Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmické teleskopy pozorovaly mimořádný záblesk

Kosmické teleskopy pozorovaly mimořádný záblesk

Rentgenová observatoř Swift zachytila dosvit gama záblesku GRB 221009A asi hodinu od okamžiku, kdy byl poprvé detekován. Při průchodu záření jinak neviditelnými prachovými oblastmi naší galaxie se rentgenové záření rozptýlilo a vytvořilo kruhové obrazce kolem záblesku.
Autor: NASA/Swift/A. Beardmore (University of Leicester)

Astronomy po celém světě uchvátil nezvykle jasný a zároveň dlouhotrvající puls vysokoenergetického záření, který se kolem Země prohnal v neděli 9. října letošního roku. Emise pocházely z gama záblesku (GRB = gamma-ray burst), což jsou ty nejsilnější exploze, k jakým ve vesmíru dochází. Tento gama záblesk se navíc řadí mezi nejjasnější zatím pozorované jevy svého druhu.

V neděli 16. 10. 2022 okolo poledne středoevropského letního času proletěla Sluneční soustavou vlna rentgenového a gamma záření. Jejich přítomnost spustila detektory mnoha observatoří včetně Fermi Gamma-ray Space Telescope, Neil Gehrels Swift Observatory a Wind. Teleskopy po celém světě se otočily daným směrem, aby byl možné pozorovat následky záblesku, přičemž pozorování stále probíhají.

Exploze, která dostala označení GRB 221009A poskytla nečekaně zajímavý začátek pro 10. sympozium věnované výsledkům z teleskopu Fermi, na které do Johannesburgu v Jihoafrické republice přijeli astronomové specializující se na gamma záření. „Můžeme opravdu upřímně říct, že tohle setkání začalo doslova explozivně. Mluví o tom všichni,“ přiznává Judy Racusin, zástupkyně vědeckého pracovníka projektu Fermi z Goddardova střediska v Greenbeltu (stát Maryland), která se konference účastní. Astronomové se domnívají, že jde o „křik čerstvě narozené černé díry“, která se zformovala ve středu masivní hvězdy kolabující svou vlastní hmotností. Za těchto podmínek vznikající černá díra vytváří a urychluje silné proudy částic, které se pohybují rychlostí blízkou rychlosti světla. Tyto výtrysky pronikají skrz hvězdu a do vesmíru vyzařují rentgenové a gama záření.

Záblesk také poskytl dlouho očekávanou pozorovací příležitost ke spojení sil dvou přístrojů, které se nachází na palubě ISS – amerického přístroje NICER a japonského detektoru MAXI. jejich spojení bylo realizováno v dubnu a dostalo označení OHMAN (Orbiting High-energy Monitor Alert Network). Díky tomu získal NICER možnost se rychle otočit směrem ke GRB, který zaregistruje MAXI. Tento postup přitom dříve vyžadoval zásah expertů na Zemi, což přinášelo značná zpoždění. „OHMAN poskytl automatický alarm, který umožnil přístroji NICER sledovat situaci do tří hodin, jakmile se zdroj stal viditelným pro dalekohled,“ řekl Zaven Arzoumanian, vedoucí vědeckého týmu NICER na Goddardově středisku a dodal: „V budoucnu by tato spolupráce mohla vést k reakční době v řádu několika minut.

Záření z této dávné exploze přináší nové informace o procesu zhroucení hvězdy, zrození černé díry, chování a interakci hmoty pohybující se rychlostí blízkou rychlosti světla, ale i podmínkám ve vzdálených galaxiích a mnoha dalších věcech. Další podobně jasný GRB nemusí přijít během dalších desítek let. Podle předběžné analýzy zaznamenával hlavní přístroj teleskopu Fermi LAT (Large Area Telescope) záblesk po dobu více než 10 hodin. Jedním z důvodů jasnosti a délky trvání záblesku je skutečnost, že na poměry toho, co bývá u GRB běžné, se tento nacházel relativně blízko nás.

Tento záblesk byl mnohem blíže než typické GRB, což je fascinující. Umožní nám to detekovat mnoho detailů, které by jinak byly příliš slabé na to, abychom je spatřili,“ říká Roberta Pillera, členka Fermi LAT Collaboration, která vedla počáteční komunikaci o GRB, a také doktorandka na Polytechnické univerzitě v italském Bari a dodává: „Patřil také k nejenergetičtějším a nejsvítivějším zábleskům, jaké kdy byly pozorovány bez ohledu na vzdálenost, takže je to dvojnásobně vzrušující.

Astronomové se domnívají, že gama záblesk GRB 221009A byl důsledkem vzniku černé díry v centru kolabující obří hvězdy. Na ilustraci černá díra produkuje výtrysk částic letících rychlostí blízkou rychlosti světla. Výtrysky pronikají skrz hvězdu a vzniká přitom vysokoenergetické rentgenové a gama záření. Autor: NASA/Swift/Cruz deWilde
Astronomové se domnívají, že gama záblesk GRB 221009A byl důsledkem vzniku černé díry v centru kolabující obří hvězdy. Na ilustraci černá díra produkuje výtrysk částic letících rychlostí blízkou rychlosti světla. Výtrysky pronikají skrz hvězdu a vzniká přitom vysokoenergetické rentgenové a gama záření.
Autor: NASA/Swift/Cruz deWilde

Na závěr ještě malý dodatek – článek vznikl překladem článku z webu phys.org, ale když už se v něm řeší téma GRB, byla by velká škoda nerozšířit jej o informace přímo od zdroje, který máme přímo v České republice. Astrofyzik Norbert Werner z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně nám s radostí potvrdil, že tento záblesk detekoval i slovenský CubeSat GRBAlpha a hned přidal odkaz na jejich GCN (Gamma-ray Burst Coordinates Network). „Družica sa v čase detekcie nachádzala v blízkosti severného pólu. Kým detektor na družici Fermi bol týmto nezvyčajne jasným GRB saturovaný, detektor GRBAlpha sa zdá byť nesaturovaný a teda dokážeme určiť jasnosť záblesku aj počas špičky,“ sdělil Norbert Werner a pokračuje: „Možno najzaujímavejšie ale je, že tento záblesk bol detekovaný aj na veľmi vysokých energiách, až do 18 TeV! Fakt, že tak energetické fotóny k nám dokázali prísť zo vzdialenosti až 2,5 miliardy sveteľných rokov môže mať dôležité dôsledky pre naše chápanie fyziky.“ Na závěr ještě Norbert Werner přidal odkazy na dva články z pátku 14. října (https://arxiv.org/pdf/2210.06338.pdf a https://arxiv.org/pdf/2210.07172.pdf), které si mohou případní zájemci prostudovat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Gama záblesk, GRB 221009A


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »