Většina z nás ví, co způsobuje polární záře na Zemi. Jsou to nabité částice slunečního větru vnikající do magnetosféry Země, která je odklání do oblastí magnetických pólů Země. Zde potom pronikají do atmosféry a způsobují krásnou nebeskou podívanou. Co však způsobuje neustálé polární záře na největší planetě naší Sluneční soustavy?
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2023 získal snímek „Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka“, jehož autorem je Jiří Soukup Vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce jsme se přenesli do vesmírného prachu. A to nejen toho k Zemi blízkého, ale i velmi vzdáleného. Hlavním motivem snímku je samozřejmě kometa C/2022 E3 ZTF. V době pořízení snímku byla od Země vzdálena 83 miliónů kilometrů. Již z jejího názvu zjistíme několik podstatných informací. Z písmenka C zjistíme, že se jedná o kometu dlouhoperiodickou a dále, že byla objevena v roce 2022 jako třetí objevená v první půlce března - to je ten kód E3. Písmenko zde značí vždy polovinu měsíce, v tomto případě tedy 5. polovina měsíce od začátku roku. Přesně to bylo 2. března. Číslo 3 je pak třetí kometa objevená v dané polovině měsíce. A zbývá nám kód, či zkratka ZTF. To značí, že byla objevena v rámci projektu Zwicky Transient Facility, což je širokoúhlá astronomická fotografická přehlídka oblohy, realizovaná na Samuel Oschin Telescope na observatoři na hoře Mt. Palomar v Kalifornii.
… i tak by se dalo metaforicky popsat to, co nám připravila výletní loď Nörrona fičící „závratnými“ 30 kilometry za hodinu do pásu totality za březnovým úplným zatměním Slunce na Faerských ostrovech. Zatímco onu kýženou a vroucně očekávanou hru stínů téměř totálně překazilo nepředvídatelné počasí (smutně o to víc, že loď měla původně v plánu vyjet za zatměním na moře), zcela neočekávaný sluneční „polibek“ o tři dny dříve rozproudil krev v žilách každému, kdo se nenechal připravit o pohled k fantastické barvité symfonii. Příliš mnoho metafor? Obrázek napoví…
Jako již dlouhých osmnáct let, i letos vybrala česko-slovenská porota soutěže Česká astrofotografie měsíce dva astrofotografy roku. Jednoho z kategorie dospělých a druhého z kategorie junior, tedy ve věku do osmnácti let. Tuto cenu na doporučení poroty uděluje Česká astronomická společnost a k jejímu předání dochází většinou na některé významné akci této společnosti. Nositelem ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii tedy za rok 2022 získal pan Zdeněk Vojč. Cenu Jindřicha Zemana junior získal šestnáctiletý Adam Denko. Obě ceny byly laureátům předány na 16. dubna 2023 na Velkém setkání složek České astronomické společnosti na Hvězdárně a planetáriu v Brně.
17. března 2015 nastala nečekaně jasná polární záře. Protože ji vyvolala erupce, která narazila na zemskou magnetosféru ráno a článek vzniká během odpoledne, není jisté, zda od nás něco uvidíme. Každopádně geomagnetická bouře, která záři vyvolala, je nejintenzivnější právě teď v odpoledních hodinách, a proto bude zajímavé sledovat, co se bude dít dál. Proto vás budeme ještě informovat. Aktualizace: 18. 3. v 10:15 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2023 získal snímek „M51 - Whirlpool Galaxy deep field“, jehož autorem je Libor Richter Dnešní snímek ze soutěže Česká astrofotografie měsíce, která je pořádána pod záštitou České astronomické společnosti, nás zavede do části oblohy, kde nám výhled do hlubokého vesmíru neruší na hvězdy bohaté oblasti roviny naší vlastní Galaxie. Budeme hledět do souhvězdí Honicích psů, na krásnou spirální galaxii M51, kterou nám tentokrát přinesl astrofotograf Libor Richter.
Kometa McNaught na denní obloze.Autor: Stephan Seip.Květnová přednáška pořádaná Astronomickou společností Pardubice nabídne široké veřejnosti pohled do požitkářské astronomie. Astronom, fotograf a cestovatel Petr Horálek z Hvězdárny v Úpici si pro širokou připravil na pátek 24. května 2013 od 19 hodin přednášku s názvem „Sedm perel astronomie“. Přednáška, při níž se ponoříme do krásy unikátních nebeských úkazů, se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice, ul. Gorkého 2658. Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo mnoha médii s příslibem fantastické podívané, realita byla poněkud jiná. K jejímu zahlédnutí pouhým okem bylo třeba tmavé oblohy a dobrá mapka. Tak to u komet často bývá. V rámci pozorovacího zápalu jsme však trochu zapomněli na druhou poměrně jasnou kometu tohoto období. A tak vám je obě v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, nyní přinášíme. Autorem fotografie je astrofotograf Roman Hujer.
Polární záře 17.3.2013Autor: Goran StrandBřezen byl spíše ve znaku kometárního představení. Duben se zdá být zase ve znamení Slunce. Podíváme se však také na úspěchy soukromých firem v USA. Krátce se vrátíme na Mars, zmíníme se o novinkách z oblasti radiace kolem Země a problematiky světelného znečištění na severu Moravy. Na závěr zavzpomínáme na psa Lajku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2023 získal snímek „NGC 6188 - souboj draků v souhvězdí Oltář“, jehož autorem je Jakub Korbel Dnes zahájíme svou pouť vesmírnými dálkami v souhvězdí Oltáře. Pokud máte pocit, že jste toto souhvězdí na naší obloze nikdy neviděli, je to správně. S deklinací -45o až -67,5o je viditelné až z oblastí mnohem blíže k rovníku. Například z jižní Libye bychom viděli pouze jeho severní část.
Polární záře 24. října 2011 z Minnesoty.Autor: Travis NovitskyPolární záře - nádherný přírodní úkaz, za kterým stojí cestovat. Polární záře, latinsky Aurora Borealis, patří k nejkrásnějším přírodním jevům na naší planetě. Není divu, že jsou za ní fotografové, astronomové ale i dvěma výše uvedenými koníčky nezasažení cestovatelé a milovníci přírody ochotni urazit tisíce kilometrů. U nás ve střední Evropě je k vidění jen naprosto výjimečně, ale třeba již v severních oblastech Německa, Polska nebo Velké Británie ji lze zahlédnout podstatně častěji. Ještě větší šanci na její spatření pak samozřejmě máme při cestě do Skandinávie. Tam v některých oblastech a obdobích patří málem k běžnému koloritu. Čím severněji, blíže k polárnímu kruhu, tím lépe. Po technické stránce není na fotografování polární záře nic moc složitého - dnešní zrcadlovky jsou tak dobré a všestranné, že tento úkol zvládají bez větších problémů.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2022 získal snímek „LDN 1228“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Dance of the Demons, tak také někteří astronomové nazývají oblast oblohy zachycenou na vítězném snímku listopadového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce. A není divu, jeví se nám jako pohled skrze rozervané a silně zaprášené záclony do okna středověkého hradu, skrytého kdesi v tajemných lesích Transylvánských Karpat. Okno navíc osvícené pouze mihotavým světlem skomírající svíce. I přes jisté, strach či neklid evokující souvislosti je to označení jistě poetičtější než LBN 552 a LDN 1228. Pod těmito zkratkami je totiž můžeme nalézt v příslušných katalozích mlhovin.
Fotografie polární záře 16.7.2012 ve 2:03 SELČ.Autor: Peter Scott, Anglie Poté, co 14. července večer dorazil oblak nabitých částic z erupce X1,4, očekávala se větší geomagnetická bouře. Ta však zase tak silná nebyla a z našeho území nemohly být polární záře pozorovatelné. Zcela jiná situace ale nastala další noc, když už to asi málokdo očekával. Aktualizováno 18. července 2012.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2022 získal snímek „NGC 6883“, jehož autorem je Pavol Kollarik Končí léto a některá souhvězdí se pomalu z noční oblohy začínají ztrácet, abychom se s nimi setkali opět za půl roku. Máme zde tedy jednu z letošních posledních příležitostí podívat se do hlubin vesmíru směrem, kde se na obloze nachází souhvězdí Labutě.
Ondřejov: 20.11. 2003 mezi 18:10-18:30 a 20:05-20:10 fotoaparátem Olympus Camedia C-4000 zoom exp. 4-16 s a citlivosti ekv. 100 a 400.V noci z 20 na 21.11.2003 jsme nad Ceskou republikou mohli sledovat jednu z nejkrásnejsích polárních zárí v posledních letech. Zveme vás do malé, stále se rozrustající fotogalerie. Neváhejte a pošlete nám své snímky. Doporučujeme článek J. Duška Anatomie vakua, dozvíte se mnoho zajímavostí o polárních zářích.21.11.2003 7:40 - přidány další fotografie21.11.2003 12:15 - přidány další fotografie22.11.2003 12:05 - přidány další fotografie, v průběhu víkendu stránku rozdělíme, je již poměrně veliká a načítání trvá poměrně dlouho, vyržte...23.11.2003 12:05 - přidány další fotografie, článek jsem bohužel zatím nestihl rozdělit.26.11.2003 24:00 - přidány další fotografie.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2022 získal snímek „Jupiter a Ganymed“, jehož autorem je Karel Sandler Kdo se večer v září 2022 podíval na oblohu, jistě si všiml jasné „hvězdy“ nad jižním až jihovýchodním obzorem. Zářila klidným nažloutlým světlem a pro naše předky byla jednou z pěti známých „hvězd toulavých“. Dostaly i jména – Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Víc jich nebylo, byť například Uran mohli na vlastní oči vidět, ale pro jeho slabý jas docela určitě nezaznamenali jeho pohyb oblohou. Po dlouhé době zjistili, že obíhají poměrně pravidelně a že se dá jejich dráha nebem předpovědět.
Snímky polární záře nad Českou republikou v noci 6./7. dubna 2000 (stránka s náhledy).
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2022 získal snímek „Sluneční skvrna AR 3078 v H-alfa“, jehož autorem jsou Marek Tušl a Martin Cholasta Asi nejznámějším jevem na Slunci, zejména pro veřejnost, jsou sluneční skvrny. Ostatně, lidstvo o nich ví, nebo jejich existenci tuší více než 2 000 let.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na průměr 109 x, na objem asi 1 300 000 x. A kolik by se vešlo stadionů na povrch Země? Těch typicky mezinárodních asi 7.287142857*1010. Takže o čemž že to mluvíme? Ano, o Mezinárodní kosmické stanici ISS a našem Slunci.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
pozorování bylo v době kdy byla velká oblačnost 7.9.2025 – 20:14:20 Canon EOS R6m2 1,6 s f/13 ISO10000 RF100-500mm F4.5-7.1 L IS USM 451,0 mm
