Související stránky k článku 52. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Aktivita Slunce je zvýšená. Očekáváme návrat nákladního Dragonu z ISS. Po delší době startovala raketa CZ-5. Raketa Electron se vrátila do služby. Před 55 lety viděli lidé poprvé odvrácenou stranu Měsíce a východ Země nad jeho obzorem. Při misi Apolla 8 se četl i úryvek z Bible.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 12. do 31. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Nejvýraznější objektem večerní oblohy je Jupiter, který stoupá z jihovýchodu vysoko nad jižní obzor. Nad jihozápadem je slabší Saturn. Ráno září nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce je stále zvýšená. Počasí konečně umožnilo přistání nákladní verze kosmické lodi Dragon s materiálem z ISS. Starty raket neutichají ani na Vánoce, spíše se to ještě akceleruje a mohlo by vyvrcholit Falconem Heavy před Silvestrem. Už dvacet let pracuje úspěšně na oběžné dráze Marsu evropská sonda Mars Express.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 10. do 31. 10. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu jsou pěkné skvrny. V neděli 31. října končí letní čas – ve tři hodiny ráno se posouvá čas zpět o hodinu na 2 hodiny SEČ. V neděli 31. října má z Floridy odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS). Ariane 5 byla po úpravách aerodynamického krytu i podruhé úspěšná a může tedy v prosinci vynést dalekohled JWST. Před 40 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 13.
Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 9. do 10. 9. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Saturn a později také Jupiter, ráno září nad východem jasná Venuše. Kometa C/2023 P1 (Nishimura) se vyvíjí stále lépe, ale je viditelná jen velmi nízko za svítání. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala i slabší geomagnetická bouře. Na fotografiích LRO byl nalezen kráter po pádu Luny 25. Indická mise Chandrayaan-3 přináší další úspěchy a data. Z ISS se vrací posádka mise Crew-6. Před 15 lety navštívila sonda Rosetta planetku Šteins a před 45 lety se vydala k Venuši sonda Veněra 11.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 5. do 4. 6. 2023. Měsíc mění fázi od čtvrti k úplňku. Mars projde zdánlivě přes hvězdokupu Jesličky. Aktivita Slunce je pořád vysoká a viděli jsme řadu zajímavých úkazů. Na ISS je druhá návštěvnická soukromá mise Axiom-2 a dorazila nákladní loď Progress MS-23. Proběhl další test miniraketoplánu VSS Unity. Před 20 lety se k Marsu vydala evropská sonda Mars Express a před 40 lety k Venuši Veněra 15.
Přehled událostí na obloze od 24. 10. do 30. 10. 2016. Měsíc spěje k novu. Večer velmi nízko na jihozápadě proběhne konjunkce Venuše a Saturnu. Ve Střelci, o něco výše nad obzorem, je Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc. Na ranní obloze se vynořil Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Orbiter TGO z mise ExoMars 2016 je na oběžné dráze Marsu, přistávací modul EDM havaroval. Čínská orbitální stanice Nebeský palác 2 má dvojčlennou posádku. Mezinárodní vesmírná stanice ISS má opět šestičlennou posádku. Juno minula Jupiter v safe módu. K ISS vyrazila úspěšně také nákladní loď Cygnus. V neděli 30. 10. se mění čas posunem o hodinu zpět na běžný středoevropský.
Přehled událostí na obloze od 3. 9. do 9. 9. 2018. Měsíc se blíží k novu. Venuše dosahuje maximálního jasu a je nejlépe viditelná ve dne. Jupiter je večer velmi nízko na jihozápadě, Mars a Saturn nízko v okolí jižního obzoru. Neptun bude v opozici a je vidět celou noc, Uran je vidět v druhé polovině noci. Na obloze je už malým dalekohledem viditelná kometa 21P/Giacobini-Zinner. Na ISS došlo k mírnému úniku atmosféry a to z lodi Sojuz. Před deseti lety vyfotografovala sonda Rosetta planetku Šteins. Před 40 roky odstartovala sonda Veněra 11.
Přehled událostí na obloze od 28. 5. do 3. 6. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je nad severozápadem jasná Venuše a nad jihovýchodem Jupiter. Mars a Saturn zůstávají spíše ranními planetami. ISS dostala nové zásoby prostřednictvím nákladní lodi Cygnus. SpaceX už má za sebou v květnu dva starty a třetí je nachystán na tento týden. Před 160 lety byla objevena pěkná kometa Donati (1858).
Mapa oblohy 29. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 27. 5. do 2. 6.
Měsíc je po úplňku. Večer pokračuje setkání tří planet. Saturn je vidět celou noc. Zajímavě vypadá kometa PanSTARRS. ISS překlápí ranní přelety na oblohu předpůlnoční.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. května ve 22:00 SELČ.
Ve čtvrtém dílu jsme konečně pohlédli na povrch Venuše prostřednictvím kamer Veněry 9 a Veněry 10. Čistě sovětský blok nyní opět naruší další americká mise, která byla nachystána na rok 1978. Tentokrát šlo o program Pioneer Venus a mise to byla ambiciózní. K planetě se vydal mapovací radarový orbiter a také čtyři přistávací pouzdra. Ovšem ve stejném roce se k Venuši vydaly také dvě Veněry s pořadovým číslem 11 a 12. Na rozdíl od předchozí dvojice neletěly orbitery, ale pouze průletové sondy, které vysadily dvě přistávací pouzdra. Úspěch předchozí dvojice ale zcela zopakovat nedokázaly.
Z meteorických expedic.Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Po neúspěšné „slovenské“ expedici v r. 1974 byla na řadě česká strana, tedy ČAS, které však na expedici nebyly přiděleny prostředky, čímž si na Slovensku poškodila renomé. Organizace se proto ujala brněnská hvězdárna zastoupená jejím zaměstnancem a předsedou meteorické sekce Zdeňkem Mikuláškem (Vojtěch Nečas se pro těžké onemocnění musel předsednictví vzdát).
Jasně bílá oblast na připojeném úvodním obrázku představuje ledovou polární čepičku pokrývající oblast v okolí jižního pólu Marsu. Je složená ze zmrzlé vody a z tuhého oxidu uhličitého. Evropská sonda Mars Express vyfotografovala tuto oblast 17. prosince 2012 v infračerveném, zeleném a modrém světle pomocí kamery High Resolution Stereo Camera (HRSC). Nová publikace popisuje radarové záznamy, z kterých vyplývá přítomnost podpovrchových „jezer“, avšak mnoho z nich je v oblastech příliš studených, než aby zde mohla voda zůstávat v kapalném stavu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.
Z expedice 1974.Autor: Miroslav Šulc.
Po sérii víceméně zdařilých až velmi zdařilých expedic od r. 1969 jsme se v Brně usnesli, že v r. 1974 se organizace expedice vzdáme, kromě toho ČAS neměla na expedici peníze. Iniciativu jsme přenechali slovenským organizacím – Slovenské astronomické společnosti, hvězdárně v Hurbanově a hvězdárně v B. Bystrici, které pod odborným vedením Dr. Porubčana z Bratislavy uspořádaly ve dnech 14. - 27. července 1974 18. celostátní meteorickou expedici STRESLOVEX (STREDOslovenská EXpedícia), (29. dle BD) zaměřenou na studium radiantů vizuálních sporadických meteorů.
Evropská sonda Mars Express objevila několik jezer kapalné vody ukrytých pod vrstvou ledu v oblasti jižní polární čepičky rudé planety. Pomocí radaru s názvem MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding) se podařilo odhalit jedno podpovrchové jezero o průměru 20 km již dříve – v roce 2018. Je ukryté pod zhruba 1,5 km tlustou vrstvou ledu. Nyní vzhledem k většímu množství údajů a k jejich detailní analýze odlišným způsobem, byla objevena tři nová jezera. Největší z podpovrchových jezer měří zhruba 20 × 30 km a je obklopeno několika menšími jezírky o průměru několika kilometrů. Voda v nich je pravděpodobně velmi slaná, protože setrvává v kapalném stavu i za nízkých teplot.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.
Z expedice 1973.Autor: Miroslav Šulc.
Po poměrně úspěšné expedici v r. 1972 došel V. Znojil k názoru, že je třeba uspořádat ještě jednu, kvůli doplnění materiálu. Jejím vedoucím měl být opět J. Grygar z AsÚ ČSAV, ale metodiku naplánoval V. Znojil. Byla rafinovanější než v předchozím roce, pozorovatelé měli ve stanovených okamžicích přestavovat dalekohledy na jiné oblasti oblohy. Bylo to zapříčiněno snahou využít činnost meteorického roje delta-Aquariid, radar musel být nastavován do úhlové vzdálenosti 90° od radiantu, tudíž muselo být spočteno – kvůli dennímu pohybu – 20 záměrů dalekohledů pro každou stanici. Za tím účelem vyráběl V. Znojil a V. Musil mapky a J. Žižka se pokoušel vyrobit digitální hodiny (odečítání sekund z obyčejných hodinek bylo nepohodlné), což se mu nepodařilo.
Publikovaný obrázek ukazuje, jak by mohla vypadat hromada čerstvého nepošlapaného sněhu – což je snem pro každého milovníka zimní dovolené. Bohužel, nachází se poněkud daleko pro zimní výlet v podobě last-minute: tento charakteristický útvar známý jako kráter Koroljov byl objeven na planetě Mars a je zde vyobrazen v nádherném detailu, jak byl pozorován sondou Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 1. do 12. 1. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je tedy vysoko na večerní obloze. V noci na pátek 10. 1. zakrývá Plejády. Jasná Venuše je každým dnem blíže slabšímu Saturnu. Jupiter je vysoko nad jihovýchodem a Mars níže nad severovýchodem. Aktivita Slunce je vysoká a nelze vyloučit ani silné erupce a polární záře. Nová česká kometa nese jméno C/2024 Y1 (Mašek) po jejím objeviteli z Liberce. Kometa C/2024 G3 (ATLAS) viditelná zatím jen na jižní obloze nyní skokově zjasnila a je dobré sledovat její další vývoj. Očekáváme první start rakety New Glenn a sedmý testovací let Super Heavy Starship.
