Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmír je stále teplejší – vyplývá z nové studie

Vesmír je stále teplejší – vyplývá z nové studie

Jak se vesmír vyvíjel, koncentrovaná hmota je obklopena plynným halo, které se stává teplejším a větším. Připojený obrázek ukazuje stav před 11 a 8 miliardami roků a dnes.
Autor: D. Nelson/Illustris Collaboration

Průměrná teplota plynu napříč celým vesmírem se zvýšila více než 10krát za uplynulých 10 miliard roků a v současné době dosahuje hodnoty kolem 2 miliónů kelvinů. Vyplývá to z nového článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal.

Naše nová měření poskytují přímé potvrzení klíčové práce zhotovené Jimem Peeblesem, který položil základy teorie toho, jak velkorozměrové struktury vznikají ve vesmíru,“ říká Yi-Kuan Chiang, hlavní autor a vědecký pracovník v Center for Cosmology and AstroParticle Physics at the Ohio State University.

Velkorozměrové struktury vesmíru odkazují na globální zákonitosti galaxií a kup galaxií v rozsahu mimo jednotlivých galaxií. Zformovaly se v důsledku gravitačního kolapsu temné hmoty a plynu.

Jak se vesmír vyvíjel, gravitační vliv temné hmoty a plynu ve vesmíru působil společně na galaxie a kupy galaxií. Odpor prostředí je výrazný – tak výrazný, že více a více plynu bylo stlačováno a zahříváno,“ říká Yi-Kuan Chiang. „Výsledky ukázaly astronomům, jak zaznamenávat postup ve vývoji vesmírné struktury ´kontrolováním teploty´ vesmíru.“

Yi-Kuan Chiang se svými spolupracovníky použil novou metodu, která jim umožnila určit teplotu plynu ve velkých vzdálenostech od Země – což znamená i zpět v čase – a porovnávali ji s teplotou plynu blíže k Zemi a blíže k současné době.

Při použití dat shromážděných astronomickou observatoří Planck vypuštěnou organizací ESA a v rámci průzkumu Sloan Digital Sky Survey (SDSS) určili tzv. rudý posun koncentrací plynu pozorovaných na fotografiích mikrovlnného záření při pohledu zpět v čase až do doby před 10 miliardami roků.

Zjistili, že plyny v současném vesmíru dosahují průměrné teploty kolem 2 miliónů kelvinů v okolí objektů blízkých Zemi. To je zhruba 10krát vyšší hodnota než teplota plynů v okolí objektů velmi vzdálených v prostoru i v čase.

Tento trend byl rovněž předpovězen na základě numerických simulací, které ukazují, jak se temná hmota a atomy látky přítomné v plynu vyvíjejí v čase.

Vesmír se ohřívá vzhledem k přirozenému vývoji galaxií a formování vesmírných struktur,“ říká Yi-Kuan Chiang. „To nemá žádný vztah k oteplování Země. Tyto jevy probíhají na velmi odlišných měřítkách a vůbec spolu nesouvisejí.“

Měřili jsme teplotu, jak se měnila po celou dobu historie vesmíru,“ dodává profesor Brice Ménard, spoluautor studie a vědecký pracovník na Kavli Institute for the Physics and Mathematics of the Universe a Department of Physics & Astronomy at Johns Hopkins University. „Jak čas běžel, všechny tyto kupy galaxií se stávaly teplejšími a teplejšími, protože jejich gravitace přitahovala více a více plynu směrem k nim.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vývoj vesmíru, Teplota vesmíru


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »