Čestný předseda České astronomické společnosti, astrofyzik a pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR Dr. Jiří Grygar obdržel 20. října 2016 čestné občanství města Litomyšl, a to za vynikající celoživotní vědeckou práci, občanské postoje a mimořádný vztah k městu Litomyšl.
Šestého srpna uplynulo již 250 let od narození anglického lékaře, fyzika a chemika W. H. Wollastona. Zřejmě nejvíc je znám jako objevitel palladia a rhodia, ale šíře jeho zájmů byla mnohem širší.
Na tomto novém snímku, který zachycuje mlhovinu M78, osvětlují mladé modrobílé hvězdy své okolí, zatímco ty sotva zrozené jen vykukují z rudě zářících zárodečných kokonů kosmického prachu. Pro náš zrak by většina těchto hvězd byla schována za neproniknutelnými oponami prachu. Ale dalekohled ESO/VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) je schopen zaznamenat jejich infračervené záření, které prachovým závojem prochází. Teleskop VISTA je tak pro astronomy nástrojem, který umožňuje proniknout hluboko do srdce mlhoviny.
Minulý týden v noci z 11. na 12. července 2016 nás náhle opustil v nedožitých 84 letech nejvýznamnější československý selenograf 20. století, popularizátor astronomie a dlouholetý vedoucí pražského planetária Ing. Antonín Rükl. Poslední rozloučení se bude konat ve čtvrtek 21. července 2016 ve 14:40 v malé obřadní síni krematoria v Praze - Strašnicích. Rádi bychom mu vzdali hold i touto cestou, několika vzpomínkami.
Měsíce příprav a nakonec jen 3 minuty a 20 vteřin – právě tolik času měla letos výprava za zatměním Slunce na to, aby pro další zpracování pořídila dostatek snímků naší nejbližší hvězdy. Počasí v rovníkové Indonésii ale odborníkům z Ústavu matematiky příliš nepřálo, nakonec se vyjasnilo jenom na 40 vteřin. I tak se ale zástupcům Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně podařilo získat potřebná data pro zobrazení sluneční koróny tak, jak ji dokáže vidět lidské oko.
Letošního 18. července se dožívá těžko uvěřitelných devadesáti pěti let John Glenn, třetí Američan, který vzlétl do kosmického prostoru a první z nich, který se dostal na oběžnou dráhu kolem Země.
Ve dnech 16. až 18. března 2016 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 13. ročníku Astronomické olympiády. Dvě desítky soutěžících se kvalifikovaly z více než čtyř set řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Lukáš Supik z Gymnázia v Třinci. Osm nejlepších účastníků se dále utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.
Právě dnes, 20. června 2016, oslaví 75. narozeniny německý fyzik a kosmonaut Ulf Merbold. Během své aktivní kariéry uskutečnil tři kosmické lety, při kterých pobýval na palubě dvou raketoplánů, dvou kosmických lodí Sojuz i orbitální stanice Mir.
Ve dnech 18. až 20. února proběhne oslava k památce Ernsta Macha, jednoho z nejproduktivnějších a nejznámějších vědců na přelomu 19. století. V rámci slavnostní konference promluví významní představitelé a vědci, kteří společně s dalšími účastníky uctí památku Ernsta Macha nejen vzpomínkovým aktem, ale také návštěvou jeho rodného domu v Chrlicích.
Letošního 12. května uplyne 75 let od úmrtí českého astronoma, matematika a geodeta Jindřicha Svobody, který se výrazně zasloužil o rozvoj československé geodézie a meteorické astronomie.
Profesor astrofyziky, Zdeněk Mikulášek z Masarykovy univerzity, vyvinul nový nástroj, který významně usnadňuje výzkum zákrytových dvojhvězd a hvězd, kolem nichž obíhají planety. Aplikace jeho metody vede mnohem snáze k přesným výsledkům, než předchozí, obvykle mnohem složitější a výpočetně náročnější astrofyzikální metody.
Před patnácti lety, 23. dubna 2001, zemřel ve věku nedožitých 57 let americký pilot a astronaut David Walker. Příčinou jeho smrti byla rakovina. Mezi roky 1984 a 1995 se účastnil čtyř kosmických výprav a celkově na nich strávil více než 30 dní.
Vladimír Domček, magisterský student astrofyziky na Masarykově univerzitě, úspěšně absolvoval půlroční pobyt v ESACu, jedné ze složek Evropské vesmírné agentury v Madridu. Během svého pobytu se mu podařilo objevit v nově naměřených rentgenových datech družice XMM-Newton několik mezihvězdných oblaků, pohybujících se v blízkosti aktivního jádra galaxie NGC 985. Jeho objev společně s pozitivní zkušeností ze zahraničí jej motivují nejen k doktorskému studiu, ale také k podpoře svých spolužáků v absolvování podobných evropských projektů.
Letošního 12. března si připomeneme 155. výročí narození českého průmyslníka a konstruktéra Josefa Friče. Jeho nejvýznamnějším počinem se stalo založení hvězdárny v Ondřejově a její předání Univerzitě Karlově.
V Praze se již poosmé, od 8. do 10. prosince 2015, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2015. Těžištěm setkání bude plánovaná mise Evropské kosmické agentury - rentgenová družice Athena, na které spolupracují čeští vědci. Diskutovat se bude i o dalších plánovaných družicích Evropské kosmické agentury SMILE, THESEUS, XIPE, LOFT a dalších. Představí se i projekty USA, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.
Letošního 7. února uplynulo 90 let od narození sovětského vědce, konstruktéra a kosmonauta Konstantina Feoktistova. Jako vedoucí projektant se významnou měrou podílel na vzniku většiny sovětských kosmických lodí.
Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně prozkoumali přes 170 000 fotometrickýchměření patnácti pozoruhodných hvězd, aby odpověděli na otázku, proč tyto hvězdy vykazují extrémní nedostatek železa a podobných kovů. Vědci potvrdili, že možnou příčinou je okolní mezihvězdný materiál, který je sám o sobě ochuzený o tyto těžké prvky a který postupně dopadá na povrch hvězdy. Tento proces potom způsobuje, že se i zkoumaná hvězda jeví chudá na zmíněné prvky.
Před 165 lety, 19. ledna 1851, se narodil nizozemský astronom Jacobus Kapteyn, který pomocí statistických metod zkoumal vlastnosti Mléčné dráhy i dalších galaxií. Také se podílel na širším a systematickém využívání fotografií při zkoumání astronomických objektů.
NASA v rámci prestižního Astronomického snímku dne (APOD – Astronomy Picture Of the Day), který každý den ukazuje nejzajímavější astronomickou fotografii světa, publikovala ve středu 1. července 2015 snímek Petra Horálka „Venuše, Jupiter a noční svítící mraky“. Za celou dvacetiletou historii APODu je to jen potřetí, kdy snímek dne NASA ukazuje nějaký vzácný pohled nad Českem.
Půlkulaté 55. narozeniny oslavila 14. prosince americká astronautka a odbornice na chemii Catherine Colemanová. Na oběžnou dráhu Země se dosud podívala třikrát a mimo zemský povrch strávila v součtu více než 180 dní.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
