Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záhadný útvar není unikající černou dírou
Adam Denko Vytisknout článek

Záhadný útvar není unikající černou dírou

Tento archivní snímek Hubbleova vesmírného dalekohledu zachycuje zvláštní lineární útvar, který tvoří 200 000 světelných let dlouhý řetězec mladých modrých hvězd. Na špičce mostu vlevo dole se nachází supermasivní černá díra. Pozorujeme útvar v době, kdy byl vesmír přibližně v polovině svého současného stáří.
Autor: NASA, ESA, Pieter van Dokkum (Yale); Image Processing: Joseph DePasquale (STScI)

Na začátku letošního dubna jsme se mohli dočíst o novém objevu potenciální černé veledíry, která byla vyhozena ze své mateřské galaxie působením dalších supermasivních černých děr. Astronomové totiž v datech z Hubbleova vesmírného dalekohledu nalezli dlouhý pás mladých hvězd. Nová studie však tuto domněnku nejspíše vyvrátila.

Dosud se předpokládalo, že za vznik pásu může černá díra pocházející ze srážky tří galaxií. Galaktickými kolizemi měl vzniknout velice nestabilní systém supermasivních děr. Časem pak měla být jedna z nich vyhozena do mezigalaktického prostoru. Vystřelený člen by před sebou začal stlačovat plyn galaktického hala, podobně jako loď rozráží vodu, čímž by vytvářel nové modré hvězdy, které ale kvůli své vysoké rychlosti nestíhal požírat.

Nedávná studie ukázala, že by se mohlo jednat o velice plochou galaxii bez typické vypuklé centrální oblasti tvořené hvězdami, která je svou hranou natočena přímo na nás. Odpovídala by i velikost útvaru dosahující 200 000 světelných let (dvojnásobek průměru Mléčné dráhy). Astronomové již několik podobných objektů objevili. Patří mezi ně i galaxie IC 5249, v níž byla pomocí Dopplerova jevu zaznamenán pohyb hvězd, tedy rotace této galaxie. Podobné hodnoty byly nyní naměřeny i u útvaru na snímku HST a po porovnání se zjistilo, že rychlosti téměř souhlasí s naměřenými hodnotami v IC 5249. Pravděpodobně se tak jedná o vzdálenou galaxii a ne o unikající černou díru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Arxiv.org: Jorge Sanchez Almeida, Mireia Montes, Ignacio Trujillo
[2] Youtube: Anton Petrov
[3] NASA Goddard



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Galaxie, Deep-sky


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planety nad východem

Další informace »