Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Supernova v galaxii Větrník M101

Supernova v galaxii Větrník M101

Galaxie M101 se supernovou SN 2023ixf (na snímku v rameni dole). Detaily a animace na https://www.astrobin.com/9r8eah/B/
Autor: Roman Hujer

Jak jsme již informovali v nedělním přehledu aktualit, na obloze je vidět poměrně jasná supernova. Dobře viditelná je i menšími dalekohledy přibližně od 10 cm v průměru a galaxie se nachází vysoko na obloze, takže by ji zatím nemusel tolik přezařovat dorůstající Měsíc. Jedná se o jednu z nejbližších a tudíž i nejjasnějších a nejlépe pozorovatelných explozí supernov za poslední roky. Lze ji tedy zachytit i s pomocí méně náročného vybavení, například se zrcadlovkou s teleobjektivem na jednoduché astronomické montáži.

Na úvodním snímku byla supernova vidět uprostřed původního čtvercového výřezu. Na celkovém záběru je vidět vpravo a dolů od jádra této galaxie. Roman Hujer sestavil také animaci snímku galaxie z roku 2020 a letošního se supernovou. Najdete ji na webu Astrobin (pro zobrazení velkého snímku zvolte nahoře View, pro animaci stačí zarolovat dolů na stránce). Povšimněte si také změny (nárůstu) jasu oproti 20. květnu, jak je vidět na níže vloženém záběru Jána Gajdoše).

Supernova SN 2023ixf na snímku galaxie M101 z 20. 5. 2023 Autor: Ján Gajdoš
Supernova SN 2023ixf na snímku galaxie M101 z 20. 5. 2023
Autor: Ján Gajdoš

Supernova nese označení SN 2023ixf. Poprvé ji zaznamenal 19. května amatérský astronom Koichi Itagaki z Japonska, který se hledáním supernov zabývá – objevil jich přes 80. Svou detekci ověřil na snímcích ze známé přehlídky ZTF (Zwicky Transient Facility), kde byla automatickým širokoúhlým dalekohledem zachycena již o dva dny dříve. Od té doby významně zjasnila, z původních 14,9 mag se dostala již na 10,8 mag (údaj z 22. 5.). Hodnota se však bude nejspíše nadále snižovat (supernova tedy bude zjasňovat) a pozorovatelná bude i několik nadcházejících měsíců, takže pokud u Vás zrovna není jasno, nemusíte se strachovat. Její aktuální jasnost můžete nalézt třeba zde.

Supernova se nachází ve fotogenické galaxii Větrník, kterou v roce 1781 Charles Messier označil ve svém katalogu objektů hlubokého vesmíru jako Messier 101. Na obloze se nachází v souhvězdí Velké medvědice, tedy v jednom z nejznámějších souhvězdí vůbec. Jeho součástí je totiž i asterismus zvaný Velký vůz, který je často mylně považován za samostatné souhvězdí.

Galaxie M101 se supernovou SN 2023ixf (nejvýraznější tečka v rameni vpravo od středu galaxie). Na snímku vyniká ještě galaxie NGC 5474 (vpravo nahoře) nebo vlevo u dolního rohu z profilu pozorovaná NGC 5422. Dalekohled WO FLT98, 16×2 min, ISO 1600, Canon 6Dmod, QE6 OnSTEP, ASIAir Mini, Pixinsight. Autor: Martin Gembec
Galaxie M101 se supernovou SN 2023ixf (nejvýraznější tečka v rameni vpravo od středu galaxie). Na snímku vyniká ještě galaxie NGC 5474 (vpravo nahoře) nebo vlevo u dolního rohu z profilu pozorovaná NGC 5422. Dalekohled WO FLT98, 16×2 min, ISO 1600, Canon 6Dmod, QE6 OnSTEP, ASIAir Mini, Pixinsight.
Autor: Martin Gembec

Galaxie Větrník se nachází severně od oje Velkého vozu, či ocasu Velké medvědice, chcete-li. Konkrétně ji nalezneme zhruba 5 stupňů severně od prostředku spojnice hvězd Alkaid (někdy také nazýván Bennetnash) a Mizar. Pokud se s pomocí dalekohledu se širším zorným polem vydáte podél šňůrky čtyř hvězd nad Mizarem, jistě na galaxii brzy narazíte. Ale pozor, její plošná jasnost je opravdu nízká a s přibývajícím svitem Měsíce nebo v oblastech více zasažených světelným znečištěním ji můžete snadno přehlédnout.

Mapa noční oblohy poblíž souhvězdí Velké medvědice s galaxií Větrník M101, ve které vybuchla nová supernova SN 2023ixf. Autor: freestarcharts.com
Mapa noční oblohy poblíž souhvězdí Velké medvědice s galaxií Větrník M101, ve které vybuchla nová supernova SN 2023ixf.
Autor: freestarcharts.com
Svými rozsáhlými spirálními rameny je tento hvězdný ostrov natočen téměř přesně na Zemi. Je také bohatá na jasné hvězdotvorné HII oblasti. Poblíž jednoho takového regionu, konkrétně NGC 5461, leží právě nová supernova. Zatímco záři téměř jednoho bilionu hvězd této galaxie lze ze vzdálenosti 20,9 milionů světelných let vidět i v menších dalekohledech jako slabší mlhavý obláček, tak supernova zde v rameni galaxie září poměrně výrazně a při pohledu okem do dalekohledu o větším průměru je to opravdu pěkný pohled na rameno galaxie a zářivou tečku v podobě supernovy SN 2023ixf. 

To, že supernova vybuchla právě v této galaxii je pro pozorovatele velmi příznivé. Především díky její v kosmických měřítkách opravdu malé vzdálenosti se totiž jedná o jednu z vůbec nejjasnějších a nejlépe pozorovatelných galaxií na celé obloze. Její jasnost dosahuje asi 7,9 mag. Takto jasný jev v ní je pak logicky velmi dobře pozorovatelný už i pro malé přístroje. Při pozorování v ideálních podmínkách by mohla být supernova pozorovatelná již i v přístrojích s velikostí objektivu přes 10 cm. 

Astronomové explozi klasifikovali na supernovu typu II. Zařadili ji na základě přítomnosti spektrálních čar vodíku. Tato supernova vznikla zhroucením masivní hvězdy o hmotnosti 8-50 Sluncí, které došlo palivo potřebné pro průběh termonukleární fúze, a tak se zhroutila vlivem vlastní gravitace.

Galaxie M101 se supernovou SN 2023ixf, která září namodrale ve spodním spirálním rameni. Snímek pořízený relativně dostupným vybavením - zrcadlovka, jednoduchý tracker, teleobjektiv (Nikon Z6II, 112×60 s, ISO 6400, Tamron 100-400mm f/4.5-6.3 na 400 mm, f/8 a Star Adventurer 2i. Zpracování SiriL, PS, Topaz. Autor: Pavel Karas
Galaxie M101 se supernovou SN 2023ixf, která září namodrale ve spodním spirálním rameni. Snímek pořízený relativně dostupným vybavením - zrcadlovka, jednoduchý tracker, teleobjektiv (Nikon Z6II, 112×60 s, ISO 6400, Tamron 100-400mm f/4.5-6.3 na 400 mm, f/8 a Star Adventurer 2i. Zpracování SiriL, PS, Topaz.
Autor: Pavel Karas

M101 a okolní objekty na snímku teleobjektivem Autor: Pavel Karas
M101 a okolní objekty na snímku teleobjektivem
Autor: Pavel Karas




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: SN 2023ixf, Supernova


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »