Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2017 Jindřicha Suchánka z TV Noe za jeho v letošním roce již desetiletý seriál pořadů popularizujících astronomii. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 20. října 2017 v 17:00 na 27. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny od 17:15 se bude konat beseda s laureátem na téma "Astronomie prostřednictvím televize".
Geminidy patří mezi ty nejlépe sledovatelné meteorické roje, každoročně slibující stabilní hodinové frekvence. Přesto jsou tato tělíska do jisté míry mezi jinými meteorickými roji unikátní. Autorský tým z Oddělení meziplanetární hmoty ASU se věnoval zevrubné studii několika exemplářů Geminid pozorovaných vlastními silami, pokrývajících rozsáhlý interval hmotností těles. Autoři studovali jak a proč se tyto objekty rozpadají, jaké mechanické a tepelně-mechanické síly je ovlivňují a co jejich chování říká o vnitřní struktuře a původu těchto těles. Studie přináší ucelený pohled na dynamiku fragmentace meteoroidů různých velikostí a nabízí důkazy, že jejich počáteční praskání je způsobeno tepelným namáháním při nástupu do atmosféry.
Ve večerních hodinách ve čtvrtek 18. ledna 2018 před půl osmou středoevropského času byl vidět především ze středních a jižních Čech, ale i ze vzdálenějších míst České republiky, kde také v tu dobu bylo aspoň částečně jasno, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za velký počet zaslaných pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo. Podrobně byl totiž zachycený kamerami české části Evropské bolidové sítě.
Ani jsme se nenadáli a rok 2016 je prakticky za námi. Nabídl několik, opravdu pěkných pohledů do nočního nebe, ale například na pozoruhodné úkazy spojené zejména s malými tělesy Sluneční soustavy byl poměrně chudý. Většina nejpěknějších meteorických rojů, vyjma srpnových Perseid, byla rušena Měsícem, na obloze nezazářila žádná výraznější kometa (kromě C/2013 US10 Catalina na počátku roku), ovšem alespoň nezklamali stálí planetkoví poutníci. A co dál? Pojďme se v krátkosti podívat na to, co nám připraví především meziplanetární hmota za nebeské podívané v nadcházejících dvanácti měsících, tedy v roce 2017. Bude oproti letošku nesporně bohatší. Vychutnáme si za dobrých podmínek aktivní meteorické roje, uvidíme (možná i očima) výraznější komety zvučných jmen, najdeme si jasné planetky a také se nám nabídnou dvě, možná meziplanetárním prachem ovlivněná, zatmění Měsíce! Takže pokud už teď máte po ruce kalendář na rok 2017, pojďte si s námi zakroužkovat ta nejzajímavější data.
Historicky poprvé proběhl test planetární obrany, i s českým přispěním. Vykonala ho americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) dnes v 1:14 SELČ metodou tzv. kinetického impaktu, kdy se obrovskou rychlostí srazila s asteroidem Dimorphos, který obíhá kolem většího tělesa s názvem Didymos. Test byl plně úspěšný a sonda naprosto přesně strefila cíl. Vědecké poznatky z impaktu vyhodnotí sondy LICIACube, Hera a pozemské teleskopy. Srážka se bezesporu zařadila mezi největší kosmonautické a astronomické události tohoto roku.
Astronomové z České astronomické společnosti loni na jaře a na podzim měřili jas noční oblohy na 10 místech nové CHKO Brdy. V rozsáhlém území nové CHKO totiž na rozdíl od našeho běžného vnitrozemí nejsou světelné zdroje. Z pohledu astronomů je to potenciálně zajímavá lokalita pro pozorování. Noční obloha bez rušivých světel je ale také přírodním bohatstvím, které láká k výpravám za nočními živočichy. Brdy jsou proto cenné zejména z hlediska vnímání noční krajiny a také z hlediska živé přírody, jejíž přirozené procesy tak nejsou nijak ovlivňovány působením umělého osvětlení.
V srdci naší Galaxie se nachází extrémně hustá koncentrace hmotných hvězd poblíž supermasivní černé díry Sagittarius A*. Tyto hvězdy — obří a krátkověké — mají rozhodující vliv na okolní prostředí i na to, jak černá díra akumuluje hmotu. Nová práce, v níž důležitou roli sehráli odborníci z ASU představuje nejnovější modely vývoje těchto masivních hvězd založené na modernizovaných předpisech ztrát hmoty. Ukazuje se, že doposud běžně používané modely mohly významně nadhodnocovat ztrátu hmoty v raných fázích hvězdného vývoje. Práce tak nabízí aktualizovaný pohled na interpretaci pozorovaných populací hvězd v centru naší Galaxie.
Vzhledem k nepříznivému počasí nad územím České republiky v průběhu února, a tím i nedostatku bolidů charakteristických pro toto období roku, se vracíme k velmi jasnému meteoru, který byl pozorován 21. února 2016 ve 22:18:15 UT (23:18:15 SEČ). Počátek průmětu atmosférické dráhy bolidu spadá ještě nad území České republiky, převážná část úkazu se odehrála nad Opolským vojvodstvím v Polsku.
Snímek, který svým nápadem, vznikem i notnou dávkou štěstí jeho autora Lubomíra Sklenára, oslovil také organizátory soutěže Česká astrofotografie měsíce. Již deset let porota soutěže měsíc co měsíc prochází nové snímky nejen amatérských či profesionálních astronomů, ale i milovníků oblohy, kteří zachytili svým fotoaparátem zajímavý objekt či úkaz na denní či noční obloze a vybírá z nich ten nejkvalitnější, nejestetičtější či nejnápaditější. Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2015 obdržel snímek „Bolid“, jehož autorem je Lubomír Sklenár.
Tato mise NASA vedená ústavem Southwest Research Institute (SwRI) neboli Jihozápadním institutem pro výzkum dosáhla významného milníku tím, že absolvovala revizi systémové integrace a tím umožnila konečné sestavení výzkumné družice. Tato mise NASA z programu třídy Discovery bude první, která prozkoumá asteroidy z oblasti obězné dráhy Jupiteru, tzv. Trojany, což jsou malá tělesa nepravidelných tvarů pocházející z raných vývojových fází Sluneční soustavy. To je také dobrý důvod k jejich výzkumu, tedy porozumění procesům v našem planetárním systému odehrávajících se v raných fázích jeho existence.
NASA v rámci prestižního Astronomického snímku dne (APOD – Astronomy Picture Of the Day), který každý den ukazuje nejzajímavější astronomickou fotografii světa, publikovala v pátek 23. prosince 2016 snímek Petra Horálka „Kdysi dávno za zimního slunovratu“. Za celou dvacetiletou historii APODu je to jen popáté, kdy snímek dne NASA ukazuje nějaký vzácný pohled nad Českem, a zároveň již potřetí jde o snímek stejného autora, Petra Horálka.
Sluneční erupce patří k nejenergetičtějším jevům ve Sluneční soustavě, ale jejich vnitřní průběh zůstává i dnes jen částečně pochopen. Studie Jany Kašparové z ASU a jejích kolegů ukazuje, že klíčové procesy magnetického přepojování mohou probíhat nejen pod strukturou procházející erupcí, ale i přímo uvnitř ní. Díky unikátní kombinaci rádiových, extrémně ultrafialových a rentgenových pozorování autoři detailně rekonstruují počáteční fázi erupce z 2. dubna 2022 a odhalují nové souvislosti mezi strukturou magnetického pole, urychlováním částic a vznikem záření.
Večer 31. 10. 2015 v 19:05:18-22 SEČ zachytily automatické bolidové kamery České bolidové sítě přelet jasného bolidu. Protože nad celým územím střední Evropy bylo jasno, tak fotografické snímky bolidu byly pořízeny ze všech 13 stanic. Kromě toho výborné pozorovací podmínky a vysoká jasnost bolidu způsobily, že tento bolid byl pozorován velkým počtem náhodných svědků z nichž do této doby více než 150 nám poslalo svá pozorování. Přinášíme první předběžný popis celého tohoto mimořádného jevu.
Ve středu 5. února 2020 publikovala NASA Astronomický snímek dne s názvem „Lunar Eclipse Perspectives“ (Perspektivy měsíčního zatmění nebo Perspektivy zatmění Měsíce) vyobrazující polohy Měsíce mezi hvězdami během jeho zatmění v lednu 2019. Snímky Měsíce v mozaice vznikly na 7 různých místech světa včetně České republiky. Mozaika je unikátní v tom, že všechny snímky byly pořízeny 7 fotografy nezávisle na sobě v jeden konkrétní a velmi vzácný moment – když do zatmělého Měsíce narazil asteroid. Všech 7 šťastných fotografů tento dopad kosmického tělesa na měsíční povrch zachytilo v dostatečné kvalitě na to, aby byli vědci následně schopni velmi přesně vypočítat rozměry dopadnuvšího tělesa. Mezi 7 úspěšnými fotografy byli i dva Češi – Libor Hašpl a Petr Horálek.
Astronomický talent z Hané oslnil indický Bhubaneswar! Na 10. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové zlatou a bronzovou medaili. Mimořádným úspěchem je zlato, které vybojoval teprve šestnáctiletý student druhého ročníku gymnázia.
Velmi hmotné hvězdy představují krátké, ale mimořádně bouřlivé epizody ve vývoji galaxií. Patří mezi nejintenzivnější zdroje záření, hvězdného větru i výronů hmoty, obohacují své okolí o těžší prvky. Ve svých pozdních fázích mohou nabývat velmi různorodých typů a rozlišit mezi nimi často není snadné – zejména pokud se spoléháme jen na viditelný obor elektromagnetického záření. Michaela Kraus z ASU vedla tým, který si detailně prohlédl šest vybraných hvězd v galaxiích M31 a M33 v blízké infračervené oblasti. Autoři ukazují, že tato část spektra dokáže odhalit znaky, které jsou v optickém oboru skryté, a umožňuje doladit či radikálně změnit dosavadní klasifikaci zkoumaných objektů.
VM_SPAutor: Jakub KoukalJiž více jak 4 měsíce je v činnosti spektrograf umístěný na jižní budově v areálu hvězdárny Valašské Meziříčí. Od 25. 7. 2014 zaznamenal 13 spekter meteorů z celkové počtu 543 jednostaničních meteorů, které byly detekovány touto sestavou. A až to doposud poslední spektrum, ze 2. listopadu 2014, patřilo meteoru ze známého komplexu Taurid, konkrétně jeho severní větvi. Tento meteorický komplex, sestávající ze dvou větví – jižní (STAds) a severní (NTAds), je známý velkým zastoupením velmi jasných meteorů – bolidů.
V 70. letech minulého století chtěly Spojené státy využít silného, atomovou bombou iniciovaného rentgenového laseru na obranu proti balistickým střelám. Projekt Excalibur nebyl nikdy dokončen a ještě dnes nám připadají úvahy o velkých výkonných laserových zařízeních jako z vědecko-fantastického románu. Právem? Nedávno špičkové laserové centrum HiLASE stalo místem setkání vědců z celého světa, aby diskutovali technologické možnosti využití silných laserových zdrojů pro aplikace budoucnosti.
Na konci října byla v hotelu nacházejícím se v Amálině údolí nedaleko Kašperských Hor na Šumavě zaznamenána vysoká koncentrace astronomů na jeden metr čtverečný. Důvod byl velmi prostý: v roce 1965 se poprvé v Plzni sešli odborníci na astronomické vzdělávání a teď si dali další, v pořadí už jedenácté „dostaveníčko“ na konferenci, na které se hovořilo nejen o astronomickém vzdělávání, ale i o tom, jak nejlépe popularizovat astronomii. To uvedl svojí přednáškou Dr. Jiří Grygar. Usnesení konference (níže) je zároveň doporučením orgánům zodpovědným za vzdělávání v České republice.
Meteory nejsou jen efektní podívanou na noční obloze, ale nesou v sobě informace o chemickém složení malých těles Sluneční soustavy. Nová studie využívající spektra jasných bolidů odhalila souvislost mezi množstvím vodíku v kometárních meteoroidech a jejich velikostí: větší tělesa si dokážou uchovat více těkavých látek. Tento výsledek přispívá do diskuse o původu vody na Zemi a o rozdílech mezi materiálem komet a asteroidů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
mobilovka byla o pár minut dříve možná barevnější ale dám tuto ze stativu 26.02. 2026 18:53 dosahovalo přibližně k Betelgeuse
