Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Průzkum temné hmoty odhalil 11 galaxií pohlcených Mléčnou dráhou

Průzkum temné hmoty odhalil 11 galaxií pohlcených Mléčnou dráhou

Některé hvězdné proudy v okolí naší Galaxie
Autor: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt, SSC & Caltech

Astronomové publikovali předběžné výsledky z výzkumu temné energie (Dark Energy Survey), do kterého bylo zařazeno přibližně 400 miliónů astronomických objektů včetně vzdálených galaxií, ale i hvězd v naší Galaxii. Mezi nejdůležitější údaje prvních tří let výzkumu, které byly zveřejněny 10. ledna 2018 na konferenci Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society, AAS), která se konala ve Washingtonu, patří objev 11 nových hvězdných proudů – pozůstatků malých galaxií, které byly roztrhány a pohlceny naší Galaxií (Mléčnou dráhou).

Výsledky byly oznámeny na základě průzkumu Dark Energy Survey (DES), který se uskutečnil v rámci mezinárodní spolupráce více než 400 astronomů včetně vědců z University of Chicago, Argonne a Fermilab, kteří se snažili odhalit podstatu této záhadné síly temné energie.

Data z průzkumu pokrývají zhruba 5 000 čtverečních stupňů, což je asi jedna osmina celé oblohy, včetně asi 40 000 expozic pořízených kamerou Dark Energy Camera. Snímky a další data jsou obsažena v katalozích společně s polohami stovek miliónů galaxií a hvězd.

Očekáváme nejrůznější druhy objevů, které by mohly vyplynout ze získaných dat,“ říká Brian Yanny z Fermi National Accelerator Laboratory (Fermilab), vědecký vedoucí pracovník projektu Dark Energy Survey. „Zatímco vědci z tohoto projektu se zaměřili na jeho využití ke studiu temné energie, chtěli jsme umožnit i dalším astronomům prozkoumat tyto fotografie jinými způsoby k lepšímu pochopení stavby našeho vesmíru.“

Dark Energy Camera, hlavní pozorovací vědecký přístroj v rámci projektu Dark Energy Survey, je jedním z nejvýkonnějších digitálních zobrazovacích zařízení. Kamera byla zkonstruována a testována v laboratořích Fermilab přidružených k University of Chicago, které jsou hlavní laboratoří pro výzkum v rámci projektu Dark Energy Survey. Kamera je instalována na dalekohledu Blanco o průměru 4 m, který se nachází v Chile a který provozuje National Science Foundation. Snímky pořízené v rámci průzkumu Dark Energy Survey zpracovává tým pracovníků z National Center for Supercomputing Applications at the University of Illinois at Urbana-Champaign.

Zorné pole v rámci projektu Dark Energy Survey; několik hvězdných proudů je znázorněno žlutě Autor: Alex Drlica-Wagner (Fermilab), Nora Shipp (U. Chicago)
Zorné pole v rámci projektu Dark Energy Survey; několik hvězdných proudů je znázorněno žlutě
Autor: Alex Drlica-Wagner (Fermilab), Nora Shipp (U. Chicago)
Jedním z nových objevů na základě zpřístupněných dat je odhalení 11 nových proudů hvězd v okolí naší Galaxie. Mléčná dráha je obklopena rozsáhlým halo temné hmoty, která se projevuje silným gravitačním působením na menší blízké galaxie. Naše Galaxie roste v důsledku pohlcování těchto roztrhaných malých soustav. Jak jsou hvězdy rozptýleny daleko od sebe, vytvářejí proudy napříč oblohou, které můžeme detekovat například při použití kamery Dark Energy Camera. Dokonce i když jsou hvězdné proudy mimořádně obtížně pozorovatelné, protože se skládají z relativně malého počtu hvězd rozprostřených na velké části oblohy.

Je vzrušující, že jsme objevili tak velké množství hvězdných proudů,“ říká astrofyzik Alex Drlica-Wagner, Fermilab a Kavli Institute for Cosmological Physics, University of Chicago. „Tyto objevené proudy můžeme využít k určení množství, rozložení a shlukování temné hmoty v naší Galaxii. Výzkum hvězdných proudů nám pomůže vymezit základní vlastnosti temné hmoty.“

Před tímto novým objevem byly pozorovány pouze zhruba dvě desítky hvězdných proudů. Většina z nich byla objevena na základě průzkumu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), což je předchůdce nového průzkumu Dark Energy Survey. Úsilí detekovat nové hvězdné proudy v rámci průzkumu DES vedla postgraduální studentka Nora Shipp.

Nově objevené proudy nám přinesly informace o utváření a struktuře Mléčné dráhy a okolním halo tvořeným temnou hmotou. Hvězdné proudy poskytují informace o utváření velkých galaxií pohlcováním menších hvězdných ostrovů,“ říká Nora Shipp. „Tyto objevy jsou možné, protože průzkum DES je nejširší, nejhlubší a nejlépe doposud zkalibrovaný projekt“.

Protože neexistuje žádná všeobecně přijímaná konvence pro pojmenování hvězdných proudů, byla v rámci průzkumu Dark Energy Survey poslána žádost mladým studentům škol v Chile a Austrálii, aby zvolili vhodná jména. Studenti a jejich učitelé společně navrhli jména hvězdných proudů vyjádřená v domorodých jazycích obyvatel na severu Chile a australských domorodců.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] news.uchicago.edu
[2] spitzer.caltech.edu
[3] news.fnal.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dark Energy Survey, Hvězdné proudy, Galaxie Mléčná dráha


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »