Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové studovali podivné galaxie ve tvaru rotujícího vřetene

Astronomové studovali podivné galaxie ve tvaru rotujícího vřetene

Rotující eliptická galaxie protáhlého tvaru – počítačový model
Autor: J. Chang, PMO/T. Müller, HdA

Galaxie jsou majestátní uskupení hvězd v podobě rotujících disků. Avšak ne ve všech případech. Athanasia Tsatsi (Max Planck Institute for Astronomy) zkoumala se svými spolupracovníky galaxie, které se svým tvarem podobají vřetenu (anglicky spindle galaxy). Na základě průzkumu CALIFA (Calar Alto Legacy Integral Field spectroscopy Area survey) astronomové zjistili, že tyto štíhlé galaxie, které rotují podél své nejdelší osy, jsou ve vesmíru mnohem četnější, než se doposud předpokládalo. Nová data umožnila astronomům navrhnout model, jak tyto neobvyklé galaxie pravděpodobně vznikly, a to jako zvláštní typ vytvořený při splynutí dvou spirálních galaxií. Výsledky práce byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.

Když si lidí představují galaxie, mají většinou na mysli majestátní spirální galaxie podobné naší Galaxii – Mléčné dráze, kterým miliardy hvězd dodávají podobu plochého disku rotujícího kolem kolmé centrální osy. Avšak zde máme jiný typ galaxií, které jsou velmi výjimečné: takzvané protáhlé rotátory, každý ve tvaru připomínajícím doutník, které rotují podél nejdelší osy podobně jako vřeteno.

Nyní tým astronomů, jehož vedoucí byla Athanasia Tsatsi (Max Planck Institute for Astronomy), dokončil důkladný průzkum těchto vesmírných „vřeten“. Na základě dat z projektu CALIFA uskutečnili systematickou studii, která zkoumala rozložení rychlostí u více než 600 galaxií. Astronomové mezi nimi objevili osm nových rotujících protáhlých galaxií a téměř tak zdvojnásobili celkový počet známých objektů tohoto typu (z 12 na 20). Kosmická vřetena jsou tak podstatně četnější, než astronomové doposud předpokládali.

Počítačový model tzv. spindle galaxy Autor: J. Chang, PMO/T. Müller, HdA
Počítačový model tzv. spindle galaxy
Autor: J. Chang, PMO/T. Müller, HdA
Vzhledem k vysoké kvalitě dat byli astronomové schopni navrhnout věrohodné vysvětlení, jak tato kosmická vřetena vznikla. Galaxie většinou zvětšují svoje rozměry při vzájemném splynutí (velká galaxie pohltí menší hvězdný ostrov). Několik splynutí s menšími galaxiemi absolvovala i naše Galaxie. Vznik galaxie typu kosmického vřetena vyžaduje srážku dvou velkých galaxií pod správným úhlem (viz animace ve zdrojovém článku).

Výsledky jsou zajímavým přínosem do mozaiky, která vysvětluje pravděpodobný scénář vzniku neobvyklých, avšak ne zcela výjimečných typů galaxií. Athanasia Tsatsi s týmem spolupracovníků položila základy dobrého využití všech informací obsažených v datech projektu CALIFA. Teď jde o to ověřit některé předpovězené detailní vlastnosti podlouhlých rotujících galaxií. Zde už nejde využít dosavadních pozorování, ale mohlo by to být otestováno při použití detektorů, jako je například MUSE (Multi Unit Spectral Explorer) instalovaný na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) o průměru 8 metrů provozovaném Evropskou jižní observatoří ESO, který je vybudován na Paranal Observatory v Chile.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Projekt CALIFA, Galaxie, Galaxie typu vřetene


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »