Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  První detailní pohled na rozsáhlé oblasti vzniku hvězd v naší Galaxii

První detailní pohled na rozsáhlé oblasti vzniku hvězd v naší Galaxii

Rozsáhlý region formování mladých hvězd při pozorování radioteleskopem
Autor: Charles Kerton/Iowa State University

Astronomové z USA a Jižní Koreje uskutečnili první pozorování s vysokým rozlišením pomocí radioteleskopu TRAO, kterým studovali molekulární oblaka uvnitř impozantní oblasti zrodu nových hvězd ve vnějších oblastech Mléčné dráhy. „Region se nachází za blízkým oblakem prachu a plynu,“ říká Charles Kerton, profesor fyziky a astronomie na Iowa State University a člen výzkumného týmu. „Tento oblak zastiňuje světlo vzdálenějšího regionu, a tak ke studiu oblasti s tvorbou hvězd jsme museli použít infračervené nebo rádiové záření.“

Tato oblast naší Galaxie je označovaná jako CTB 102, od Země ji dělí vzdálenost zhruba 14 000 světelných roků. Je klasifikována jako HII region, což znamená, že obsahuje oblaka ionizovaných atomů vodíku. A protože je tento region velmi vzdálen od Země a mezi oblakem a Zemí leží prach a plyn, je obtížné oblast studovat. „A tak byla tato oblast doposud velmi málo zmapována,“ doplňuje Charles Kerton.

Astronomové popsali svůj první náčrt nové mapy tohoto regionu s vysokým rozlišením v článku nedávno přijatém k publikování v časopise Astrophysical Journal. Hlavními autory jsou Sung-ju Kang, vědecký pracovník na Korea Astronomy and Space Science Institute a bývalý postgraduální student na Iowa State University, a také Brandon Marshall, rovněž bývalý postgraduální student na Iowa State University, který byl přijat na fakultu University of Nebraska, Kearney. Dalšími spoluautory jsou Charles Kerton, Youngsik Kim, Minho Choi a Miju Kang, všichni z Korea Astronomy a Space Science Institute. Youngsik Kim je rovněž pracovníkem Daejeon Observatory v Jižní Koreji.

Charles Kerton řekl, že se svými spolupracovníky použil radioteleskop na Taeduk Radio Astronomy Observatory (TRAO) v Jižní Koreji o průměru 13,7 m k uskutečnění pozorování oxidu uhelnatého s vysokým rozlišením v molekulárních oblacích naší Galaxie. „Taková pozorování nás informují o hmotnosti a struktuře materiálu v takovémto mezihvězdném prostředí,“ říká Charles Kerton.

Astronomové rovněž porovnali svá rádiová pozorování s existujícími daty v oboru infračerveného záření získanými pomocí Wide-Field Infrared Survey Explorer (WISE) a Two Micron All Sky Survey (2MASS). Infračervená data jim umožnila klasifikovat mladé hvězdy uvnitř regionu molekulárních oblaků.

Data získaná v rámci tří hlavních pozorování vědci publikovali ve svém článku. Zaprvé, astronomové použili rádiová data k popisu fyzikálních struktur a charakteristik nově zmapovaného regionu molekulárních oblaků – jsou docela velká, o průměru zhruba 180 světelných roků s hmotností rovnající se asi 100 000 násobků Slunce. Zadruhé, použili infračervená data k určení mladých hvězd obsažených uvnitř oblaků. A zatřetí, zkombinovali oba tyto balíky informací ke studiu efektivity vzniku hvězd v této galaktické oblasti.

Astronomové dospěli k závěru, že účinnost celého regionu CTB 102 je přibližně 5 až 10 %, podobně jako v dalších obřích molekulárních oblacích v naší Galaxii. Avšak v molekulárních oblacích objevili jeden subregion, kde účinnost vzniku hvězd dosahuje hodnot 17 až 37 %. To je mnohem více, než bychom očekávali pro oblast této velikosti. Předpokládá se, že subregion je oblastí hmotného seskupení mladých, vyvíjejících se hvězd, usazených v tomto molekulárním oblaku.

Proč se tak mnoho hvězd utváří v tomto jednom subregionu? Charles Kerton říká, že to je otázkou pro další výzkum. Možná zde existuje něco zvláštního, co se týká mezihvězdného materiálu v subregionu, který je sousední hmotnou HII oblastí.

To je náš první pohled na tuto záležitost,“ říká Charles Kerton. „Starší data byla velká jen několik obrazových bodů – několik pixelů. Nebyli jsme doposud schopni izolovat tento relativně malý region v naší Galaxii.“

Avšak nyní to astronomové zvládli – s pomocí nové radioastronomické observatoře z Jižní Koreje.

Pozorování s vysokým rozlišením publikované ve studii, jak uvádí Charles Kerton, „rovněž prokázala, že radioteleskop je ideálním nástrojem pro výzkum podobných oblastí v naší Galaxii – ale i pro mnoho dalších podobných cílů.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězdotvorná oblast CTB 102, Vznik hvězd


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »