Supernova v galaxii Větrník M101

Na úvodním snímku byla supernova vidět uprostřed původního čtvercového výřezu. Na celkovém záběru je vidět vpravo a dolů od jádra této galaxie. Roman Hujer sestavil také animaci snímku galaxie z roku 2020 a letošního se supernovou. Najdete ji na webu Astrobin (pro zobrazení velkého snímku zvolte nahoře View, pro animaci stačí zarolovat dolů na stránce). Povšimněte si také změny (nárůstu) jasu oproti 20. květnu, jak je vidět na níže vloženém záběru Jána Gajdoše).

Supernova nese označení SN 2023ixf. Poprvé ji zaznamenal 19. května amatérský astronom Koichi Itagaki z Japonska, který se hledáním supernov zabývá – objevil jich přes 80. Svou detekci ověřil na snímcích ze známé přehlídky ZTF (Zwicky Transient Facility), kde byla automatickým širokoúhlým dalekohledem zachycena již o dva dny dříve. Od té doby významně zjasnila, z původních 14,9 mag se dostala již na 10,8 mag (údaj z 22. 5.). Hodnota se však bude nejspíše nadále snižovat (supernova tedy bude zjasňovat) a pozorovatelná bude i několik nadcházejících měsíců, takže pokud u Vás zrovna není jasno, nemusíte se strachovat. Její aktuální jasnost můžete nalézt třeba zde.

Supernova se nachází ve fotogenické galaxii Větrník, kterou v roce 1781 Charles Messier označil ve svém katalogu objektů hlubokého vesmíru jako Messier 101. Na obloze se nachází v souhvězdí Velké medvědice, tedy v jednom z nejznámějších souhvězdí vůbec. Jeho součástí je totiž i asterismus zvaný Velký vůz, který je často mylně považován za samostatné souhvězdí.

Galaxie Větrník se nachází severně od oje Velkého vozu, či ocasu Velké medvědice, chcete-li. Konkrétně ji nalezneme zhruba 5 stupňů severně od prostředku spojnice hvězd Alkaid (někdy také nazýván Bennetnash) a Mizar. Pokud se s pomocí dalekohledu se širším zorným polem vydáte podél šňůrky čtyř hvězd nad Mizarem, jistě na galaxii brzy narazíte. Ale pozor, její plošná jasnost je opravdu nízká a s přibývajícím svitem Měsíce nebo v oblastech více zasažených světelným znečištěním ji můžete snadno přehlédnout.

Svými rozsáhlými spirálními rameny je tento hvězdný ostrov natočen téměř přesně na Zemi. Je také bohatá na jasné hvězdotvorné HII oblasti. Poblíž jednoho takového regionu, konkrétně NGC 5461, leží právě nová supernova. Zatímco záři téměř jednoho bilionu hvězd této galaxie lze ze vzdálenosti 20,9 milionů světelných let vidět i v menších dalekohledech jako slabší mlhavý obláček, tak supernova zde v rameni galaxie září poměrně výrazně a při pohledu okem do dalekohledu o větším průměru je to opravdu pěkný pohled na rameno galaxie a zářivou tečku v podobě supernovy SN 2023ixf. 

To, že supernova vybuchla právě v této galaxii je pro pozorovatele velmi příznivé. Především díky její v kosmických měřítkách opravdu malé vzdálenosti se totiž jedná o jednu z vůbec nejjasnějších a nejlépe pozorovatelných galaxií na celé obloze. Její jasnost dosahuje asi 7,9 mag. Takto jasný jev v ní je pak logicky velmi dobře pozorovatelný už i pro malé přístroje. Při pozorování v ideálních podmínkách by mohla být supernova pozorovatelná již i v přístrojích s velikostí objektivu přes 10 cm. 

Astronomové explozi klasifikovali na supernovu typu II. Zařadili ji na základě přítomnosti spektrálních čar vodíku. Tato supernova vznikla zhroucením masivní hvězdy o hmotnosti 8-50 Sluncí, které došlo palivo potřebné pro průběh termonukleární fúze, a tak se zhroutila vlivem vlastní gravitace.