili osm nových rotujících protáhlých galaxií a téměř tak zdvojnásobili celkový počet známých objektů tohoto typu (z 12 na 20). Kosmická vřetena jsou tak podstatně četnější, než astronomové doposud předpokládali.

Počítačový model tzv. spindle galaxy Autor: J. Chang, PMO/T. Müller, HdA
Počítačový model tzv. spindle galaxy
Autor: J. Chang, PMO/T. Müller, HdA
Vzhledem k vysoké kvalitě dat byli astronomové schopni navrhnout věrohodné vysvětlení, jak tato kosmická vřetena vznikla. Galaxie většinou zvětšují svoje rozměry při vzájemném splynutí (velká galaxie pohltí menší hvězdný ostrov). Několik splynutí s menšími galaxiemi absolvovala i naše Galaxie. Vznik galaxie typu kosmického vřetena vyžaduje srážku dvou velkých galaxií pod správným úhlem (viz animace ve zdrojovém článku).

Výsledky jsou zajímavým přínosem do mozaiky, která vysvětluje pravděpodobný scénář vzniku neobvyklých, avšak ne zcela výjimečných typů galaxií. Athanasia Tsatsi s týmem spolupracovníků položila základy dobrého využití všech informací obsažených v datech projektu CALIFA. Teď jde o to ověřit některé předpovězené detailní vlastnosti podlouhlých rotujících galaxií. Zde už nejde využít dosavadních pozorování, ale mohlo by to být otestováno při použití detektorů, jako je například MUSE (Multi Unit Spectral Explorer) instalovaný na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) o průměru 8 metrů provozovaném Evropskou jižní observatoří ESO, který je vybudován na Paranal Observatory v Chile.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Projekt CALIFA, Galaxie, Galaxie typu vřetene


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečné zatmění Slunce

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »