Související stránky k článku Objevena 1000. česká proměnná hvězda v naší Galaxii

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 18. – 25. srpnem 2018, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo a sjelo celkem 16 účastníků praktika. Kromě několika zkušených pozorovatelů se objevili na této akci dvě novačky a osm nováčků. K tomu byl i přizpůsoben program praktika, kde prvotním úkolem bylo seznámit nové účastníky s technikou místní hvězdárny, kterou mohli využívat během pozorovacích nocí a zpracováním získaných dat. Kromě toho na praktikum přijelo několik účastníků se svou sestavou dalekohledů a digitálními zrcadlovkami, aby se naučili tuto techniku využívat pro fotometrii proměnných hvězd.

Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v odpoledních hodinách 12. srpna, tedy v pátek. Nejvíce meteorů v Česku spatříme v nocích ze čtvrtka na pátek (11./12. srpna) a z pátka na sobotu (12./13. srpna). V průběhu těchto nocí uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na krásné seskupení dorůstajícího Měsíce se dvěma planetami Sluneční soustavy a jasnou hvězdou.

Jubilejní 50. ročník Konference o výzkumu proměnných hvězd se uskuteční od pátku 30. listopadu do neděle 2. prosince 2018 na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Konference je nejvýznamnější proměnářské setkání tradičně pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS, v letošním roce spolupořádaná Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2016 Ing. Pavla Cagaše za jeho přínos v oboru proměnných hvězd. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 16. dubna 2016 na celostátním setkání poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.

Článek vychází jako druhý v cyklu "Z kopulí proměnářů", kdy Vám představujeme pozorovací stanoviště a techniku pozorovatelů proměnných hvězd. Cílem je inspirovat pozorovatele mezi sebou a zejména motivovat začátečníky, kteří by chtěli s proměnnými hvězdami začít.
Dnes představujeme pozorovací stanoviště astronoma Martina Maška, který se věnuje řadě oblastí astronomie, ale jeho dlouholetým koníčkem jsou i proměnné hvězdy, které pozoruje na balkóně na sídlišti. Užitečná data z proměnných hvězd je tedy možné pozorovat opravdu odkudkoliv!

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2015 Mgr. Janu Olivovou z redakce Akademického bulletinu (Akademie věd České republiky), a to především za její dlouholetou činnost v oblasti orální literatury, popularizující vědu jako takovou, se zvláštním důrazem na astronomii a astrofyziku. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 9. října 2015 v 17:00 na 25. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny od 17:15 laureátka bude odpovídat na dotazy Dr. Jiřího Grygara nejen o zákulisí rozhlasové popularizace vědy a představí rozhovory s nejzajímavějšími lidmi, se kterými se setkala.

Vítejte u nepravidelného seriálu článků z cyklu "Z kopulí proměnářů". V přibližně měsíčním intervalu Vám budou představována pozorovací stanoviště a technika pozorovatelů proměnných hvězd. Cílem je především vzájemná inspirace mezi pozorovateli a motivace pro začátečníky, kteří by chtěli s proměnnými hvězdami začít. V prvním článku z cyklu si představíme dlouholetého pozorovatele Bohuslava Hladíka, který v průběhu let předělal svou pozorovací sestavu na cestovní, kterou může vzít jednoduše i do vlaku.

Mezinárodní služba rotace Země (IERS) ve svém Bulletinu C zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2015. Po šestadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu. V Česku tak bude po 1:59:59 SELČ v noci ze 30. června na 1. července 2015 vložena jedna sekunda navíc. Ta se zavádí zejména kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. Výzvou pro fajnšmekry bude si na automaticky seřizovaných přístrojích přestupnou sekundu vyfotografovat.

Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 58. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 18. - 25. srpna 2018.
Máte-li zájem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety, nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je zvláště vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.

V pátek 15. května 2015 to bude přesně 20 let, co server www.astro.cz začal fungovat. Za dvě desetiletí se stal nejčtenějším webem o vesmíru u nás a české veřejnosti přinesl neuvěřitelné množství informací a novinek. Stal se i místem, odkud novináři berou informace o dění ve vesmíru. Provozuje ho Česká astronomická společnost, která je vědeckou společností sdruženou v Radě vědeckých společností České republiky.

Rok se sešel s rokem a na hvězdárně ve Valašském Meziříčí se podruhé sjeli amatérští i profesionální astronomové, kteří mají rádi proměnné hvězdy. Akce se uskutečnila ve dnech 19. – 26. srpna 2017 a celkem se ji zúčastnilo 21 kamarádů a kolegů. Objevilo se i několik nováčků, ale i účastníků úpické astronomické expedice, kteří se věnovali proměnným hvězdám. Program byl pojat tradičně – kromě přednášek a nočních pozorování se podařilo uspořádat kulturní akce, byť některé netradiční.
Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 25. dubna 2013.Autor: EAI. Ve čtvrtek 25. dubna 2013 v pozdních večerních hodinách nastane velmi malé částečné zatmění Měsíce. Náš kosmický soused se při něm doslova jen dotkne plného zemského stínu a na několik desítek minut se bude zdát, jako by byl z levého horního kraje začouzený černým kouřem. Nedaleko potemnělého Měsíce najdeme rovněž planetu Saturn. Půjde o jediné částečné zatmění Měsíce viditelné v České republice až do září roku 2015.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 186 z 23. 4. 2013.

Po delší době máme možnost na severní obloze spatřit jasnější supernovu, která je ve vizuálním dosahu středně velkých dalekohledů. Supernova se objevila v galalaxii NGC 6946, ve které bylo za posledních 100 let bylo zaznamenáno rekordních 10 vzplanutí supernov.
Logo České astronomické společnosti.Autor: ČAS.
Ve dnech 23. – 24. 3. 2013 se na Hvězdárně a planetáriu Brno bude konat 19. sjezd České astronomické společnosti – jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 90 delegátů jednotlivých složek společnosti a významných hostů, mimo jiné předseda Slovenské astronomické společnosti Ladislav Hric či rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Sjezdu se zúčastní také čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar. Záštitu nad akcí převzal primátor statutárního města Brna Roman Onderka. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další období. Bilancování bude optimistické, protože Česká astronomická společnost se nachází ve velmi dobré situaci. Od minulého sjezdu před třemi roky vzrostl počet individuálních i kolektivních členů a také přibyla jedna pobočka a jedna sekce. A roční výroční zprávy jsou stále rozsáhlejší.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 185 z 21. 3. 2013.

Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 57. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 19. 8. – 26. 8. 2017. Máte-li zájmem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety, nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je zvláště vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Kometa PanSTARRS a její ohon 7. března 2013.Autor: Ray Pickard.
Od poloviny března budeme moci nízko nad západním obzorem pozorovat jasnou kometu C/2011 L4 PanSTARRS. Kometa je již dlouho očekávaným objektem a velmi bedlivě sledovaná z jižní oblohy. Na severní oblohu se dostane krátce po průchodu přísluním, ke kterému dojde 10. března 2013. Pro pohled na jasnou kometu bude zapotřebí najít si pozorovací stanoviště s odkrytým západním až severozápadním obzorem. Kometa bude v druhé dekádě března jasná jako hvězdy ve „Velkém voze“ a očima by mohla být pozorovatelná ještě do počátku dubna. Nejlepší pohled na její ohon ovšem nabídne malý dalekohled, například myslivecký triedr.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 184 z 8. 3. 2013

Sekce proměnných hvězd a exoplanet (SPHE), kromě běžné činnosti, do níž spadá například sledování zajímavých zákrytových dvojhvězd a přechodů exoplanet přes hvězdné disky, vyhlašuje i pozorovací kampaně. Jedním z nových programů je pozorování eruptivních hvězd. Tyto objekty, které se také mohou vyskytovat ve dvojhvězdných systémech, vykazují poměrně velkou erupční aktivitu. Mimo jiné zajímavosti patří i zjištěná skutečnost, že uvolněná energie erupcí je o dva až tři řády větší, než jaké pozorujeme u největších erupcí na Sluncie. Délka hvězdných erupcí je poměrně krátká, většina erupcí odezní do 15 minut. Pokud chceme získat například vícebarevnou fotometrii těchto erupcí, ideální situací je pozorování z více stanovišť.
V posledních dvou letech se těmto hvězdám věnuji na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, ale do programu se už zapojilo více pozorovatelů ze Sekce.
Praha z paluby Mezinárodní kosmické stanice.Autor: NASA, Kevin Ford.Tma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku?
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 181 z 1. 2. 2013

Aneb Proměnářské praktikum v nové lokalitě...
Těsně před skončením prázdnin 20. - 27. srpna 2016 vyrazili nadšenci ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti na 56. pozorovací praktikum. Pro letošní ročník byla zvolena nová, dosud neokoukaná lokalita Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, a velká očekávání se podařila nejen bezezbytku naplnit, ale i překonat. Lze to dokumentovat tím, že se zde vystřídalo kolem 30 účastníků a ubytovací kapacity tak byly zcela naplněny. Kromě zajímavých přednášek, které byly cíleny zvláště pro začínající pozorovatele proměnných hvězd, se každou jasnou noc pozorovalo. I začátečníkům se tak pod odborným dohledem zkušených astronomů podařilo vykonat velkou řadu velmi kvalitních měření, která se v budoucnu objeví v nejedné vědecké publikaci.
Zánik kosmického letounu na texaském nebi.Autor: Mek.kosmo.cz.
Je 1. února 2003 ráno místního času a v Kennedyho vesmírném centru na Floridě se spousty překvapených lidí nedočkaly přistání raketoplánu Columbia jako závěru 15denní vědecké mise na oběžné dráze. Místo toho sledovali obyvatelé Texasu nad svými domovy děsivou scenérii ohnivého rozpadu a zániku letounu při návratu do atmosféry, ke kterému došlo kvůli drobné nehodě při startu. V jeho troskách našlo smrt všech sedm členů posádky. Tragédie zpečetila osud amerických raketoplánů a nastavila nový směr dobývání kosmu, na němž se má podstatným úkolem podílet i Evropa.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 180 ze 30. 1. 2013