Harlow Shapley (2. 11. 1885 – 20. 10. 1972) patří k těm astronomům, kteří zásadně změnili naše chápání vesmíru – z kluka, který opustil školu a psal do místních novin o kriminalitě, se stal člověk, jenž poprvé realisticky odhadl rozměry Mléčné dráhy a určil, že Slunce rozhodně nesedí uprostřed všeho dění. Jeho cesta vedla přes dvojhvězdy, cefeidy, slavnou Velkou debatu i Harvard, a nakonec až k myšlence „obyvatelné zóny“, kterou dnes bereme jako samozřejmost.
Mise BepiColombo je společný projekt Evropské vesmírné agentury ESA a japonské JAXA. Průlety kolem Merkuru umožňují sondě měnit trajektorii tak, aby mohla v listopadu 2026 přejít na oběžnou dráhu kolem Merkuru. 4. 9. 2024 provedla úspěšně svůj čtvrtý ze šesti průletů kolem nejmenší planety, přičemž inženýrské kamery pořídily snímky dvou zajímavých kráterů a poprvé měla sonda dobrý výhled na okolí jižního pólu planety.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu. Ostatně, pokud bychom měli tu trpělivost a sledovali její pohyb mezi ostatními hvězdami na nebi, zjistili bychom, že se po nebi mezi nimi pohybuje.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
V roce 1867 se jindřichohradeckému klempíři Ignáci Nušlovi narodil syn František. Po absolvování zdejšího gymnázia pokračoval na univerzitě v Praze, stal se profesorem matematiky, fyziky a astronomie, prvním ředitelem Státní hvězdárny v Ondřejově a předsedou České astronomické společnosti. O Františku Nušlovi se nyní můžete dočíst v knize o příbězích Jindřichova Hradce, kterou vydává Nakladatelství Typ z Českých Budějovic.
Instagram je v současné době velmi populární sociální sítí, ale na rozdíl od Facebooku na ní dlouhou dobu chyběl účet České astronomické společnosti. To je ale již v současné chvíli minulostí. Od minulého týdne náš instagramový profil úspěšně funguje a nyní na něm můžete nalézt již více než 20 příspěvků s vesmírnou tématikou. Pokud tedy i vy tuto sociální síť využíváte, neváhejte nás začít sledovat! A pokud zatím ne, možná se právě založení našeho účtu stane důvodem, proč s Instagramem začnete.
Dějiny lidstva se hemží starými civilizacemi s astronomickými znalostmi na nejrůznější úrovni. Jednou z těch vyspělejších byli nepochybně Mayové, obývající středověkou střední Ameriku. Jejich znalosti dění na obloze byly velmi dobré, umožnily jim vytvořit velmi sofistikovaný kalendář. V literatuře se soudí, že Mayové znali hlavní tělesa Sluneční soustavy, ovšem na Merkuru se různí historikové neshodnou. Jan Vondrák, emeritní pracovník ASU, společně s bratry Böhmovými tuto otázku znovu otevřeli.
Ačkoli se dva nejjasnější objekty kromě Slunce a Měsíce potkávají alespoň jednou za dva roky, ne vždy jejich konjunkce je tak výrazná, jako jsme mohli vidět kolem maxima meteorického roje Perseid 12. 8. 2025. Někdy jsou dokonce k sobě i blíže, například v březnu 2023. Poslední setkání vyšlo sice na ranní hodiny, ale obě planety při něm byly vidět ještě za tmy, jak vychází nad obzor a zářily spolu poměrně vysoko nad východem až do převzetí vlády Slunce nad oblohou.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. do 11. 10. 2026. Měsíc se jeví jako zmenšující se srpek na ranní obloze a v sobotu 10. října bude v novu, takže budou výborné podmínky pro pozorování slabých objektů. Ráno projde Měsíc kolem Marsu (5. října) a Jupiteru (6. října), koncem týdne projde Mars hvězdokupou Jesličky. Saturn je těsně po opozici vidět celou noc. V noci z 8. na 9. října mají maximum meteory roje Drakonidy. V kosmonautice budeme hodnotit první orbitální let Starship a ve středu 7. října má startovat jihokorejská raketa Nuri s družicemi NEONSAT. Před 180 lety byl objeven Neptunův měsíc Triton.
Ve věku 84 let zemřel filozof, pedagog, signatář Charty 77, někdejší poslanec a ministr školství Jan Sokol. Uvedla to Knihovna Václava Havla. Na snímku z oslavy 100. výročí založení České astronomické společnosti v roce 2017 na Univerzitě Karlově v Praze s Martinem Myšičkou, který zde představoval dlouholetého předsedu ČAS a jeho dědečka prof. Františka Nušla. Foto David Malík.
Venuše je stále výraznou večerní hvězdou, ale to se brzy změní s tím, jak zmizí v záři Slunce. Mezitím se s ní přišel rozloučit na večerní oblohu také Merkur. I jeho jasnost je poměrně vysoká a obě planety jsou za dobrých podmínek viditelné po 21. hodině pouhým okem. Na Venuši se ale vyplatí vzít dalekohled a vychutnat její velký a úzký srpek.
Vědcům se díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podařilo poprvé detailně zachytit, jak se záhadné záře na pólech obří planety mění v čase i prostoru. Zdejší polární záře jsou mnohem silnější než na Zemi. Způsobuje je nejen interakce magnetosféry Jupiteru se slunečním větrem, ale také s nabitými částicemi uvolněnými sopečnou činností z měsíce Io. Překvapivě se ukázalo, že jsou jinak jasné v infračerveném oboru, kde pozoroval JWST a v ultrafialovém, kde současně pozoroval HST.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, která nastane v sobotu 3. 10. Saturn bude v opozici v neděli 4. 10. Společně s Neptunem je vidět celou noc. Ráno jsou dobře vidět Jupiter s Marsem. Venuše zůstává extrémně nízko na večerní obloze a je vidět spíš přes den. Merkur je večer ještě hůře pozorovatelný než Venuše. V pondělí 28. 9. má ze Starbase odstartovat raketa super Heavy a Starship má vykonat svůj první orbitální let se skutečnými družicemi Starlink V3. Ve čtvrtek 1. 10. má k ISS vyrazit loď Crew Dragon se čtyřčlennou dlouhodobou posádkou mise Crew-13. Před 75 lety byl objeven Jupiterův měsíc Ananke.
V sobotu 24. listopadu 2018 proběhl v Jindřichově Hradci odborný seminář, který připomněl 151. výročí narození prof. Františka Nušla. V loňském roce jsme si prof. Nušla připomněli při pražských oslavách 100. výročí založení České astronomické společnosti, a to jak položením květin na rodinné hrobce, která se nachází na břevnovském hřbitově, tak pak i v podobě “oživlého” profesora. Ten doprovázel po celou dobu slavnostní schůzi ČAS v Karolinu. Letos bylo tedy nezbytné se vydat do Nušlova rodného města – Jindřichova Hradce – a jeho odkaz připomenout i zde.
Vážení členové České astronomické společnosti, vážení příznivci Hvězdárny a planetária Brno, vážení zájemci o astronomii, obracíme se na vás se společným zamyšlením, zda nenazrál čas znovu obnovit Brněnskou pobočku České astronomické společnosti.
Předpovědní modely slibují na sobotu zlepšení počasí a tak si snad budeme moci vychutnat konjunkci Venuše s Merkurem. Teoreticky by při dokonalé průzračnosti ovzduší až k obzoru a vyvýšené pozorovatelově poloze s dobrým výhledem k západu mohlo být přiblížení obou planet viditelné večer po západu Slunce i pouhým okem. Lepší bude vychutnat si úkaz na denní obloze v dalekohledu, krátce po poledni při kulminaci obou těles.
Unikátní vlastnosti dalekohledu Jamese Webba vedly k odhalení úzkého jet streamu (tryskového proudění v atmosféře) nad vrcholky oblačnosti v rovníkové oblasti Jupiteru. Dalekohled umožňuje snímat záření v blízké infračervené oblasti spektra, které jsou vhodné také ke studiu vrstev atmosféry ve výšce asi 25 až 50 km nad vrcholky oblaků. Vítr zde přesahuje rychlost 500 km/h, což na Zemi odpovídá rychlosti větru silného tornáda. Tento jev dosud nemohl být pozorován jinými dalekohledy, pro jejich nízké rozlišení a nepozorovaly jej ani kosmické sondy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
