Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Supernovy vytvářejí materiál pro vznik planet

Supernovy vytvářejí materiál pro vznik planet

Data z létající observatoře SOFIA odhalila teplý prach (bílá barva) dochovaný uvnitř pozůstatku po explozi supernovy. Oblak SNR Sgr A East byl nalezen v oboru rentgenového záření (modrá barva). Rádiová emise (červená barva) ukazuje rozpínající se rázové vlny, které narážejí do okolního mezihvězdného oblaku (zelená barva).
Autor: NASA/CXO/Herschel/VLA/Lau et al

Prostřednictvím Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy (SOFIA), což je stratosférická létající observatoř NASA pro infračervenou astronomii, objevil mezinárodní vědecký tým, že supernovy jsou schopny produkovat velké množství materiálu, z kterého se mohou zformovat planety podobné Zemi.

„Naše pozorování odhalila enormní oblak vytvořený při explozi supernovy, která vybuchla před 10 000 roky, obsahující dostatečné množství prachu k vytvoření 7 000 zeměkoulí,“ říká Ryan Lau (Cornell University, Ithaca, New York).

Vědecký tým, jehož vedoucím byl Ryan Lau, použil k výzkumu dalekohled umístěný na palubě létající observatoře SOFIA ve spojení s kamerou FORCAST (Faint Object InfraRed Camera for the SOFIA Telescope) k pořízení detailních infračervených snímků mezihvězdného oblaku prachu pojmenovaného Supernova Remnant Sagittarius A East (pozůstatek po výbuchu supernovy Sagittarius A východ), zkráceně SNR Sgr A East.

Astronomové použili data z observatoře SOFIA k odhadu celkového množství prachu ve zmiňovaném oblaku na základě intenzity jeho záření. Výzkum vyžadoval měření v oboru infračerveného záření na delších vlnových délkách za účelem proniknutí skrz mezihvězdná oblaka prachu a k detekci záření emitovaného prachem ze supernovy.

Astronomové již měli důkazy, že odvržená vnější rázová vlna supernovy může vytvořit značné množství prachu. Až doposud bylo klíčovou otázkou, jestli nově vytvořené prachové částice svojí velikostí podobné sazím až písku přečkají zpětné rázové vlny generované v okamžiku, kdy se první, ven směřující rázová vlna srazí s obklopujícím mezihvězdným prachem a plynem.

Prachový pozůstatek po explozi supernovy detekovaný létající observatoří SOFIA (žlutá barva) přetrvává daleko od žhavého plynu emitujícího rentgenové záření (purpurová barva). Červená elipsa vyznačuje rázovou vlnu supernovy. Vložený obrázek ukazuje zvětšenou oblast prachu (oranžová barva) a záření plynu (modrozelená barva). Autor: NASA/CXO/Lau et al
Prachový pozůstatek po explozi supernovy detekovaný létající observatoří SOFIA (žlutá barva) přetrvává daleko od žhavého plynu emitujícího rentgenové záření (purpurová barva). Červená elipsa vyznačuje rázovou vlnu supernovy. Vložený obrázek ukazuje zvětšenou oblast prachu (oranžová barva) a záření plynu (modrozelená barva).
Autor: NASA/CXO/Lau et al
„Prach přečkal pozdější prudký nápor rázových vln z exploze supernovy a nyní proudí do mezihvězdného prostředí, kde se může stát součástí zárodečného materiálu pro vznik nových hvězd a planet,“ vysvětluje Ryan Lau.

Tyto závěry rovněž odhalily možnost, že obrovské množství prachu pozorovaného ve vzdálených mladých galaxiích mohlo být vytvořeno při explozích supernov raných hmotných hvězd. Žádný jiný známý mechanismus nemůže produkovat tak velké množství prachu.

„Tento objev je mimořádným počinem observatoře SOFIA ukazujícím, jak pozorování v naší Galaxii mohou vést k pochopení vývoje galaxií vzdálených miliardy světelných roků,“ říká Pamela Marcum, vědecká pracovnice na Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie.

SOFIA je modifikovaný letoun Boeing 747, který nese na své palubě zabudovaný dalekohled o průměru 2,5 metru a během pozorování se nachází ve výšce 12 až 14 kilometrů. SOFIA je společný projekt NASA a Německého letecko-kosmického střediska. Tato létající observatoř má základnu na NASA's Armstrong Flight Research Center facility v Palmdale, Kalifornie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://www.nasa.gov/

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sofia, Supernova


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »