Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záhadný útvar není unikající černou dírou
Adam Denko Vytisknout článek

Záhadný útvar není unikající černou dírou

Tento archivní snímek Hubbleova vesmírného dalekohledu zachycuje zvláštní lineární útvar, který tvoří 200 000 světelných let dlouhý řetězec mladých modrých hvězd. Na špičce mostu vlevo dole se nachází supermasivní černá díra. Pozorujeme útvar v době, kdy byl vesmír přibližně v polovině svého současného stáří.
Autor: NASA, ESA, Pieter van Dokkum (Yale); Image Processing: Joseph DePasquale (STScI)

Na začátku letošního dubna jsme se mohli dočíst o novém objevu potenciální černé veledíry, která byla vyhozena ze své mateřské galaxie působením dalších supermasivních černých děr. Astronomové totiž v datech z Hubbleova vesmírného dalekohledu nalezli dlouhý pás mladých hvězd. Nová studie však tuto domněnku nejspíše vyvrátila.

Dosud se předpokládalo, že za vznik pásu může černá díra pocházející ze srážky tří galaxií. Galaktickými kolizemi měl vzniknout velice nestabilní systém supermasivních děr. Časem pak měla být jedna z nich vyhozena do mezigalaktického prostoru. Vystřelený člen by před sebou začal stlačovat plyn galaktického hala, podobně jako loď rozráží vodu, čímž by vytvářel nové modré hvězdy, které ale kvůli své vysoké rychlosti nestíhal požírat.

Nedávná studie ukázala, že by se mohlo jednat o velice plochou galaxii bez typické vypuklé centrální oblasti tvořené hvězdami, která je svou hranou natočena přímo na nás. Odpovídala by i velikost útvaru dosahující 200 000 světelných let (dvojnásobek průměru Mléčné dráhy). Astronomové již několik podobných objektů objevili. Patří mezi ně i galaxie IC 5249, v níž byla pomocí Dopplerova jevu zaznamenán pohyb hvězd, tedy rotace této galaxie. Podobné hodnoty byly nyní naměřeny i u útvaru na snímku HST a po porovnání se zjistilo, že rychlosti téměř souhlasí s naměřenými hodnotami v IC 5249. Pravděpodobně se tak jedná o vzdálenou galaxii a ne o unikající černou díru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Arxiv.org: Jorge Sanchez Almeida, Mireia Montes, Ignacio Trujillo
[2] Youtube: Anton Petrov
[3] NASA Goddard



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Galaxie, Deep-sky


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »