Ztráta spojení se startující nákladní lodí, znepokojivá padající hvězda na sibiřském nebi, to byl včerejší start nákladní lodi Progress k Mezinárodní kosmické stanici, který nakonec vůbec nedosáhl oběžné dráhy. Co se stalo?
Zajímají vás fotografie z různých oblastí astronomické fotografie v podání českých autorů? Pak navštivte výstavu Současná česká astrofotografie, kterou pořádají Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AVČR a Astronomický ústav AVČR! Vernisáž výstavy proběhne 22. 6. v 15.30 v aule Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AVČR v Praze!
Více než 14 dní strávených pod noční oblohou, kurz základů astronomie, pozorování noční oblohy astronomickými dalekohledy, mnoho fyzikálních a chemických experimentů, přednášky renomovaných vědců z oblasti astrofyziky, fyziky, chemie a mnoho dalšího, to je Astronomická expedice. Je vám 15–26 let a nadchla vás hned první věta? Pak je tato akce pro vás!
Celé dva roky má být k Mezinárodní vesmírné stanici připojený nafukovací modul BEAM (Bigelow Expendable Activity Module) od společnosti Bigelow. Jedná se o první nafukovací modul s certifikací pro lidskou posádku, který je připojený k obytné stanici. Už nyní ale senzory v něm umístěné přináší cenné informace. Hlavním cílem je ověřit, zda jsou nafukovací moduly bezpečné a využitelné pro budoucí průzkum vesmíru. Modul sice není příliš velký a posádka do něj vstupuje jen občas, přesto nejsme daleko od pravdy s tvrzením, že tenhle drobeček patří mezi nejzajímavější technologické projekty, které na ISS probíhají.
Jak dlouhou expoziční dobu používáte při fotografování astronomického objektu? Pár sekund, minut, hodin...? Delší expoziční doba je obvykle použita k pozorování slabých objektů nebo k zachycení pohybu hvězd po obloze. Existuje metoda, ve které se používá jako běžná expozice šest měsíců nebo dokonce i rok. Noční obloha s takto dlouho vytvářeným snímkem samozřejmě zcela zmizí, a to co zůstane, je okolní krajina a pohyb Slunce po obloze (tedy jeho zdánlivá trajektorie ovlivněná příslušnou zeměpisnou šířkou).
Svítá a ze smrkových lesů stoupá mlha. Na okolních šťavnatých pastvinách se v dálce neslyšně pasou krávy. Všudypřítomné ticho náhle naruší pád obří třpytivé kapky, které se podařilo při včerejším dešti ulpět na černém igelitovém pytli. Pod pytlem se schovává dalekohled. A není tu sám. Spících dalekohledů jsou kolem spousty. Na trojnožkách vypadají jako mimozemšťané, kteří při obléhání naší planety náhle usnuli. U jednoho z mála stavení v okolí zaštěká pes. Přítomnost lidí potvrdí až pronikavé hlasité zvolání: „Jdeme spát, hoši!“ Teď je teprve zřejmé, že se nacházíme na Astronomické expedici.
Institut lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd (IMBP RAN) pracuje na dokončení výroby nové generace kosmického skleníku Lada 2, ve kterém budou pokračovat výzkumy složitějších rostlin na palubě ruského segmentu Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Výzkumné zařízení je připravováno ke zkouškám; po jejich ukončení bude rozhodnuto o zařazení experimentu Rastěnije do programu vědeckého výzkumu při letech ruských kosmonautů. Předpokládá se, že nový kosmický skleník bude dopraven na palubu ISS koncem roku 2016 nebo počátkem roku 2017.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: Ve čtvrtek 4. března 2021 publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne s názvem fotografii „Mars in Taurus“ (Mars v Býku), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek vznikl během tvrdého lockdownu v České republice na chatě na Ústupkách u Sečské přehrady. Ukazuje hvězdné pole v souhvězdí Býka a Persea, jemuž dominuje jasná planeta Mars, kterou doplňují hvězdokupy Plejády a Hyády, mlhovina „Kalifornie“ a oblaky mezihvězdné látky. Snímek upozorňuje na skutečnost, že právě dnes, 4. března 2021, 26 minut po půlnoci, byla planeta Mars úhlově nejblíže k hvězdokupě Plejády na dalších 17 let.
12. února je tomu 101 let od narození pana Vladimíra Mlejnka, zakladatele Hvězdárny v Úpici. I když již pan Mlejnek není delší dobu mezi námi, jeho osobnost je stále živá. A to nejen na úpické hvězdárně, kterou založil a byl i jejím prvním ředitelem, ale zejména v srdcích mnoha astronomů i neastronomů této země. Mnozí z nich totiž prošli legendárními "Letními astronomickými expedicemi v Úpici". Někteří jim říkali pouze "expedice", jiní dokonce pouze "expa". Ale pro všechny bylo takovým malým zaklínadlem: "... jedeš letos do Úpice na expedici?...". Ano, muž mnoha tváří a ještě více zásluh - pan Vladimír Mlejnek.
Letos na podzim měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat kosmická loď Sojuz TMA-18M, která měla na ISS dopravit ruského kosmonauta Sergeje Volkova, jeho dánského kolegu Andrease Mogensena a zpěvačku Sarah Brightman – devátého platícího návštěvníka ISS a teprve druhou ženu v této roli. Stanice by se tak po šesti letech dočkala návštěvy kosmického turisty. Součástí desetidenního pobytu mělo být i pěvecké vystoupení. Detaily smlouvy sice nejsou veřejné, ale kvalifikované odhady hovoří o částce okolo 50 milionů dolarů. Její mise měla skončit návratem v Sojuzu TMA-16M spolu s Mogensenem a Gennadijem Padalkou.
Jste astrofotograf – a máte chuť ovlivnit celosvětovou výuku astronomie? Pak je tato soutěž právě pro vás: Úřad pro astronomické vzdělávání (OAE) při Mezinárodní astronomické unii (IAU) vyhlašuje astrofotografickou soutěž s uzávěrkou 15. dubna 2021. Vítězné fotografie budou oceněny finančními prémiemi a navíc zpřístupněny ve formě otevřených vzdělávacích zdrojů pro učitele a žáky na celém světě.
Blíží se léto a s ním i 63. letní astronomická expedice v Úpici. Ano, již více než 60 let se v areálu podkrkonošské hvězdárny nad městečkem Úpice bude konat letní soustředění mladých astronomů a zájemců o tento krásný koníček. Pokud si myslíte, že o astronomii víte málo, nebo i téměř vůbec nic tak neváhejte a ozvěte se.
„Všichni poletí na kosmickou stanici, jeden z nich se projde po Měsíci,“ sliboval při představování nového evropského oddílu kosmonautů ředitel ESA Jean-Jacques Dordain. S Měsícem se trochu zmýlil, což ale bylo dáno veletočem v americké kosmonautice o rok později. S cestou na kosmickou stanici ale zřejmě ne: všichni členové oddílu ji už mají za sebou, jsou na ISS nebo se na cestu intenzivně připravují. A první z nich se dokonce začal připravovat k druhé návštěvě této základny. Ale hezky popořádku. Jako první ze šestice dostal příležitost ochutnat slasti i strasti stavu beztíže italský kandidát Luca Parmitano: letěl v lodi Sojuz TMA 09M od 28. května do 11. listopadu 2013 a byl členem 36./37. základní posádky. „Proslavil“ se především tím, že se mu během druhého výstupu do otevřeného prostoru dostala do přilby skafandru voda – a on se (ne vlastní vinou) málem utopil.
Pohled na tento snímek může evokovat, že jde o celkem pěkné spojení hvězdného nebe severní a jižní polokoule. Hlubší pohled pak přinese otázku, proč ty dva oblouky na sebe zcela nenavazují? Až pohled na anotovanou verzi anebo přečtení tohoto textu přinese překvapivé vysvětlení, které byste s velkou pravděpodobností vůbec nečekali…
Rok 2020 je pro všechny bezesporu náročný kvůli tomu, že vše je podřízeno opatřením proti šíření nemoci COVID-19. Avšak i přesto zde lze spatřit světlé momenty: SpaceX poprvé vyslala lidi do vesmíru pomocí lodi Crew Dragon, sondě Osiris Rex se podařilo odebrat vzorky hornin z planetky Bennu a NASA potvrdila přítomnost vody na Měsíci. Dalším světlým momentem bylo konání Astronomické expedice, která i přes nepříznivé podmínky probíhala s rekordním počtem účastníků. Jaká byla a co zajímavého se na ní dělo?
Cestovatelé vesmírem už dávno nejsou vybaveni blokem a tužkou, nebo logaritmickým pravítkem. Ovšem, ačkoliv se palubní počítače dostaly do vesmíru už během dob Gemini, na podobné nasazení jako zde na Zemi si musely počítače počkat. Dnes se na ISS nachází desítky notebooků, několik tabletů a dokonce i chytré telefony. Pojďme se tedy společně podívat, jaká konkrétní zařízení si poletují moduly Mezinárodní vesmírné stanice.
Meteorický roj Perseidy, pocházející z prachu komety 109P/Swift-Tuttle, je obecně mezi lidmi tím nejznámějším a nejpopulárnějším každoročním kosmickým představením. Za noc maxima člověk může napočítat až stovky meteorů, uzřít některé opravdu jasné a díky dlouhé, více jak měsíční aktivitě od poloviny července do třetí dekády srpna si oněch „padajících hvězd“ právě z Persea všimne za letních nocí opravdu každý. A tak mě napadlo: Co kdybychom vzali všechny zaznamenané meteory v průběhu alespoň týdne a zobrazili je do jediného snímku celonoční mozaiky (tedy mozaika oblohy od soumraku do úsvitu)? Na tuto otázku jsem se rozhodl odpovědět fotograficky i zpracováním dosti náročným projektem, který jsem dokončil až po bezmála dvou letech.
Je vám mezi 15-26 lety? Nemáte ještě žádné plány na léto? Zajímá Vás astronomie, fyzika, chemie či jiné přírodní vědy? Pak už nemusíte vymýšlet žádné jiné plány a můžete se vydat na šestnáctidenní akci, kde se dozvíte to, na co ve škole nezbyl čas, kde budete moci pomocí dalekohledu prozkoumat noční oblohu a kde budete moci poznat fyziku na vlastní kůži! Že vás to začíná zajímat víc a víc? Pojďte tedy zjistit, na co všechno se můžete těšit!
Čas od času se objeví nenápadné náznaky toho, jak by mohla kosmonautika vypadat, až skončí životnost Mezinárodní vesmírné stanice. Nedávno se objevila jedna z těchto zpráv. Důvěryhodnost zprávy je sporná, protože o ní informoval jako první web rt.com, takže bychom k ní měli přistupovat s rezervou. Teprve až později začaly informace přebírat i další portály. Podle zprávy to vypadá, že šéf Roskosmosu, Oleg Komarov, informoval o tom, že Roskosmos a NASA budou spolupracovat na nástupci Mezinárodní vesmírné stanice. Jednání měla probíhat na Bajkonuru před nedávným startem roční posádky na ISS.
Letos uplyne právě 100 let od jednoho z nejvýznamnějších objevů – nálezu největšího celistvého meteoritu na zemském povrchu. Zhruba 60tunový železný meteorit nazvaný podle nedaleké farmy Hoba West leží v Namibii asi 20 km západně od města Grootfontein. Byl objeven v roce 1920 zcela náhodou farmářem Jacobem Hermanem Britsem při orbě pole a dnes je tato národní památka Namibie přístupna přímo na místě objevu široké veřejnosti.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.
