Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  V Praze vystoupí světové proslulý astronom

V Praze vystoupí světové proslulý astronom

Profesor Joachim Wambsganss.
Autor: Univerzita v Heidelbergu

Učená společnost České republiky vás zve na veřejnou přednášku slavného kosmologa, Prof. Joachima Wambsgansse, která se uskuteční v sobotu 30. ledna 2016 v 15:00 v budově Akademie věd. Známý astronom bude veřejnost seznamovat s novinkami ze světa záludné, ale fascinující kosmologie. V přednášce se bude zabývat zejména pozoruhodnými jevy gravitačních čoček.

Kdy a kde

Učená společnost České republiky vás zve na veřejnou přednášku Prof. Joachima Wambsgansse v sobotu 30. 1. 2016 v 15:00 v budově Akademie věd na Národní 3, Praha 1 v sále č. 206. Přednáška navazuje na vědeckou konferenci Central European Relativity Seminar, která proběhne v Praze. Přednášku uvede předseda Učené společnosti prof. Jiří Bičák a v případě zájmu ji bude překládat do češtiny.

O čem?

Objev slabé galaxie využitím efektu gravitační čočky Autor: NASA, ESA, and L. Infante (Pontificia Universidad Católica de Chile)
Objev slabé galaxie využitím efektu gravitační čočky
Autor: NASA, ESA, and L. Infante (Pontificia Universidad Católica de Chile)
I přes původní Einsteinovu skepsi byl obecnou teorií relativity předpovězený ohyb světla v gravitačním poli vzdálených hvězd nejen pozorován, ale stal se i velmi důležitým nástrojem moderní astronomie. Od objevu prvního dvojitého kvasaru v roce 1979 bylo pozorovano mnoho dalších jevů vyvolaných gravitačními čočkami. Objekty, které působí jako gravitační čočky, jsou někdy celé galaxie tvořené miliardami hvězd, oblaky plynu či tajemná temná hmota zkreslující hvězdné pole do svítících oblouků a Einsteinových prstenců, jindy to jsou jen jednotlivé hvězdy s exoplanetami. O existenci těchto vzdálených planetárních soustav se dozvídáme mj. právě díky efektům gravitačních čoček.

Slavný astronom

Profesor Joachim Wambsganss. Autor: Spektrum.de
Profesor Joachim Wambsganss.
Autor: Spektrum.de
Profesor Joachim Wambsganss patří k současným významným astronomům a kosmologům, mj. zvláště v problematice gravitačních čoček. Je ředitelem Centra pro astronomii a ředitelem Astronomického výpočetního ústavu na univerzitě v Heidelbergu, členem řady mezinárodních vědeckých výborů. Je také velmi známým, úspěšným popularizátorem astronomie.

 

Učená společnost České republiky vás zve na veřejnou přednášku slavného kosmologa, Prof. Joachima Wambsgansse... Autor: Učená společnost České republiky
Učená společnost České republiky vás zve na veřejnou přednášku slavného kosmologa, Prof. Joachima Wambsgansse...
Autor: Učená společnost České republiky

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Učená společnost České republiky



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Přednáška , Joachim Wambsganss


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »