Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce  >  Zatmění Měsíce v letech 2001-2010  >  Úplné zatmění Měsíce 21. února 2008

Úplné zatmění Měsíce 21. února 2008

Vyšlé informace k zatmění

 

Mapka ke kontaktům lunárních útvarů se zemským stínem při zatmění

 

Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

Obrázek s popisem

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během zatmění jas Měsíce poklesne natolik, že na obloze vyniknou i slabší hvězdy, Mléčná dráha a objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.

 

Průběh zatmění v České republice

Začátek polostínové fáze * 06 hod 27 min 42 s SEČ
Začátek částečného zatmění 02 hod 42 min 54 s SEČ
Začátek úplného zatmění 04 hod 00 min 28 s SEČ
Maximum úplného zatmění 04 hod 26 min 00 s SEČ
Konec úplného zatmění 04 hod 51 min 28 s SEČ
Konec částečného zatmění 06 hod 09 min 01 s SEČ
Konec polostínové fáze * 07 hod 17 min 18 s SEČ
Západ Měsíce (Praha) 07 hod 05 min SEČ
* Tato fáze není očima pozorovatelná.

 

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

 

Kam dál?

Předchozí zatmění Následující zatmění
« 3./4. března 2007 (úplné) 16./17. srpna 2008 (částečné) »

 

Doporučené odkazy:



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění 


42. vesmírný týden 2023

42. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 10. do 22. 10. 2023. Měsíc po novu se vynoří jako zvětšující se srpek velmi nízko na večerní obloze. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn nad jihem a nízko na východě i Jupiter, který během noci stoupá velmi vysoko. Ráno je vidět velmi jasná Venuše. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Blíží se maximum meteorického roje Orionidy. Víme, jak vypadají vzorky z planetky Bennu. Startoval Falcon Heavy – sonda Psyche byla úspěšně vyslána na správnou dráhu k planetce Psyche. Evropská raketa Vega úspěšná. Pokračuje vypouštění Starlinků, viděli jste vláček? Před 15 lety startovala k Měsíci indická sonda Čandraján-1, před 60 lety letěla do kosmu kočka Félicette.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) 9. 9. 2023

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2023 obdržel snímek „Kometa C/2023 P1 (Nishimura)“, jehož autorem je Martin Gembec     Kometa C/2023 P1 Nishimura – velké překvapení tohoto roku. I tak bychom mohli nazvat objev, který učinil 12. srpna 2023 japonský amatérský astronom

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 457 Sovia hviezdokopa

NGC 457 je otvorená hviezdokopa v súhvezdí Kasiopeja, ktorú objavil britsko-nemecký astronóm William Herschel 18. októbra 1787. Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 6,4. Nachádza sa vo vzdialenosti viac ako 7 900 svetelných rokov od Slnka. Jej vek sa odhaduje na 21 miliónov rokov. Zhluk je niekedy amatérskymi astronómami označovaný ako Sovia hviezdokopa alebo E.T. hviezdokopa (kvôli podobnosti s filmovou postavou). Dve jasné hviezdy Phi Cassiopeiae (5. magnitúda a spektrálny typ F0) a HD 7902 (7. magnitúda) si možno predstaviť ako oči. Zatiaľ nie je jasné, či je Phi Cassiopeiae členom hviezdokopy, a ak áno, potom by to bola jedna z najjasnejších známych hviezd, ktorá svojou svietivosťou prekoná Rigel. Pre porovnanie, Slnko v rovnakej vzdialenosti ako Phi Cassiopeiae by svietilo len s magnitúdou 17,3. Ďalšou najjasnejšou hviezdou je červená premenná hviezda V466 Cassiopeiae. Kopa obsahuje bohaté pole asi 150 hviezd s magnitúdou 9-13. Asi 60 hviezd bolo identifikovaných ako skutočných členov hviezdokopy. Vybavenie: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Adobe photoshop 122x120 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C, master bias, 30 flats, master darks, master darkflats

Další informace »