Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Srážka mezihvězdných bublin pomáhá vzniku hvězd

Srážka mezihvězdných bublin pomáhá vzniku hvězd

Jeden z nalezených párů srážejících se bublin. V místě kolize lze vidět jasnou oblast, která odpovídá místu nové hvězdné tvorby. Snímek je pořízen v rádiovém kontinuu, ve kterém září ionizovaný vodík.
Autor: AsÚ AV ČR, MUNI Brno, VLA Galactic Plane Survey.

Tým astrofyziček z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd nalezl srážející se mezihvězdné bubliny uvnitř naší Galaxie. Ukázalo se, že díky srážce těchto obřích útvarů, o průměru až 200 světelných let, vznikají v místě kolize nové hvězdy. Tyto nově vzniklé hvězdy pak kolem sebe vytvářejí další bublinu, která je podstatně mladší a tudíž v porovnání se srážejícími se bublinami mnohem menší. Práce tak přispívá k porozumění tvorby hvězd ve vesmíru, jelikož navrhuje způsob, jak mohou díky kolizi dvou bublin vznikat hvězdy.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně a Astronomického ústavu AVČR ze 24. listopadu 2016.

Lenka Zychová z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity společně se  Soňou Ehlerovou z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky publikovaly práci zabývající se srážkou mezihvězdných bublin v prestižním časopise Astronomy & Astrophysics. Jejich výzkum mezihvězdné látky v konkrétní oblasti na obloze odhalil dva páry mezihvězdných bublin, jejichž stáří je několik miliónů let a průměr až 200 světelných let. Tyto bubliny spolu kolidují a produkují v místě srážky nové hvězdy. Tyto nově narozené hvězdy kolem sebe šíří další bubliny plynu, jejichž stáří je pouhých několik stovek tisíc let (oproti několika miliónům let větších bublin.

Druhý z nalezených párů srážejících se bublin, tentokráte na snímku pořízeném v čáře 21 cm, na které září neutrální vodík. Ten se nachází všude v okolí bublin, ale v místě, kde už je vodík ionizovaný - uvnitř bublin, se emise nachází jen minimálně. V místě kontaktu bublin je vidět další, neuzavřenou menší bublinu, která vznikla následkem tvorby nových hvězd. Autor: AsÚ AV ČR, MUNI Brno, VLA Galactic Plane Survey.
Druhý z nalezených párů srážejících se bublin, tentokráte na snímku pořízeném v čáře 21 cm, na které září neutrální vodík. Ten se nachází všude v okolí bublin, ale v místě, kde už je vodík ionizovaný - uvnitř bublin, se emise nachází jen minimálně. V místě kontaktu bublin je vidět další, neuzavřenou menší bublinu, která vznikla následkem tvorby nových hvězd.
Autor: AsÚ AV ČR, MUNI Brno, VLA Galactic Plane Survey.
Mezihvězdné bubliny vznikají v okolí velmi hmotných a zářivých hvězd. Tyto hvězdy dokáží ionizovat okolní plyn, tvořený převážně vodíkem, který následkem zahřátí expanduje do svého okolí. Postupně během svého vývoje nabírá bublina horkého plynu na sebe okolní chladnější plyn a vytváří se tak obálka hustého plynu, která ohraničuje vnitřní teplejší části bubliny. Většina dosud publikovaných prací se zabývala pozorováním mezihvězdných bublin v infračervené části spektra, ve které vyzařují prachová zrníčka, nacházející se často ve stěnách bublin, nebo např. pozorováním hustých a chladných molekulových oblaků v okolí těchto bublin. Novinkou výzkumu Zychové a Ehlerové je studium bublin na čáře 21 cm, kde vyzařuje atomární vodík. Podařilo se jim tak identifikovat jednotlivé bubliny, vypočítat jejich vzdálenosti a tudíž objevit i jejich vzájemnou kolizi.

V obálkách mezihvězdných bublin může docházet k tvorbě hvězd. Prvním důvodem je fakt, že bubliny svou expanzí nabírají ohromné množství mezihvězdného materiálu, s hmotnostmi i několik desítek tisíc Sluncí, který pak gravitačně kolabuje a vytváří zárodky hvězd (tzv. “collect & collapse”). Druhým důvodem je pre-existence těchto zárodků v oblaku plynu, do kterého se bublina rozpíná. Astrofyzičky Ehlerová a Zychová navrhují, na základě objevení hvězdné tvorby v místě kolize dvou mezihvězdných bublin, další možný způsob vzniku hvězd, který je v podstatě intenzivnější formou již zmíněného “collect & collapse” scénáře.  Díky kolizi bublin se nasbíraná mězihvězdná látka v jejich okolí stlačuje hned ze dvou směrů a výrazně tak podporuje možnost vzniku hvězd.

Kontakt a další informace

RNDr. Soňa Ehlerová, Ph. D.
Vědecký pracovník Oddělení Galaxií a planetárních systémů AsÚ
Mail: sona@ig.cas.cz

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně - tiskový tajemník
Mail: zychova@physics.muni.cz

Více informací naleznete v publikované studii: adsabs.harvard.edu/abs/2016A%26A...595A..49Z

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně
[2] Oddělení Galaxií a planetárních systémů AsÚ



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: Mezihvězdné bubliny, Mlhovina , Mezihvězdné prostředí


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »