Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmické teleskopy pozorovaly mimořádný záblesk

Kosmické teleskopy pozorovaly mimořádný záblesk

Rentgenová observatoř Swift zachytila dosvit gama záblesku GRB 221009A asi hodinu od okamžiku, kdy byl poprvé detekován. Při průchodu záření jinak neviditelnými prachovými oblastmi naší galaxie se rentgenové záření rozptýlilo a vytvořilo kruhové obrazce kolem záblesku.
Autor: NASA/Swift/A. Beardmore (University of Leicester)

Astronomy po celém světě uchvátil nezvykle jasný a zároveň dlouhotrvající puls vysokoenergetického záření, který se kolem Země prohnal v neděli 9. října letošního roku. Emise pocházely z gama záblesku (GRB = gamma-ray burst), což jsou ty nejsilnější exploze, k jakým ve vesmíru dochází. Tento gama záblesk se navíc řadí mezi nejjasnější zatím pozorované jevy svého druhu.

V neděli 16. 10. 2022 okolo poledne středoevropského letního času proletěla Sluneční soustavou vlna rentgenového a gamma záření. Jejich přítomnost spustila detektory mnoha observatoří včetně Fermi Gamma-ray Space Telescope, Neil Gehrels Swift Observatory a Wind. Teleskopy po celém světě se otočily daným směrem, aby byl možné pozorovat následky záblesku, přičemž pozorování stále probíhají.

Exploze, která dostala označení GRB 221009A poskytla nečekaně zajímavý začátek pro 10. sympozium věnované výsledkům z teleskopu Fermi, na které do Johannesburgu v Jihoafrické republice přijeli astronomové specializující se na gamma záření. „Můžeme opravdu upřímně říct, že tohle setkání začalo doslova explozivně. Mluví o tom všichni,“ přiznává Judy Racusin, zástupkyně vědeckého pracovníka projektu Fermi z Goddardova střediska v Greenbeltu (stát Maryland), která se konference účastní. Astronomové se domnívají, že jde o „křik čerstvě narozené černé díry“, která se zformovala ve středu masivní hvězdy kolabující svou vlastní hmotností. Za těchto podmínek vznikající černá díra vytváří a urychluje silné proudy částic, které se pohybují rychlostí blízkou rychlosti světla. Tyto výtrysky pronikají skrz hvězdu a do vesmíru vyzařují rentgenové a gama záření.

Záblesk také poskytl dlouho očekávanou pozorovací příležitost ke spojení sil dvou přístrojů, které se nachází na palubě ISS – amerického přístroje NICER a japonského detektoru MAXI. jejich spojení bylo realizováno v dubnu a dostalo označení OHMAN (Orbiting High-energy Monitor Alert Network). Díky tomu získal NICER možnost se rychle otočit směrem ke GRB, který zaregistruje MAXI. Tento postup přitom dříve vyžadoval zásah expertů na Zemi, což přinášelo značná zpoždění. „OHMAN poskytl automatický alarm, který umožnil přístroji NICER sledovat situaci do tří hodin, jakmile se zdroj stal viditelným pro dalekohled,“ řekl Zaven Arzoumanian, vedoucí vědeckého týmu NICER na Goddardově středisku a dodal: „V budoucnu by tato spolupráce mohla vést k reakční době v řádu několika minut.

Záření z této dávné exploze přináší nové informace o procesu zhroucení hvězdy, zrození černé díry, chování a interakci hmoty pohybující se rychlostí blízkou rychlosti světla, ale i podmínkám ve vzdálených galaxiích a mnoha dalších věcech. Další podobně jasný GRB nemusí přijít během dalších desítek let. Podle předběžné analýzy zaznamenával hlavní přístroj teleskopu Fermi LAT (Large Area Telescope) záblesk po dobu více než 10 hodin. Jedním z důvodů jasnosti a délky trvání záblesku je skutečnost, že na poměry toho, co bývá u GRB běžné, se tento nacházel relativně blízko nás.

Tento záblesk byl mnohem blíže než typické GRB, což je fascinující. Umožní nám to detekovat mnoho detailů, které by jinak byly příliš slabé na to, abychom je spatřili,“ říká Roberta Pillera, členka Fermi LAT Collaboration, která vedla počáteční komunikaci o GRB, a také doktorandka na Polytechnické univerzitě v italském Bari a dodává: „Patřil také k nejenergetičtějším a nejsvítivějším zábleskům, jaké kdy byly pozorovány bez ohledu na vzdálenost, takže je to dvojnásobně vzrušující.

Astronomové se domnívají, že gama záblesk GRB 221009A byl důsledkem vzniku černé díry v centru kolabující obří hvězdy. Na ilustraci černá díra produkuje výtrysk částic letících rychlostí blízkou rychlosti světla. Výtrysky pronikají skrz hvězdu a vzniká přitom vysokoenergetické rentgenové a gama záření. Autor: NASA/Swift/Cruz deWilde
Astronomové se domnívají, že gama záblesk GRB 221009A byl důsledkem vzniku černé díry v centru kolabující obří hvězdy. Na ilustraci černá díra produkuje výtrysk částic letících rychlostí blízkou rychlosti světla. Výtrysky pronikají skrz hvězdu a vzniká přitom vysokoenergetické rentgenové a gama záření.
Autor: NASA/Swift/Cruz deWilde

Na závěr ještě malý dodatek – článek vznikl překladem článku z webu phys.org, ale když už se v něm řeší téma GRB, byla by velká škoda nerozšířit jej o informace přímo od zdroje, který máme přímo v České republice. Astrofyzik Norbert Werner z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně nám s radostí potvrdil, že tento záblesk detekoval i slovenský CubeSat GRBAlpha a hned přidal odkaz na jejich GCN (Gamma-ray Burst Coordinates Network). „Družica sa v čase detekcie nachádzala v blízkosti severného pólu. Kým detektor na družici Fermi bol týmto nezvyčajne jasným GRB saturovaný, detektor GRBAlpha sa zdá byť nesaturovaný a teda dokážeme určiť jasnosť záblesku aj počas špičky,“ sdělil Norbert Werner a pokračuje: „Možno najzaujímavejšie ale je, že tento záblesk bol detekovaný aj na veľmi vysokých energiách, až do 18 TeV! Fakt, že tak energetické fotóny k nám dokázali prísť zo vzdialenosti až 2,5 miliardy sveteľných rokov môže mať dôležité dôsledky pre naše chápanie fyziky.“ Na závěr ještě Norbert Werner přidal odkazy na dva články z pátku 14. října (https://arxiv.org/pdf/2210.06338.pdf a https://arxiv.org/pdf/2210.07172.pdf), které si mohou případní zájemci prostudovat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Gama záblesk, GRB 221009A


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »