Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kolem vzdálené galaxie objevena „palivová nádrž“ pro vznik hvězd

Kolem vzdálené galaxie objevena „palivová nádrž“ pro vznik hvězd

Rozsáhlé zásobníky plynného vodíku v galaxii
Autor: ESO/L. Benassi

V mladém vesmíru přeměňovaly zářivé galaxie s bouřlivým vývojem doslova zběsilým tempem obrovské zásoby plynného vodíku na nové hvězdy. Zásoby vodíku se tedy logicky v průběhu času ztenčovaly. Z tohoto důvodu není jasné, jakým způsobem si dokázaly některé galaxie udržet vysoké tempo tvorby mladých hvězd i dlouho po svém vzniku.

Ke vnesení světla do této záhady astronomové využili radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a studovali šest vzdálených galaxií s bouřlivou tvorbou hvězd. Zjistili přitom, že pět z nich je obklopeno turbulentními „zásobníky“ plynného vodíku, které slouží jako „palivo“ pro vznik budoucích hvězd.

Tyto „palivové nádrže“ pro vznik hvězd byly odhaleny na základě objevu rozsáhlých oblastí molekul hydridu uhlíku (CH+) v okolí galaxií. CH+ je iont molekuly CH a vyznačuje velmi turbulentní oblasti v galaxiích, které překypují plynným vodíkem.

Nová pozorování pomocí radioteleskopu ALMA vedla Edith Falgarone (Ecole Normale Supérieure and Observatoire de Paris, Francie). Výsledky, které byly publikovány v časopise Nature, pomohou vědcům vysvětlit, jak galaxie zvládají prodloužit svoje období překotné tvorby hvězd.

Na základě detekce těchto molekul pomocí radioteleskopu ALMA jsme objevili, že zde existují obrovské rezervoáry vířících plynů, které obklopují vzdálené galaxie s překotnou tvorbou hvězd. Tato pozorování umožnila nové pohledy na růst galaxií a ukázala, jak může okolí galaxií poskytovat materiál pro vznik hvězd,“ říká spoluautor nového objevu Edwin Bergin, astronom na University of Michigan, Ann Arbor.

CH+ je výjimečná molekula,“ dodává Martin Zwaan, astronom z Evropské jižní observatoře ESO, který se podílel na dokumentu. „Potřebuje hodně energie ke svému vzniku a je velmi chemicky aktivní, což znamená, že její životnost je velmi krátká a nemůže být transportována daleko. Z tohoto důvodu molekuly CH+ naznačují, jak energie proudí v galaxiích a jejich okolním prostředí.“

Galaxie SMM J2135-0102 s intenzivní tvorbou hvězd Autor: ESO/M. Kornmesser
Galaxie SMM J2135-0102 s intenzivní tvorbou hvězd
Autor: ESO/M. Kornmesser
Pozorování molekul CH+ vedlo k odhalení hustých rázových vln poháněných horkým a silným galaktickým větrem, který má původ uvnitř oblastí tvorby hvězd v galaxiích. Tyto větry vanou napříč galaxií a vytlačují materiál pryč. Jejich turbulentní pohyby jsou takové, že gravitační přitažlivost galaxie může část tohoto materiálu získat zpět. Tento materiál se potom shromažďuje ve vířících zásobnících v podobě chladného plynu o nízké hustotě. Rezervoáry plynu se rozprostírají v galaxii do vzdálenosti více než 30 000 světelných roků od regionu tvorby hvězd.

Prostřednictvím molekuly CH+ jsme zjistili, že energie je uchovávána v podobě větrů galaktických rozměrů a je využívána jako turbulentní pohyb v doposud neznámých rezervoárech studeného plynu obklopujících galaxii,“ říká Edith Falgarone. „Naše závěry pozmění teorie vývoje galaxií. Intenzivní turbulencí v rezervoárech tento galaktický vítr prodlužuje fázi bouřlivé tvorby hvězd místo toho, aby ji uhasil.“

Vědecký tým také odvodil, že samotné galaktické větry nemohou naplnit nově odhalené zásobníky plynu. Astronomové předpokládají, že jeho velké množství je doplňováno při galaktických srážkách nebo v rámci akrece (nabalování) ze skrytých proudů plynu, jak předpokládají současné teorie.

Tento objev představuje významný krok vpřed v našem chápání, jak je přítok hmoty usměrňován ve většině galaxií s intenzivní tvorbou hvězd v etapě raného vesmíru,“ říká Rob Ivison, ESO’s Director for Science, který je rovněž spoluautorem článku. „Ukazuje se, čeho můžeme dosáhnout, když vědci z různých vědních oborů společně využívají schopnosti jednoho z nejvýkonnějších dalekohledů světa.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] public.nrao.edu
[2] spaceanswers.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vznik hvězd, Galaxie, Radioteleskop ALMA


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

5min RAWky snímané cca od 19:30 do 22:15 135 min Light iso 3200 20 min dark iso 3200 v rámci úprav spíše jen zvýraznění detailu galaxie M31 andromedy

Další informace »