Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmír je stále teplejší – vyplývá z nové studie

Vesmír je stále teplejší – vyplývá z nové studie

Jak se vesmír vyvíjel, koncentrovaná hmota je obklopena plynným halo, které se stává teplejším a větším. Připojený obrázek ukazuje stav před 11 a 8 miliardami roků a dnes.
Autor: D. Nelson/Illustris Collaboration

Průměrná teplota plynu napříč celým vesmírem se zvýšila více než 10krát za uplynulých 10 miliard roků a v současné době dosahuje hodnoty kolem 2 miliónů kelvinů. Vyplývá to z nového článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal.

Naše nová měření poskytují přímé potvrzení klíčové práce zhotovené Jimem Peeblesem, který položil základy teorie toho, jak velkorozměrové struktury vznikají ve vesmíru,“ říká Yi-Kuan Chiang, hlavní autor a vědecký pracovník v Center for Cosmology and AstroParticle Physics at the Ohio State University.

Velkorozměrové struktury vesmíru odkazují na globální zákonitosti galaxií a kup galaxií v rozsahu mimo jednotlivých galaxií. Zformovaly se v důsledku gravitačního kolapsu temné hmoty a plynu.

Jak se vesmír vyvíjel, gravitační vliv temné hmoty a plynu ve vesmíru působil společně na galaxie a kupy galaxií. Odpor prostředí je výrazný – tak výrazný, že více a více plynu bylo stlačováno a zahříváno,“ říká Yi-Kuan Chiang. „Výsledky ukázaly astronomům, jak zaznamenávat postup ve vývoji vesmírné struktury ´kontrolováním teploty´ vesmíru.“

Yi-Kuan Chiang se svými spolupracovníky použil novou metodu, která jim umožnila určit teplotu plynu ve velkých vzdálenostech od Země – což znamená i zpět v čase – a porovnávali ji s teplotou plynu blíže k Zemi a blíže k současné době.

Při použití dat shromážděných astronomickou observatoří Planck vypuštěnou organizací ESA a v rámci průzkumu Sloan Digital Sky Survey (SDSS) určili tzv. rudý posun koncentrací plynu pozorovaných na fotografiích mikrovlnného záření při pohledu zpět v čase až do doby před 10 miliardami roků.

Zjistili, že plyny v současném vesmíru dosahují průměrné teploty kolem 2 miliónů kelvinů v okolí objektů blízkých Zemi. To je zhruba 10krát vyšší hodnota než teplota plynů v okolí objektů velmi vzdálených v prostoru i v čase.

Tento trend byl rovněž předpovězen na základě numerických simulací, které ukazují, jak se temná hmota a atomy látky přítomné v plynu vyvíjejí v čase.

Vesmír se ohřívá vzhledem k přirozenému vývoji galaxií a formování vesmírných struktur,“ říká Yi-Kuan Chiang. „To nemá žádný vztah k oteplování Země. Tyto jevy probíhají na velmi odlišných měřítkách a vůbec spolu nesouvisejí.“

Měřili jsme teplotu, jak se měnila po celou dobu historie vesmíru,“ dodává profesor Brice Ménard, spoluautor studie a vědecký pracovník na Kavli Institute for the Physics and Mathematics of the Universe a Department of Physics & Astronomy at Johns Hopkins University. „Jak čas běžel, všechny tyto kupy galaxií se stávaly teplejšími a teplejšími, protože jejich gravitace přitahovala více a více plynu směrem k nim.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vývoj vesmíru, Teplota vesmíru


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »