Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST pozoroval nejvzdálenější osamělou hvězdu ve vesmíru

HST pozoroval nejvzdálenější osamělou hvězdu ve vesmíru

Hvězda Earendel (na fotografii vyznačena šipkou) se nachází v blízkosti zvlnění časoprostoru poskytujícího extrémní zvětšení
Autor: NASA/ESA/B. Welch, JHU/D. Coe, STScI/A. Pagan, STScI

V rámci programu HST s názvem Hubble’s Reionization Lensing Cluster Survey (RELICS) byla objevena hvězda, kterou opustilo záření v době, kdy byl vesmír starý pouze 6 % jeho současného věku, tedy zhruba 900 miliónů roků po Velkém třesku. Obdržela označení WHL0137-LS a přezdívku Earendel. Světlo této hvězdy, jejíž rudý posuv je z = 6,2, potřebuje 12,9 miliardy roků, než dosáhne Země.

Nejmenší objekty doposud spatřené na takto velkou vzdálenost byly hvězdokupy uvnitř prvotních galaxií.

Skoro jsme se zpočátku domnívali, že nebude možné pozorovat ještě vzdálenější objekt než Icarus, který byl dříve nejvzdálenější hvězdou s největším rudým posuvem,“ říká Brian Welch, astronom na Johns Hopkins University. Icarus se nachází ve vzdálenosti 9 miliard světelných roků a světlo zachycené na Zemi jej opustilo v době, kdy stáří vesmíru bylo 30 % jeho současného věku.

Když bylo vyzářeno světlo, které pozorujeme od hvězdy Earendel, byl vesmír méně než jednu miliardu let starý,“ dodává Victoria Strait, postgraduální vědecká pracovnice v Cosmic Dawn Center, Niels Bohr Institute at the University of Copenhagen a University of California, Davis. „Tehdy byla hvězda 4 miliardy světelných roků daleko od vznikající proto-mléčné dráhy, avšak následujících téměř 13 miliard roků trvalo, než její světlo dospělo k Zemi. Vesmír expandoval tak, že je nyní o ohromujících 28 miliard světelných roků větší. Předcházející rekord držela hvězda, kterou astronomové pozorovali, když byl vesmír starý zhruba třetinu současného věku. V této době byla již většina struktur vesmíru zformována a vyvinuta. Hvězda Earendel je tak skutečně průkopnickým rekordmanem.“

Astronomové odhadují, že Earendel je přinejmenším 50krát hmotnější než Slunce a miliónkrát jasnější, čímž soupeří s nejhmotnějšími známými hvězdami ve vesmíru.
Avšak dokonce ani tak zářivou, velmi hmotnou hvězdu, by nebylo možné spatřit na tak velkou vzdálenost bez zvětšení prostřednictvím hmotné kupy galaxií WHL0137-08, nacházející se přesně mezi námi a hvězdou Earendel, tj. působením gravitační čočky.

Hmota kupy galaxií WHL0137-08 zakřivuje strukturu prostoru, čímž vytváří silné přírodní zvětšovací sklo, které kromě zakřivování značně zesiluje světlo přicházející ze vzdálených objektů za touto kupou.

Díky vzácné poloze přímo za zvětšující kupou galaxií se hvězda Earendel objevila přímo, nebo neobyčejně blízko zvlnění struktury prostoru. Toto zvlnění, které je definováno v optice jako kaustika, poskytuje maximální zvětšení a zjasnění.

V těchto vzdálenostech vypadají galaxie obvykle jako malé šmouhy, kde je světlo z miliónů hvězd smíchané dohromady,“ říká Brian Welch. „Galaxie, jejímž členem je tato hvězda, byla zvětšena a deformována působením gravitační čočky do dlouhého srpku, který obdržel pojmenování Sunrise Arc.“

Hvězda Earendel existovala před tak dlouhou dobou, že nemohla vzniknout ze stejného materiálu jako hvězdy v současné době všude kolem nás. Studium těchto hvězd bude novým oknem do éry vesmíru, kterou neznáme, avšak která vede ke všemu, co o vesmíru dnes víme. Je to podobné, jako když čteme vskutku zajímavou knihu, ale začneme druhou kapitolou; nyní budeme mít příležitost spatřit, jak to všechno začalo.“

Objev byl popsán v článku publikovaném v časopise Nature.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov
[3] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Gravitační čočka, HST, Nejvzdálenější hvězda Earendel


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »