Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové studovali podivné galaxie ve tvaru rotujícího vřetene

Astronomové studovali podivné galaxie ve tvaru rotujícího vřetene

Rotující eliptická galaxie protáhlého tvaru – počítačový model
Autor: J. Chang, PMO/T. Müller, HdA

Galaxie jsou majestátní uskupení hvězd v podobě rotujících disků. Avšak ne ve všech případech. Athanasia Tsatsi (Max Planck Institute for Astronomy) zkoumala se svými spolupracovníky galaxie, které se svým tvarem podobají vřetenu (anglicky spindle galaxy). Na základě průzkumu CALIFA (Calar Alto Legacy Integral Field spectroscopy Area survey) astronomové zjistili, že tyto štíhlé galaxie, které rotují podél své nejdelší osy, jsou ve vesmíru mnohem četnější, než se doposud předpokládalo. Nová data umožnila astronomům navrhnout model, jak tyto neobvyklé galaxie pravděpodobně vznikly, a to jako zvláštní typ vytvořený při splynutí dvou spirálních galaxií. Výsledky práce byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.

Když si lidí představují galaxie, mají většinou na mysli majestátní spirální galaxie podobné naší Galaxii – Mléčné dráze, kterým miliardy hvězd dodávají podobu plochého disku rotujícího kolem kolmé centrální osy. Avšak zde máme jiný typ galaxií, které jsou velmi výjimečné: takzvané protáhlé rotátory, každý ve tvaru připomínajícím doutník, které rotují podél nejdelší osy podobně jako vřeteno.

Nyní tým astronomů, jehož vedoucí byla Athanasia Tsatsi (Max Planck Institute for Astronomy), dokončil důkladný průzkum těchto vesmírných „vřeten“. Na základě dat z projektu CALIFA uskutečnili systematickou studii, která zkoumala rozložení rychlostí u více než 600 galaxií. Astronomové mezi nimi objevili osm nových rotujících protáhlých galaxií a téměř tak zdvojnásobili celkový počet známých objektů tohoto typu (z 12 na 20). Kosmická vřetena jsou tak podstatně četnější, než astronomové doposud předpokládali.

Počítačový model tzv. spindle galaxy Autor: J. Chang, PMO/T. Müller, HdA
Počítačový model tzv. spindle galaxy
Autor: J. Chang, PMO/T. Müller, HdA
Vzhledem k vysoké kvalitě dat byli astronomové schopni navrhnout věrohodné vysvětlení, jak tato kosmická vřetena vznikla. Galaxie většinou zvětšují svoje rozměry při vzájemném splynutí (velká galaxie pohltí menší hvězdný ostrov). Několik splynutí s menšími galaxiemi absolvovala i naše Galaxie. Vznik galaxie typu kosmického vřetena vyžaduje srážku dvou velkých galaxií pod správným úhlem (viz animace ve zdrojovém článku).

Výsledky jsou zajímavým přínosem do mozaiky, která vysvětluje pravděpodobný scénář vzniku neobvyklých, avšak ne zcela výjimečných typů galaxií. Athanasia Tsatsi s týmem spolupracovníků položila základy dobrého využití všech informací obsažených v datech projektu CALIFA. Teď jde o to ověřit některé předpovězené detailní vlastnosti podlouhlých rotujících galaxií. Zde už nejde využít dosavadních pozorování, ale mohlo by to být otestováno při použití detektorů, jako je například MUSE (Multi Unit Spectral Explorer) instalovaný na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) o průměru 8 metrů provozovaném Evropskou jižní observatoří ESO, který je vybudován na Paranal Observatory v Chile.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Projekt CALIFA, Galaxie, Galaxie typu vřetene


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »