Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně prozkoumali přes 170 000 fotometrickýchměření patnácti pozoruhodných hvězd, aby odpověděli na otázku, proč tyto hvězdy vykazují extrémní nedostatek železa a podobných kovů. Vědci potvrdili, že možnou příčinou je okolní mezihvězdný materiál, který je sám o sobě ochuzený o tyto těžké prvky a který postupně dopadá na povrch hvězdy. Tento proces potom způsobuje, že se i zkoumaná hvězda jeví chudá na zmíněné prvky.
Pavel Spurný a Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty ASU detailně studovali výjimečný případ meteoru ze známého roje Geminid. Tento konkrétní bolid vstoupil do zemské atmosféry rychlostí přes 35 km/s, pronikl výrazně hlouběji než jakýkoli jiný dosud dobře zdokumentovaný meteor patřící k tomuto meteorickému roji a částečně přežil až k dopadu na zemský povrch. Srovnání s jinými exempláři ukazuje, že jde o skutečně výjimečnou událost zaznamenanou objektivními pozorováními.
NASA v rámci prestižního Astronomického snímku dne (APOD – Astronomy Picture Of the Day), který každý den ukazuje nejzajímavější astronomickou fotografii světa, publikovala ve středu 1. července 2015 snímek Petra Horálka „Venuše, Jupiter a noční svítící mraky“. Za celou dvacetiletou historii APODu je to jen potřetí, kdy snímek dne NASA ukazuje nějaký vzácný pohled nad Českem.
Některé partie vývoje vesmíru jsou stále opředeny celou řadou otázek. Tak například pozorujeme velmi hmotné velmi staré galaxie, tzv. modrá monstra, v nichž se zřejmě nachází výrazně méně prachu, než by odpovídalo předpokládanému kosmickému vývoji. Na tuto problematiku se zaměřil tým vědců s návrhem modelu, který by nízké zastoupení prachu přirozeně vysvětlil. Mezi nimi i Santiago Jiménez z Oddělení galaxií ASU.
Ve středu 1. dubna 2015 proběhne přednáška pro veřejnost pořádaná Hvězdárnou a planetáriem Plzeň. Astronomicko-cestopisné vyprávění nás přesune na jižní polokouli. O cestě na Cookovy ostrovy a lovu krás jižního nebe přijede přednášet astronom, cestovatel a fotograf Petr Horálek. Přednáška proběhne ve Velkém klubu v suterénu plzeňské radnice.
Novy jsou jedním z nejzajímavějších jevů, které nám současná pozorovací astronomie nabízí. Již nějakou dobu nejsou tyto jevy sledovány jen v naší Galaxii, ale jsou dostupné i pozorováním galaxií dalších, například M31 v Andromedě. Kamil Hornoch z ASU je jedním z pionýrů této disciplíny a stal se v tomto oboru známým už jako amatérský astronom. V současnosti je nejúspěšnějším lovcem nov v cizích galaxiích a není tedy divu, že se stal spoluautorem impaktovaného článku, který se zabývá statistikou vlastností hvězd, které ve vedlejší velké galaxii vybuchly jako novy.
Předseda ČAS Jan Vondrák.Autor: Wiki (uživatel Packa). V neděli 24. března 2013 skončil na Hvězdárně a planetáriu Brno dvoudenní 19. sjezd České astronomické společnosti. Předsedou na další čtyřleté období byl zvolen vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR Ing. Jan Vondrák, DrSc., který byl předsedou i v uplynulém volebním období. Čestným předsedou České astronomické společnosti je RNDr. Jiří Grygar, CSc. Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 25. března 2013.
Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byl i Michal Dovčiak z ASU, se zabýval měřením rentgenových spekter a polarizovaného záření přicházejícího od rentgenové dvojhvězdy GRS 1739-278. Tento systém podle výsledků představované studie obsahuje černou díru s hmotností asi šestnácti hmotností Slunce, která rotuje téměř maximální dovolenou rychlostí. Kvůli rychlé rotaci lze v měřeních identifikovat významný příspěvek tzv. vratného záření, které je důsledkem silných jevů obecné relativity v blízkosti černé díry.
Finalisté 17. mezinárodní astronomické olympiády v Koreji.Autor: ČAS.Český tým přivezl ze XVII. Mezinárodní astronomické olympiády v Gwangju (Jižní Korea, 16. – 24. října) 5 medailí – jednu stříbrnou a čtyři bronzové. Rok 2012 je tak dosud „nejúrodnějším“ na medaile pro mladé české astronomy a astrofyziky. Tisková zpráva České astronomické společnosti z 30. října 2012.
Geminidy patří mezi ty nejlépe sledovatelné meteorické roje, každoročně slibující stabilní hodinové frekvence. Přesto jsou tato tělíska do jisté míry mezi jinými meteorickými roji unikátní. Autorský tým z Oddělení meziplanetární hmoty ASU se věnoval zevrubné studii několika exemplářů Geminid pozorovaných vlastními silami, pokrývajících rozsáhlý interval hmotností těles. Autoři studovali jak a proč se tyto objekty rozpadají, jaké mechanické a tepelně-mechanické síly je ovlivňují a co jejich chování říká o vnitřní struktuře a původu těchto těles. Studie přináší ucelený pohled na dynamiku fragmentace meteoroidů různých velikostí a nabízí důkazy, že jejich počáteční praskání je způsobeno tepelným namáháním při nástupu do atmosféry.
Jan Kolář.Autor: CSO.Česká kosmonautika sklidila další mimořádný úspěch. Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář se stal viceprezidentem Mezinárodní astronautické federace (IAF). Během svého dvouletého funkčního období se zaměří na problematiku menších zemí, které mají zájem se aktivně zapojit do kosmického výzkumu, vývoje kosmických technologií anebo aktivně využívat společenských a ekonomických přínosů kosmonautiky a zároveň se bude přímo podílet na vedení této organizace. Tisková zpráva České kosmické kanceláře z 15. října 2012.
V srdci naší Galaxie se nachází extrémně hustá koncentrace hmotných hvězd poblíž supermasivní černé díry Sagittarius A*. Tyto hvězdy — obří a krátkověké — mají rozhodující vliv na okolní prostředí i na to, jak černá díra akumuluje hmotu. Nová práce, v níž důležitou roli sehráli odborníci z ASU představuje nejnovější modely vývoje těchto masivních hvězd založené na modernizovaných předpisech ztrát hmoty. Ukazuje se, že doposud běžně používané modely mohly významně nadhodnocovat ztrátu hmoty v raných fázích hvězdného vývoje. Práce tak nabízí aktualizovaný pohled na interpretaci pozorovaných populací hvězd v centru naší Galaxie.
Logo Noci vědcůEvropská noc vědců je u nás v České republice pořádána od roku 2005 a stala se tak součástí přicházejícího astronomického podzimu. Česká astronomická společnost se na programu Evropské noci vědců podílí od počátku. A od počátku je astronomický program na mnoha místech České republiky a neomezuje se pouze na velká města. Tisková zpráva České astronomické společnosti.
Sluneční erupce patří k nejenergetičtějším jevům ve Sluneční soustavě, ale jejich vnitřní průběh zůstává i dnes jen částečně pochopen. Studie Jany Kašparové z ASU a jejích kolegů ukazuje, že klíčové procesy magnetického přepojování mohou probíhat nejen pod strukturou procházející erupcí, ale i přímo uvnitř ní. Díky unikátní kombinaci rádiových, extrémně ultrafialových a rentgenových pozorování autoři detailně rekonstruují počáteční fázi erupce z 2. dubna 2022 a odhalují nové souvislosti mezi strukturou magnetického pole, urychlováním částic a vznikem záření.
ČAM 2012.08: Bolid z Perseid (Petr Horálek) Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2012 obdržel snímek "Bolid z Perseid", jehož autorem je Petr Horálek. Srpnové letní noci jsou již tradičně doménou rozverného mládí. Teplé večery lákají k romantickým procházkám, trochu dále od plápolavého světla ohně či tlumeného osvětlení zahradní restaurace. Zde, pod oblohou posetou tisícem hvězd, si zamilované dvojice slibují věrnost "až za hrob" a plánují tu nejkrásnější budoucnost. A pokud jim tato přání potvrdí třeba i jen koutkem oka zahlédnutá "padající hvězda" ...
Velmi hmotné hvězdy představují krátké, ale mimořádně bouřlivé epizody ve vývoji galaxií. Patří mezi nejintenzivnější zdroje záření, hvězdného větru i výronů hmoty, obohacují své okolí o těžší prvky. Ve svých pozdních fázích mohou nabývat velmi různorodých typů a rozlišit mezi nimi často není snadné – zejména pokud se spoléháme jen na viditelný obor elektromagnetického záření. Michaela Kraus z ASU vedla tým, který si detailně prohlédl šest vybraných hvězd v galaxiích M31 a M33 v blízké infračervené oblasti. Autoři ukazují, že tato část spektra dokáže odhalit znaky, které jsou v optickém oboru skryté, a umožňuje doladit či radikálně změnit dosavadní klasifikaci zkoumaných objektů.
Viktor Hess. Zdroj: Wiki.Přesně před sto lety, 7. srpna 1912 v 6 hodin a 12 minut odstartoval z Ústí nad Labem rakouský fyzik Viktor Franz Hess (1883-1964) ke svému epochálnímu balónovému letu, při kterém objevil kosmické záření - proud vysoce energetických částic z vesmíru, které neustále ze všech směrů bombardují Zemi. Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 7. 8. 2012.
Meteory nejsou jen efektní podívanou na noční obloze, ale nesou v sobě informace o chemickém složení malých těles Sluneční soustavy. Nová studie využívající spektra jasných bolidů odhalila souvislost mezi množstvím vodíku v kometárních meteoroidech a jejich velikostí: větší tělesa si dokážou uchovat více těkavých látek. Tento výsledek přispívá do diskuse o původu vody na Zemi a o rozdílech mezi materiálem komet a asteroidů.
Perkův dalekohledDalekohled Astronomického ústavu AV ČR o průměru hlavního zrcadla 2 metry, který je největším dalekohledem v České republice, bude 6. srpna 2012 na observatoři v Ondřejově slavnostně pojmenován po českém astronomovi doc. Luboši Perkovi. Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. ze dne 6. 8. 2012. Doplnění: Fotogalerie ze slavnostního setkání
Hvězdokupy se na první pohled mohou zdát klidnými a neměnnými shluky hvězd, ale ve skutečnosti v nich probíhá neustálý dynamický tanec plný těsných přiblížení hvězd, občasných kolizí a výměn energie. Nová studie vedená Václavem Pavlíkem z Oddělení galaxií ASU ukazuje, že právě tyto interakce mezi hvězdami – zejména mezi binárními a jednotlivými – mohou zásadně měnit vnitřní uspořádání hvězd v kulových hvězdokupách. Modely naznačují, že těsná přiblížení hvězd ke dvojhvězdným systémům, konkrétně hmotným binárním černým dírám, napomáhají promíchávání různých populací hvězd.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.
