Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gravitační vlny znovu detekovány

Gravitační vlny znovu detekovány

Dvě hvězdné černé díry krátce před vzájemnou kolizí
Autor: LIGO/T. Pyle

Dne 26. prosince 2015 v 03:38:53 UTC zaznamenali vědci příchod gravitačních vln – zčeření struktury prostoročasu – již podruhé v krátké době. Gravitační vlny byly detekovány dvojicí detektorů LIGO umístěných v Livingstonu (Louisiana) a v Hanfordu (Washington), USA. Observatoře LIGO financuje National Science Foundation (NSF) a byly navrženy, postaveny a jsou řízeny organizacemi Caltech a MIT. Zpráva o objevu byla přijatá k publikování v časopise Physical Review Letters.

Připojený obrázek zobrazuje dvě černé díry právě v okamžiku před jejich kolizí a splynutím jedné s druhou, přičemž se uvolnila energie v podobě gravitačních vln. Dne 26. 12. 2015, po překonání vzdálenosti 1,4 miliardy světelných roků, tyto vlny zasáhly Zemi a aktivovaly dvojici detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory). Jedná se již o druhý případ, kdy detektory LIGO zaznamenaly gravitační vlny a znovu potvrdily Einsteinovu obecnou teorii relativity a upevnily budoucnost gravitačních vln v astronomii jako zcela nového zásadního způsobu pozorování vesmíru. Černé díry měly hmotnosti 14× a 8× převyšující hmotnost Slunce. Po vzájemném splynutí vznikla nová černá díra o hmotnosti 21 Sluncí. Zbývající část hmotnosti se přeměnila a uvolnila v podobě gravitační energie.

Gravitační vlny nesou informaci o svém původu a o povaze gravitace, což nemůže být zjištěno jiným způsobem. Fyzikové dospěli k závěru, že tyto gravitační vlny byly vyprodukovány v závěrečném okamžiku splynutí dvou černých děr o hmotnostech 14× a 8× převyšujících hmotnost Slunce. Výsledkem splynutí objektů byl vznik jedné rotující černé díry o hmotnosti 21 hmotností Slunce.

Je velmi významné, že tyto černé díry byly mnohem méně hmotné, než tomu bylo v prvním případě zaznamenaných gravitačních vln 14. 9. 2015,“ říká Gabriela González, mluvčí LIGO Scientific Collaboration (LSC) a profesorka fyziky a astronomie na Louisiana State University. „Protože černé díry měly nižší hmotnosti ve srovnání s první detekcí gravitačních vln, strávily delší dobu – přibližně jednu sekundu – na citlivém záznamu z obou detektorů. Jedná se o slibný začátek mapování různých populací černých děr ve vesmíru.“

Během splynutí, které se odehrálo přibližně před 1,4 miliardami roků, bylo uvolněno množství energie zhruba odpovídající hmotnosti Slunce, které bylo přeměněno na gravitační vlny. Detekovaný signál začal přicházet z posledních 27 vzájemných oběhů černých děr před jejich splynutím. Na základě času příchodu signálu – detektor v Livingstonu zaznamenal gravitační vlny o 1,1 milisekundy dříve než detektor v Hanfordu – může být poloha zdroje na obloze určena jen přibližně.

V blízké budoucnosti bude evropský interferometr Virgo připojen k rostoucí síti detektorů gravitačních vln, které budou pracovat společně s pozemními dalekohledy, které budou pokračovat v dalším pozorování zdroje signálů,“ poznamenává Fulvio Ricci, mluvčí společnosti Virgo Collaboration a fyzik pracující na Istituto Nazionale di Nucleare (INFN), a také profesor na Sapienza University of Rome. „Tři interferometry umožní společně mnohem lepší lokalizaci zdroje gravitačních vln na obloze.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] news.uchicago.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: LIGO, Gravitační vlny, Černé díry


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »