Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Odhaleno velkolepé halo kolem spirálních galaxií

Odhaleno velkolepé halo kolem spirálních galaxií

Kompozitní snímek spirální galaxie pozorované z boku s halo v oboru rádiového záření.
Autor: Jayanne English (U. Manitoba), with support from Judith Irwin and Theresa Wiegert (Queen’s U.) for t

Výzkum spirálních galaxií pozorovaných „z boku“ odhalil, že tzv. halo kosmického záření a magnetických polí nad a pod galaktickými disky jsou mnohem četnější, než se astronomové doposud domnívali.

Mezinárodní tým astronomů využil radioteleskop Karl G. Jansky Very Large Array (VLA) ke studiu 35 spirálních galaxií natočených k nám bokem, nacházejících se ve vzdálenostech v rozsahu 11 až 137 miliónů světelných roků od Země. Výzkum využil výhod a schopností radioteleskopu VLA po desetiletí probíhajícím vylepšování zařízení, který byl zaměřen na detekci rádiové emise mnohonásobně slabší, než dovolovaly dosavadní možnosti.

Doposud jsme věděli, že taková halo existují, avšak použití výkonného a zdokonaleného radioteleskopu VLA a veškerých schopností některých pokročilých technik zpracování obrazu jsme zjistili, že takováto halo jsou mnohem četnější mezi spirálními galaxiemi, než jsme si doposud uvědomovali,“ říká Judith Irwin, vedoucí projektu z Queen's University, Kanada.

Spirální galaxie, které jsou podobné naší Galaxii – Mléčné dráze, obsahují většinou obrovské množství hvězd, plynů a prachu v plochém rotujícím disku se spirálními rameny. Většina světla a rádiového záření pozorovaného pomocí dalekohledů či radioteleskopů přichází právě z objektů tohoto disku. Výzkum prostředí nad a pod rovinou těchto disků je velmi obtížný.

„Studium těchto halo prostřednictvím radioteleskopů nám může poskytnout cenné informace o širokém rozsahu tohoto fenoménu, včetně rychlosti vzniku hvězd uvnitř disku, větru z expandujících hvězd a charakteru a původu magnetických polí těchto galaxií,“ dodává Theresa Wiegert, rovněž z Queen's University, hlavní autorka článku popisujícího objev, který byl publikován v časopise Astronomical Journal. Článek poskytuje první analýzy dat ze studia 35 galaxií.

Aby spatřili, jak rozsáhlé je „typické“ halo, změřili astronomové jejich obrazy u 30 galaxií stejného průměru. Poté další autorka Jayanne English z University of Manitoba, Kanada, tato měření zkombinovala do jediného snímku. Výsledkem je, jak říká Judith Irwin, „velkolepý obraz ukazující, že kosmické záření a magnetická pole nejenže prostupují samotným galaktickým diskem, ale sahají daleko nad a pod jeho rovinu.“

Kombinovaný snímek, vytvořený vědci, potvrzuje předpověď takového halo z roku 1961.

Společně s článkem o jejich objevu astronomové také zhotovili první várku specializovaných VLA snímků, které jsou dostupné i pro jiné vědce. V dřívějších publikacích vědecký tým popsal detaily jejich projektu a jeho hlavní cíle. Tým astronomů dokončil sérii pozorování VLA a jejich poslední článek obsahuje analýzu první sady fotografií. Nyní se zabývají analýzou další sady dat. Tyto nové snímky budou rovněž volně přístupné ostatním vědcům, až budou publikovány závěry pozdějších analýz.

Závěry z tohoto průzkumu pomohou zodpovědět mnoho doposud  nevyřešených otázek o vývoji galaxií a vzniku hvězd,“ říká Marita Krause z Max-Planck Institute for Radioastronomy, Bonn, SRN.

Popis obrázku: Kompozitní snímek spirální galaxie pozorované z boku s halo v oboru rádiového záření vytvářeného rychle se pohybujícími částicemi v galaktickém magnetickém poli. Na tomto velkém obrázku je šedomodrá oblast vytvořená jako jeden snímek složením rádiových halo u 30 různých galaxií, jak byly pozorovány pomocí radioteleskopu Very Large Array (VLA). Uprostřed obrázku je vložená fotografie galaxie NGC 5775 ve viditelném světle, pořízená pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST. Snímek ve viditelném světle ukazuje pouze vnitřní část galaxie s hvězdotvornou oblastí, vnější oblasti horizontálně pronikají do prostředí rádiového halo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Very large array, Spirální galaxie, Galaktické halo


41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdokupa

NGC 884

Další informace »