Související stránky k článku 49. vesmírný týden 2012
Hubbleův vesmírný teleskop HST uskutečnil svoji roční grand tour po vnějších oblastech Sluneční soustavy. To je království obřích planet – Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptunu – sahající až do vzdálenosti 30 AU, tj. 30násobku vzdálenosti Země-Slunce. Na rozdíl od kamenných terestrických planet, jako jsou například Země a Mars, které se nacházejí blízko žhavého Slunce, tyto vzdálené světy jsou většinou složeny ze studené plynné „polévky“ – z vodíku, hélia, čpavku, metanu a dalších stopových plynů zahalujících horká kompaktní jádra planet.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Praha z paluby Mezinárodní kosmické stanice.Autor: NASA, Kevin Ford.Česká astronomická společnost vyzvala Ministerstvo životního prostředí
a Parlament České republiky, aby se věnovaly problému s nadměrným
světelným znečištěním. Shodli se na tom delegáti víkendového sjezdu,
který se pořádal v Brně. Delegáti na sjezdu České astronomické
společnosti přijali následující rezoluci...
Severní pól Merkuru s vyznačeným výskytem vodního leduAutor: NASA Nová pozorování, která uskutečnila kosmická sonda NASA s názvem MESSENGER, poskytla přesvědčivou podporu pro dlouho navrhovanou hypotézu, že se na planetě Merkur může vyskytovat voda v podobě ledu a další zmrzlé těkavé látky v oblastech, které jsou trvale ponořeny do stínu, tj. na dně kráterů v polárních oblastech.
Skupina japonských astronomů oznámila objev záblesku na povrchu Jupiteru, který zachytil jejich automatický detekční software 15. října 2021. Ten má pravděpodobně na svědomí dopad tělesa do atmosféry planety. K zachycení záblesku došlo jen měsíc po tom posledním, který detekovalo několik amatérských astronomů 13. září 2021. Pokud se objev potvrdí, půjde o jedenáctý takto zaznamenaný dopad planetky nebo komety na Jupiter od dopadu jader komety Shoemaker-Levy 9 v červenci 1994.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.
Předseda ČAS Jan Vondrák.Autor: Wiki (uživatel Packa).
V neděli 24. března 2013 skončil na Hvězdárně a planetáriu Brno dvoudenní 19. sjezd České astronomické společnosti.
Předsedou na další čtyřleté období byl zvolen vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR Ing. Jan Vondrák, DrSc., který byl předsedou i v uplynulém volebním období. Čestným předsedou České astronomické společnosti je RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 25. března 2013.
Merkur na večerní oblozeJeště než skončí na fotogalerie beztak velmi bohatý první jarní měsíc roku 2011, přinášíme vám poslední březnovou galerii. Jak již bylo avizováno v článku Martina Gembece, večerní oblohu za soumraku po dlouhé době na několik dní obohatila obecně jen velmi těžko zastihnutelná planeta Merkur. Byť pro pouhé oko "nezahrála" nic dechberoucího, její výskyt na soumračné obloze potěšil a do redakce došlo několik pěkných fotografií. Děkujeme nejen autorům "merkurovských" momentek, ale všem fotografům, kteří v průběhu března do všech galerií přispívali. Doufejme, že příležitostí k focení bude i nadále bohatě dost...
Aktualizováno: 28. března 2011, 20:22 SEČ.
V roce 1994 narazila kometa Shoemaker-Levy 9 do Jupiteru, který ji krátce předtím zachytil (a jeho gravitace následně roztrhala). Událost plnila přední stránky novin, protože šlo o první přímé pozorování mimozemské srážky objektů Sluneční soustavy. Náraz byl tak silný, že zanechal skrvny, které přetrvaly několik měsíců a byly patrnější než Velká rudá skvrna na Jupiteru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Logo České astronomické společnosti.Autor: ČAS.
Ve dnech 23. – 24. 3. 2013 se na Hvězdárně a planetáriu Brno bude konat 19. sjezd České astronomické společnosti – jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 90 delegátů jednotlivých složek společnosti a významných hostů, mimo jiné předseda Slovenské astronomické společnosti Ladislav Hric či rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Sjezdu se zúčastní také čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar. Záštitu nad akcí převzal primátor statutárního města Brna Roman Onderka. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další období. Bilancování bude optimistické, protože Česká astronomická společnost se nachází ve velmi dobré situaci. Od minulého sjezdu před třemi roky vzrostl počet individuálních i kolektivních členů a také přibyla jedna pobočka a jedna sekce. A roční výroční zprávy jsou stále rozsáhlejší.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 185 z 21. 3. 2013.
Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se týmu astronomů podařilo poprvé přímo změřit rychlost větru ve středních vrstvách atmosféry planety Jupiter. Na základě studia chemických pozůstatků po dopadu komety do atmosféry planety na začátku 90. let 20. století vědci zjistili, že se v této vrstvě atmosféry Jupiteru vyskytuje extrémně silné proudění, jehož rychlost v blízkosti pólů dosahuje až 1 450 km za hodinu. Ve Sluneční soustavě se tak jedná o zcela unikátní extrémní meteorologický systém.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Logo České astronomické společnosti.Autor: ČAS.Předseda České astronomické společnosti si vás dovoluje pozvat na Plenární schůzi České astronomické společnosti, která se uskuteční na den přesně 95. výročí vzniku České astronomické společnosti, a to v sobotu 8. prosince 2012. Koná se v místech, kudy kráčely dějiny České astronomické společnosti, a to na pražském hlavním - Wilsonově nádraží. Věříme, že Genius loci přispěje ke zdaru tohoto setkání.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek
„Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo
Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují ve velmi těsném rozmezí okolo ekliptiky, dochází k podobným setkáním poměrně často. Tato konjunkce však byla poměrně unikátní.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Jindřich Zeman seřizuje astrograf.Autor: Archiv Hvězdárny v ÚpiciHvězdárna v Úpici se může pochlubit několika historickými dalekohledy. Jedním z nich je astrograf Jindřicha Zemana. Je to právě ten astrograf, s nímž ve třicátých až padesátých letech minulého století fotografoval ony krásné snímky noční oblohy, zdobící nejen stránky tehdejšího časopisu České astronomické společnosti Říše hvězd, ale i pracovny a sály mnoha hvězdáren.
Po celý prosinec můžeme hned po západu Slunce, nízko nad jihozápadním obzorem, sledovat dva nápadné zářící body – obří plynné planety Jupiter a Saturn, přičemž první jmenovaná je z onoho páru tou jasnější. Den za dnem se k sobě zvolna přibližují a to až do pondělí 21. prosince, kdy téměř splynou v jednu „hvězdu“. Něco podobného se naposledy událo v roce 1623 a znovu se zopakuje až za šedesát let!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.
Český tým na 6. IOAA (zleva: Jan Kožuško – doprovod, Filip Murár, Lukáš Timko, Silvia Teixeira – průvodkyně, Stanislav Fořt, Tomáš Gráf – doprovod, Jakub Vošmera a Martin Raszyk)Český tým přivezl ze 6. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice celkem 5 medailí – dvě zlaté, dvě stříbrné a jednu bronzovou. Jedná se o historicky nejlepší úspěch českých studentů na mezinárodním poli v oblasti astronomie. S mezinárodní konkurencí 126 soutěžících z Evropy, Asie a Ameriky se utkali v brazilském Rio de Janeiro ve dnech 4. – 14. srpna.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 15. srpna 2012.
