Úvodní  >  Související stránky k článku Družice SOHO oslavila 20 let

Související stránky k článku Družice SOHO oslavila 20 let

Martin GembecÚkazy

Další jasný objekt v SOHO LASCO C3

Pokud rádi sledujete aktuální snímky koróny z observatoře SOHO, které snímá přístroj LASCO C3 nebo LASCO C2, jistě vám neunikl další jasný objekt, který právě vstoupil do zorného pole. Co všechno vlastně můžeme v korónografech vidět? A jaký objekt tam aktuálně je ten nejjasnější?

Vladimír PechaSluneční soustava

Nejúspěšnější kometární lovec všech dob

Koho by před dvaceti lety napadlo, když 2. prosince 1995 nosná raketa Atlas dopravila na oběžnou dráhu téměř dvoutunovou sondu SOHO, že půjde o našeho nejúspěšnějšího lovce vlasatic? Dnes už dělíme historii objevů těchto fascinujících ledových cestovatelů sluneční soustavou na dobu před touto sondou a po ní. 13. září letošního roku se v datech kosmického detektoru Solar and Heliospheric Observatory objevila jubilejní kometa s pořadovým číslem 3 000.

František MartinekSluneční soustava

Objeveno již téměř 3000 komet SOHO

V roce 1995 byla vypuštěna nová sluneční observatoř. Společný projekt ESA a NASA nazvaný Solar and Heliospheric Observatory – SOHO – byl realizován za účelem průběžného pořizování fotografií naší dynamické hvězdy. Observatoř SOHO měla podle plánu otevřít novou éru v pozorování Slunce a dramaticky rozšířit poznatky o hvězdě, se kterou žijeme, ... a to splnila.

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v AsÚ AV ČR (141): Záření korón aktivních galaktických jader

Aktivní jádra galaxií jsou jedním z vděčných cílů pro testy obecné teorie relativity. Prostředí v blízkosti hmotného kompaktního objektu se k záření chová jinak, než jsme zvyklí ze své každodenní zkušenosti. Ne všechny otázky ohledně aktivních galaktických jader jsou zodpovězeny a některé nelze než považovat za zcela zásadní. Tým z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vyvinul zcela nový počítačový program umožňující studovat záření přicházející od aktivního galaktického jádra a tak dovozovat vlastnosti některých zde přítomných struktur.

Martin GembecÚkazy

49. vesmírný týden 2015

Přehled událostí na obloze od 30. 11. do 6. 12. 2015. Měsíc bude během týdne v poslední čtvrti. Ráno jsou vysoko na jihu až jihovýchodě Jupiter, nedaleko je také Mars a Venuše. Nízko nad obzorem v Panně je poměrně jasná kometa Catalina. Aktivita Slunce je nízká. Startuje LISA Pathfinder. O den později letí k ISS Atlas V s nákladní lodí Cygnus.

Marek BielySluneční soustava

Nově objevené komety v únoru 2015

Únor roku 2015 nám přinesl několik zajímavostí ohledně nově objevených komet. Mezi nimi je například jedna kandidátka na objekt viditelný alespoň prostřednictvím středně velkých přístrojů nebo pozůstatek komety úspěšně pozorovaný českými astronomy. O jaké komety se tedy jedná? Na to se můžete podívat v tomto článku.

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (114): Efekty obecné relativity v rentgenovém záření aktivních galaktických jader

Z pozorování je známo, že se v centrech aktivních galaktických jader, v těsném okolí černé veledíry, nachází oblast vysoce ionizovaného plazmatu, kde vzniká rentgenové záření. Spektra tohoto záření v minulosti vědci využívali například k určení teploty této tzv. koróny. Tým z ASU (Francesco Tamborra, Michal Dovčiak a Jiří Svoboda) ukazuje, že získané odhady teploty nemusí být správné, pokud se zanedbají efekty obecné teorie relativity na záření.

Martin GembecSluneční soustava

Další pěkná kometka padá do Slunce

Podle aktuálních snímků solární observatoře SOHO je zřejmé, že v blízkosti Slunce se pravděpodobně ve středu rozplyne další kometa. Tento úkaz je sice poměrně běžný, ale tato je i jedna z těch jasnějších. Připomeňme si, kde se tyto kometky berou.

Petr HorálekSluneční soustava

Češi učinili unikátní pozorování

Českým astronomům se podařil další husarský kousek. Zachytili „ducha“ rozpadlé komety C/2015 D1 (SOHO) – nedávného hitu družice NASA a ESA. Snímek byl pořízen 27. února 2015 robotickým dalekohledem BOOTES-1A ve Španělsku. Tato kometa byla objevena před pár dny v koronografu kosmické sondy SOHO, kometa však svůj blízký průlet kolem Slunce nepřežila. Zůstal po ní jen rozptýlený oblak prachu, který je obtížně pozorovatelný, velmi nízko nad obzorem na večerní obloze.

Jindřich SuchánekMultimédia

Hlubinami vesmíru s dr. Michalem Sobotkou, o Slunci 2. díl

V pokračování našeho povídání o Slunci s RNDr. Michalem Sobotkou, DSc. se v tomto díle zaměříme ponejvíce na sluneční povrch a korónu. Fotosféra i chromosféra jsou jistě témata, která sebou přináší mnoho zajímavého a poutavého. Co se děje ve fotosféře a chromosféře? Jakou mají teplotu? Proč s řídnoucí hmotou teplota na povrchu Slunce stoupá a dokonce v koróně, sluneční atmosféře, dosahuje milionových hodnot? Jaké jsou teorie k vysvětlení těchto jevů? Co se děje s hmotou na povrchu i nad ním? Skvrny, protuberance, erupce, výtrysky hmoty…

Petr HorálekSluneční soustava

Mars je nedostupný, zavolejte později...

Venuše a Mars u Slunce.Autor: SOHO, NASA. Kde jsou ty časy před dvaceti lety, kdy jsme sotva věděli, co se děje na denní obloze za sluneční kulisou. Pomáhaly nám k tomu mapy, první (na dnešní dobu) primitivní astronomické programy a vlastně nikoho moc netrápilo, že toho nejsme svědky na vlastní oči. Dneska je všechno jinak. Okolí Slunce sondují nonstop družicové kamery s mnoha filtry a právě v tomto období přínáší přímý pohled na poněkud neobvyklou situaci. Planetu Mars míjí Venuše a o několik dní později bude rudá planeta na nepříjemné přímce téměř v zákrytu se Sluncem. Nepříjemné? Hlavně pro pracovníky NASA... Na snímku je záběr z kamery LASCO C3 na družici SOHO. Zobrazuje okolí terčíkem zakrytého Slunce. Okolo něj se rozprostírá sluneční koróna. Velmi jasný bod vlevo dole od kotouče je Venuše, slabší vlevo nad ní pak Mars. Foto: NASA.

Martin MašekSluneční soustava

Dvoutisící kometa SOHO

Výřez snímku z koronografu C2. Dvoutisící kometa SOHO je označena šipkou.Kosmická sonda SOHO určená na výzkum Slunce pracuje více než 15 let. Přestože komety nejsou primárním cílem této kosmické sondy, tak za dobu své existence se stala nejúspěšnějším lovcem komet. V neděli 26. prosince 2010 byla objevena již 2000. SOHO kometa. A tento jubilejní nález pochází z Polska!

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (62): Lze pozorovat ohřev koróny nanoerupcemi?

Koróna je bezpochyby nejtajemnější vrstvou sluneční atmosféry. Je obtížné ji pozorovat, neboť je horká a její vlastní záření se nachází především v ultrafialové a rentgenové oblasti spektra, není tedy ze Země pozorovatelná. Proč je koróna horká je otázkou, která budí ze sna desítky slunečních fyziků již více než šest desetiletí. Jednou z možností je neustálý ohřev tzv. nanoerupcemi. Na vliv nanoerupcí na rovnováhu koronálního plazmatu se s pomocí modelu podívali Elena Dzifčáková a Jaroslav Dudík z ASU.

Martin GembecÚkazy

48. vesmírný týden 2010

mapa oblohy pro 48. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 29. 11. do 5. 12. 2010 přinášíme přehled událostí: Večerní oblohu zdobí Jupiter, ranní Měsíc a Venuše. ISS přelétá také ráno. Na Slovensku zakládají Park tmavé oblohy Poloniny... Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Redakce Astro.czSluneční soustava

Výprava za zatměním Slunce přinesla obraz koróny i spoustu adrenalinu

Měsíce příprav a nakonec jen 3 minuty a 20 vteřin – právě tolik času měla letos výprava za zatměním Slunce na to, aby pro další zpracování pořídila dostatek snímků naší nejbližší hvězdy. Počasí v rovníkové Indonésii ale odborníkům z Ústavu matematiky příliš nepřálo, nakonec se vyjasnilo jenom na 40 vteřin. I tak se ale zástupcům Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně podařilo získat potřebná data pro zobrazení sluneční koróny tak, jak ji dokáže vidět lidské oko.

Petr HorálekÚkazy

Pozoruhodný úkaz spatří lidé v Indonésii – na několik minut „zmizí“ Slunce

Ve středu 9. března se nad rozsáhlým územím Indonésie odehraje pozoruhodný úkaz – úplné zatmění Slunce. Zákryt naší hvězdy tmavým měsíčním kotoučem, doprovázený mnoha fantastickými úkazy v přírodě, uvidí lidé z úzkého pásu na ostrovech Sumatra, Borneo, Sulawesi, Ternate a Halmahera. Movití cestovatelé putují i na mikronéský atol Wolaei, který je zatím světu prakticky neznám a skrývá jen domorodé obyvatelstvo. Za úkazem rovněž vyrazila mezinárodní vědecká expedice s českými členy, kteří jsou vedeni českým prof. Miloslavem Druckmüllerem a americkou prof. Shaiou Habbalovou k pořízení dalších dat, které při každém takovém úkazu přináší nové střípky do mozaiky studia fyziky sluneční atmosféry. Pokud jste za úkazem nemohli vyrazit, máme pro vás tip – sledujte jej na internetu!



47. vesmírný týden 2019

47. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 18. 11. do 24. 11. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer za soumraku je vidět Venuše a Jupiter, blížící se do konjunkce, a Saturn. Ráno je vidět Mars a vyhoupne se i Merkur. Ultima Thule, kterou navštívila sonda New Horizons, se nyní oficiálně nazývá Arrkoth. Série zajímavých výstupů z ISS, která právě začala, má za úkol opravit astrofyzikální přístroj AMS-02. Sonda Hayabusa 2 se vrací k Zemi. Historicky už počtvrté letěl a přistál první stupeň rakety Falcon 9. Proběhly dva čínské starty v jednom dni. Před 130 lety se narodil Edwin Hubble. Mise Apollo 12 probíhala před padesáti roky. Před 25 lety startovala sonda COBE zkoumající reliktní záření.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše a Jupiter se blíží do konjunkce

Další informace »