Mapa oblohy pro 14. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 4. do 10. 4. 2011. Měsíc v podobě srpku září ve večerních hodinách. Z planet je nejlépe pozorovatelný Saturn. Pokračují ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. dubna 2011 ve 21:00 SELC
Mapa oblohy pro 13. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 28. 3. do 3. 4. 2011. Měsíc se blíží k novu. Ideální období na pozorování zvířetníkového světla a Messiérovského maratónu. Končí dobrá viditelnost Merkuru. Začínají ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. března 2011 ve 21:00 SELČ
Mapa oblohy pro 12. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 21. 3. do 27. 3. 2011. Měsíc se blíží do poslední čtvrti. Merkur je hvězdou večera. MESSENGER obíhá Merkur. Začíná jaro a koncem týdne letní čas. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 11. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 14. 3. do 20. 3. 2011. Měsíc je před úplňkem. Nad západním obzorem září Merkur a Jupiter. Celou noc je viditelný Saturn a za ranního svítání můžeme ještě vidět Venuši. Na Slunci jsou stále velké skvrny. Ve středu má přistát Sojuz TMA-01M. U Merkuru má v pátek zakotvit sonda MESSENGER! Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 10. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 7. 3. do 13. 3. 2011. Období jasných dnů i nocí končí, ale ještě stihneme mladý Měsíc a jasný Merkur. Můžeme se rozloučit s Jupiterem a hledat prchavé zvířetníkové světlo. Noci ovládne Saturn a za ranního svítání nás den vítá s Venuší. Končí přelety ISS a možná uvidíme i raketoplán Discovery. Denní obloze vládne Slunce s velkými skvrnami. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 9. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 28. 2. do 6. 3. 2011. Jeden týden s příznivým počasím končí a jiný s možná ještě lepším začíná. Vše díky velmi vysokému tlaku vzduchu. Měsíc je navíc v pátek v novu. Zvečera začíná viditelnost planety Merkur a končí viditelnost Jupiteru. Nadvládu nad nocí předává Saturnu, ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Večerním přeletům různých družic dominuje ISS s připojenou ATV-2 a raketoplánem Discovery. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 8. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 21. 2. do 27. 2. 2011. Měsíc je v pátek v poslední čtvrti. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. ISS a NanoSail-D mají ideální večerní viditelnost. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 7. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 14. 2. do 20. 2. 2011. Úplněk nastává v pátek. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Kolem jádra komety Tempel 1 polétá sonda Stardust. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 6. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 7. 2. do 13. 2. 2011. Měsíc je v pátek v první čtvrti. Zvečera uvidíme Jupiter na jihozápadě, v druhé polovině noci je dobře viditelný Saturn a ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Končí ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 5. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 31. 1. do 6. 2. 2011. Měsíc je ve čtvrtek v novu. Planeta Jupiter září zvečera na jihozápadě, Saturn je viditelný v druhé polovině noci a ráno můžeme vidět Venuši nad jihovýchodem. Pokračují výhodné přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 4. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 24. 1. do 30. 1. 2011. Měsíc je ve středu v poslední čtvrti, viditelný je v druhé polovině noci a ke konci týdne vychází až ráno. Večer můžeme pozorovat Jupiter, ve druhé polovině noci Saturn a ráno Venuši. Ráno jsou viditelné přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 3. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 17. 1. do 23. 1. 2011. Měsíc je ve středu v úplňku, z planet můžeme pozorovat Jupiter a Uran blízko sebe večer, Venuši a Saturn v druhé polovině noci a ráno. Ve čtvrtek 20. ledna mají odstartovat tři rakety. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 2. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 10. 1. do 16. 1. 2011. Měsíc je kolem první čtvrti, z planet můžeme pozorovat Jupiter a Uran blízko sebe večer, Venuši a Saturn v druhé polovině noci a ráno. Končí večerní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 1. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 3. 1. do 9. 1. 2011. Země je 3. ledna v perihéliu (nejblíže Slunci). Měsíc je v úterý v novu a nastává částečné zatmění Slunce. Ten samý den nad ránem mají maximum Kvadrantidy. Jupiter je na večerní obloze nad jihozápadem. Ráno můžeme pozorovat planety Venuši, Merkur a Saturn. Večer přelétá oblohu Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 52. týden 2010, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 27. 12. 2010 do 2. 1. 2011. Měsíc je kolem poslední čtvrti, je viditelný až v druhé půlce noci. Jupiter je večer vysoko nad jihem. Ráno je vidět Venuše a Saturn, nízko se začíná vynořovat Merkur. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
mapa oblohy pro 51. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 20. 12. do 26. 12. 2010. Měsíc je v úplňku, nastává zimní slunovrat a zatmění Měsíce. Jupiter je vysoko nad jihem večer. Ráno je vidět Venuše a Saturn. Nová posádka dorazila na ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
mapa oblohy pro 50. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 13. 12. do 19. 12. 2010. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Jupiter je vysoko nad jihem večer. Měsíc je v první čtvrti. Ráno je vidět Venuše a Saturn. Na Slunci jsou dvě větší skvrny. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
mapa oblohy pro 49. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 6. 12. do 12. 12. 2010 přinášíme přehled událostí: Večer na jihu uvidíme Jupiter. Měsíc je po novu. Ráno je vidět jasná Venuše a přelety ISS. Start raketoplánu odložili na únor 2011. Blíží se maximum meteorického roje Geminid. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
mapa oblohy pro 48. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 29. 11. do 5. 12. 2010 přinášíme přehled událostí: Večerní oblohu zdobí Jupiter, ranní Měsíc a Venuše. ISS přelétá také ráno. Na Slovensku zakládají Park tmavé oblohy Poloniny... Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
mapa-2010-47, Zdroj: StellariumPřinášíme na týden od 22. do 28. 11. 2010 přehled událostí - Měsíc, planety, úkazy na obloze, kosmonautiku a výročí. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. listopadu 2010 ve 20:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
