Úvodní  >  Související stránky k článku ČAM za prosinec 2022: Tromsø lights

Související stránky k článku ČAM za prosinec 2022: Tromsø lights

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za říjen 2023: Tři planetární mlhoviny HFG1, Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy, skutečnost je „na hony“ vzdálená. Označení zanesl do astronomie astronom William Herschel, mimochodem objevitel planety Uran, jemuž tyto objekty při pozorování v dalekohledu připomínaly kotouček pozorovaných planet. Ostatně, podobný pocit měli i další astronomové v 18. století. Vlastní podstata planetárních mlhovin čekala na své objasnění ještě přibližně 75 let.

František MartinekSluneční soustava

Polární záře na Jupiteru očima družice Chandra

Nová pozorování rentgenového záření ukázala, že polární záře – na severní a jižní polokouli planety Jupiter – reagují rozdílně na obou pólech. To je nepochopitelné v porovnání se Saturnem nebo Zemí, kde jsou polární záře na severní a jižní polokouli vzájemným zrcadlovým obrazem. Poslední pozorování rentgenového záření jsou podnětná pro současné teoretické modely, které vysvětlují podstatu polárních září na Jupiteru. Vědci doufají, že na základě kombinace nových pozorování z rentgenových observatoří Chandra a XMM-Newton společně s daty ze sondy Juno se dozvědí více o zdrojích vzniku aurory na obří planetě.

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za září 2023: Kometa C/2023 P1 (Nishimura) 9. 9. 2023

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2023 obdržel snímek „Kometa C/2023 P1 (Nishimura)“, jehož autorem je Martin Gembec   Kometa C/2023 P1 Nishimura – velké překvapení tohoto roku. I tak bychom mohli nazvat objev, který učinil 12. srpna 2023 japonský amatérský astronom Hideo Nishimura. Svůj objev, v pořadí již třetí, učinil poměrně jednoduchým vybavením, digitální zrcadlovkou Canon EOS 6D s objektivem s ohniskem 200 mm. Tedy vybavením, které má mnoho lidí doma. 

Martin SetvákMultimédia

Družicové noční snímky Země mohou v téměř reálném čase ukázat airglow

Noční snímky Země a různých jevů v její atmosféře z družice NPP byly donedávna vázány na zpracování dat pokročilejším softwarem. Nyní jsou díky portálu NASA EOSDIS Worldview dostupné každému, a to jak v téměř reálném čase, tak zpětně z archivu. To nejspíš potěší nejen "lovce airglow", ale i další zájemce o to, jak aktuálně vypadá svět v noci, kdekoliv na naší planetě.

Marián DujničÚkazy

Jarná polárna žiara nad Tatrami

Dňa 16. 3. 2017 som na facebookovej stránke Klubu včasnej výstrahy astro-amatérov uverejnil predpoveď geomagnetickej aktivity americkej NOAA na 14 dní. Americký úrad pre oceány a atmosféry očakával v dňoch 27. - 28. 3. 2017 geomagnetickú búrku G1-G2. Lovcom polárnych žiar svitla nádej, že sa polárna žiara ukáže aj u nás v strednej Európe. V noci z 27./28. 3. 2017 k nám polárna žiara naozaj zavítala a znovu sa tak stane možno už tento víkend! Polárne žiare nebývajú u nás viditeľné často, preto aj táto si zaslúži samostatný článok.

Pavol RapavýMultimédia

ČAM za červenec 2023: Ou4 - Obří oliheň

Titul Česká astrofotografie měsíce za júl 2023 získala snímka „Ou4 – Obří oliheň “, ktorej autorom je David Zimák Júl je typické dovolenkové obdobie, mnohí sa vydávajú do južných krajín nabažiť sa slnečných lúčov, oddychovať na pláži, či objavovať podmorský svet úžasných farebných rýb, koralov, no aj vzácnejších kalmárov (olihní, krakatíc).

Marián DujničÚkazy

Predvianočná polárna žiara vo Vysokých Tatrách

Polárna žiara v noci z 20./21. decembra 2015 prekvapila mnohých našich priaznivcov astronómie. Skutoční lovci polárnej žiary sledujú vývoj počasia v medziplanetárnom priestore online, no a v tomto prípade isté indície naznačovali, že by to mohlo tento raz vyjsť. Nehovoriac o vnútornej intuícii, ktorú si každý úspešný fotograf hviezdnej oblohy starostlivo pestuje ako vzácny dar.

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za červen 2023: Sh2-308 Mlhovina Delfín

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2023 obdržel snímek „Sh2-308 Mlhovina Delfín“, jehož autorem je Jakub Korbel Již jste viděli delfína? Tak mnozí třeba na dovolené u moře… v televizi nebo na internetu snad všichni. Pokud tedy viděli, tak jistě uznáte, že si tato modrá mlhovina své pojmenování zaslouží.

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Předvánoční polární záře z hor

Ačkoliv Slunce zase až tak moc nebouří, proměnlivý sluneční vítr a několik koronálních oblaků zasahujících Zemi přineslo v noci z neděle na pondělí (20./21. prosince 2015) překvapení v podobě z Česka pozorovatelné polární záře. Pro inverzní charakter počasí se úkaz podařilo pozorovat jen několika šťastlivcům na horách, kterým k úspěchu gratulujeme! Pozoruhodné je i to, že záře podle očitých svědků byla na místech s čistým výhledem pozorovatelná očima v barvách i za poměrně silného svitu Měsíce. Do redakce dorazilo několik ojedinělých pozorování, za které děkujeme, a těšíme se na případné další!

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za květen 2023: Polární záře na Islandu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2023 získal snímek „Polární záře na Islandu“, jehož autorem je Pavel Pech Uběhl další měsíc a květnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce je za námi a my vám můžeme představit jeho vítěze. Je jím astrofotograf Pavel Pech se svou fotografií polární záře.   Vzhledem k rostoucí sluneční aktivitě, jejímž doprovodným jevem na Zemi jsou právě i polární záře, můžeme se jich dočkat v dohledné době i v našich zeměpisných šířkách. Autor tohoto snímku však vsadil na jistotu a vypravil se pozorovat tento jev do míst, kde je jeho výskyt na obloze téměř pravidlem. Vydal se i s fotografickou výbavou směrem severním, na ostrov Island.

Petr HorálekÚkazy

Geomagnetická bouře v plném proudu. Vyhlížejte polární záře!

V noci na dnešek, tedy 22./23. června 2015 k Zemi dorazily důsledky výrazných slunečních erupcí, které uvolnila aktivní (a očima viditelná) oblast AR2371 v průběhu víkendu. Na celé Zemi momenálně "běsní" patrně nejsilnější geomagnetická bouře za celý tento sluneční cyklus a přináší s sebou překrásná barvitá nebeská divadla - polární záře. Bohužel k naší nezměrné smůle první vlna extrémně silných jevů nám byla totálně skryta za frontální oblačností, která se v předchozí noci rozkládala nad střední Evropou. Jak se ale zdá, není zatím všemu konec a velké šance ke spatření pozoruhodného jevu máme i v dalších dnech.

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za duben 2023: Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2023 získal snímek „Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka“, jehož autorem je Jiří Soukup   Vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce jsme se přenesli do vesmírného prachu. A to nejen toho k Zemi blízkého, ale i velmi vzdáleného. Hlavním motivem snímku je samozřejmě kometa C/2022 E3 ZTF. V době pořízení snímku byla od Země vzdálena 83 miliónů kilometrů. Již z jejího názvu zjistíme několik podstatných informací. Z písmenka C zjistíme, že se jedná o kometu dlouhoperiodickou a dále, že byla objevena v roce 2022 jako třetí objevená v první půlce března - to je ten kód E3. Písmenko zde značí vždy polovinu měsíce, v tomto případě tedy 5. polovina měsíce od začátku roku. Přesně to bylo 2. března. Číslo 3 je pak třetí kometa objevená v dané polovině měsíce. A zbývá nám kód, či zkratka  ZTF. To značí, že byla objevena v rámci projektu Zwicky Transient Facility, což je širokoúhlá astronomická fotografická přehlídka oblohy, realizovaná na Samuel Oschin Telescope na observatoři na hoře Mt. Palomar v Kalifornii.  

Martin SetvákÚkazy

Březnová polární záře očima neotřelé družice

Zatím nejvýraznější polární záře za celý stávající sluneční cyklus v noci 17./18. března 2015, kterou mnozí nadšeně pozorovali  i z České republiky, byla nasnímána pochopitelně i družicově. Přinášíme vám nyní vybrané snímky z meteorologické družice, která tvar aurorálního oválu snímala shora. Na úžasných obrázcích si lze všimnout niterných detailů v části aurorálního prstence nad noční severní Evropou.

Marcel BělíkOstatní

Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2022 předány

Jako již dlouhých osmnáct let, i letos vybrala česko-slovenská porota soutěže Česká astrofotografie měsíce dva astrofotografy roku. Jednoho z kategorie dospělých a druhého z kategorie junior, tedy ve věku do osmnácti let. Tuto cenu na doporučení poroty uděluje Česká astronomická společnost a k jejímu předání dochází většinou na některé významné akci této společnosti. Nositelem ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii tedy za rok 2022 získal pan Zdeněk Vojč. Cenu Jindřicha Zemana junior získal šestnáctiletý Adam Denko. Obě ceny byly laureátům předány na 16. dubna 2023 na Velkém setkání složek České astronomické společnosti na Hvězdárně a planetáriu v Brně.

Sylvie GorkováSluneční soustava

Výzkum polárních září na Jupiteru pokračuje

Většina z nás ví, co způsobuje polární záře na Zemi. Jsou to nabité částice slunečního větru vnikající do magnetosféry Země, která je odklání do oblastí magnetických pólů Země. Zde potom pronikají do atmosféry a způsobují krásnou nebeskou podívanou. Co však způsobuje neustálé polární záře na největší planetě naší Sluneční soustavy?

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za březen 2023: M51 - Whirlpool Galaxy deep field

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2023 získal snímek „M51 - Whirlpool Galaxy deep field“, jehož autorem je Libor Richter Dnešní snímek ze soutěže Česká astrofotografie měsíce, která je pořádána pod záštitou České astronomické společnosti, nás zavede do části oblohy, kde nám výhled do hlubokého vesmíru neruší na hvězdy bohaté oblasti roviny naší vlastní Galaxie. Budeme hledět do souhvězdí Honicích psů, na krásnou spirální galaxii M51, kterou nám tentokrát přinesl astrofotograf Libor Richter.

Petr HorálekÚkazy

Neštěstí ve hře, štěstí v lásce…

… i tak by se dalo metaforicky popsat to, co nám připravila výletní loď Nörrona fičící „závratnými“ 30 kilometry za hodinu do pásu totality za březnovým úplným zatměním Slunce na Faerských ostrovech. Zatímco onu kýženou a vroucně očekávanou hru stínů téměř totálně překazilo nepředvídatelné počasí (smutně o to víc, že loď měla původně v plánu vyjet za zatměním na moře), zcela neočekávaný sluneční „polibek“ o tři dny dříve rozproudil krev v žilách každému, kdo se nenechal připravit o pohled k fantastické barvité symfonii. Příliš mnoho metafor? Obrázek napoví…

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za únor 2023: Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer   Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo mnoha médii s příslibem fantastické podívané, realita byla poněkud jiná. K jejímu zahlédnutí pouhým okem bylo třeba tmavé oblohy a dobrá mapka. Tak to u komet často bývá. V rámci pozorovacího zápalu jsme však trochu zapomněli na druhou poměrně jasnou kometu tohoto období. A tak vám je obě v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, nyní přinášíme. Autorem fotografie je astrofotograf Roman Hujer.  

Martin GembecÚkazy

Polární záře 17. března 2015

17. března 2015 nastala nečekaně jasná polární záře. Protože ji vyvolala erupce, která narazila na zemskou magnetosféru ráno a článek vzniká během odpoledne, není jisté, zda od nás něco uvidíme. Každopádně geomagnetická bouře, která záři vyvolala, je nejintenzivnější právě teď v odpoledních hodinách, a proto bude zajímavé sledovat, co se bude dít dál. Proto vás budeme ještě informovat. Aktualizace: 18. 3. v 10:15 SEČ.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »