Související stránky k článku Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 5. do 5. 6. 2022. Měsíc na večerní obloze dorůstá do první čtvrti. Planety jsou jen na ranní obloze. Nejvýše je Saturn, Mars a Jupiter jsou u sebe po těsné konjunkci. Venuše je velmi nízko. Nastane zvýšená aktivita meteorů díky částicím rozpadající se komety 73P? Česká družice Planetum 1 byla úspěšně vypuštěna. Starliner i přes problémy doletěl k ISS a úspěšně přistál. Před 100 lety se narodil John Gatenby Bolton, který se podílel na mnoha objevech v radioastronomii a před 20 lety se v ČR zavedl zákon, který měl upravovat i světelné znečištění, ale příslušná opatření nevešla nakonec v platnost a zákon byl v této podobě zrušen.
Meteorický roj Perseidy, pocházející z prachu komety 109P/Swift-Tuttle, je obecně mezi lidmi tím nejznámějším a nejpopulárnějším každoročním kosmickým představením. Za noc maxima člověk může napočítat až stovky meteorů, uzřít některé opravdu jasné a díky dlouhé, více jak měsíční aktivitě od poloviny července do třetí dekády srpna si oněch „padajících hvězd“ právě z Persea všimne za letních nocí opravdu každý. A tak mě napadlo: Co kdybychom vzali všechny zaznamenané meteory v průběhu alespoň týdne a zobrazili je do jediného snímku celonoční mozaiky (tedy mozaika oblohy od soumraku do úsvitu)? Na tuto otázku jsem se rozhodl odpovědět fotograficky i zpracováním dosti náročným projektem, který jsem dokončil až po bezmála dvou letech.
Minulý týden proběhl v Brně zajímavý experiment – na několik hodin zhaslo všechno veřejné osvětlení i nasvícení památek. Řekli byste, že tam musela být tma jako v pytli? Ne tak docela. Podle prvních výsledků totiž poklesl jas oblohy pouze o 45%. Kromě veřejného osvětlení provozovaného městem totiž v noci svítí i mnoho dalších zdrojů – osvětlení průmyslových a skladových areálů, nádraží, dálnice, benzínky, výlohy obchodů, světelná reklama a tak dále. Vzali jsme si na pomoc model světelného znečištění a podívali se, jak to vlastně nad Brnem vypadá.
Letos uplyne právě 100 let od jednoho z nejvýznamnějších objevů – nálezu největšího celistvého meteoritu na zemském povrchu. Zhruba 60tunový železný meteorit nazvaný podle nedaleké farmy Hoba West leží v Namibii asi 20 km západně od města Grootfontein. Byl objeven v roce 1920 zcela náhodou farmářem Jacobem Hermanem Britsem při orbě pole a dnes je tato národní památka Namibie přístupna přímo na místě objevu široké veřejnosti.
Hlavní město dnes, na Den Země, nerozsvítí na sedmnáct set svítidel osvětlujících téměř pět desítek památek, které má ve správě. Radní hl. m. Prahy pro kulturu a památkovou péči Hana Třeštíková a radní hl. m. Prahy pro majetek Jan Chabr tím chtějí symbolicky upozornit na problém světelného smogu a jeho negativního vlivu na člověka i přírodu.
Dva fotografové, dvě zemské polokoule, jedna obloha. Pohled k ní je limitován obzorem, a tak v jednom okamžiku na jednom místě můžeme uvidět jen polovinu výhledu do vesmíru. Ale co když – i bez nutného cestování mimo naši planetu – existuje způsob zaznamenat sféru celou? Pak by výsledky vypadaly takto. S legendárním a světově uznávaným fotografem Juanem C. Casadem jsme se zaměřili na záznam nebeského výhledu ve specifické části roku tak, abychom své výhledy dokonale prolnuli v jeden a získali celosférickou mozaiku Mléčné dráhy i zvířetníkového světla z obou polokoulí. Jako bonus, oba pohledy vznikly na půdě jedněch z nejvýznamnějších observatoří na světě, které leží na prakticky stejné zeměpisné šířce, jen v opačných směrech od rovníku. Mozaika byla 27. února 2020 publikována jako Astronomický snímek dne NASA.
Pro koho svítíme v noci během zákazu vycházení? Kolik nás to stojí? Asi každého tyhle otázky napadly. Přidejte se k těm, kteří už se změnou nočního svícení na dobu zákazu vycházení přišli a zhasněte nepotřebná světla. Příkladem může být Národní muzeum v Praze, které své architektonické osvětlení zhasíná právě ve 21 hodin - za to moc děkujeme, rozum a úspory zde vítězí.
Kam jezdí přátelé hvězdné oblohy v Polsku za tmavou oblohou? Před časem jsem se zúčastnil jejich srazu ve Zwardoni, který leží nedaleko za našimi hranicemi. Tam se scházejí členové Katovického oddílu PTMA (polská obdoba ČAS). Zde se mi dostalo pozvání od jejich Varšavských přátel k návštěvě podzimního srazu v Kryźach.
Pro koho svítíme v noci během zákazu vycházení? Kolik nás to stojí? Asi každého tyhle otázky napadly. Přidejte se k těm, kteří už se změnou nočního svícení na dobu zákazu vycházení přišli a zhasněte nepotřebná světla.
Chcete se dozvědět jak se fotí krásy nebes v poušti Atacama v Chile či na vrcholu sopky Roque de los Muchachos na ostrově La Palma? Chcete si osahat a na vlastní fotoaparát nasadit některý z kompletní řady objektivů firmy Zeiss? Chcete se podívat na krásné snímky Foto Ambasadora Evropské Jižní Observatoře Zdenka Bardona? Chcete vzpomenout sta let Československa, padesáti devíti let úpické hvězdárny a dlouhé historie astronomie v hradeckém regionu? Pak přijďte 3. listopadu 2018 v 18 hodin na přednášku Zdenka Bardona do kongresového centra Aldis v Hradci Králové.
Hvězdárna a planetárium Brno zahájila ve spolupráci s řadou středoevropských planetárií realizaci velkého multimediálního projektu EU-RE-STAR (zkr. Scientists warn: Enlightenment but not redundant lights!), díky kterému vznikne první pořad pro digitální planetária o světelném znečištění na světě. Náklady na realizaci v průběhu dvou let dosáhnou 235 tisíc euro a jsou plně hrazeny z dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
14. září 2020 proběhlo v Senátu Parlamentu České republiky 21. veřejné slyšení na téma "Světlo - dobrý sluha, zlý pán". Považujeme to za další zásadní krok v ochraně nočního prostředí.
Světelné znečištění je novodobým, stále narůstajícím problémem, který ovlivňuje nejen kvalitu lidských životů, ale má devastující účinky na faunu a floru. V současnosti je velmi obtížné nalézt dobrý příklad venkovního osvětlení, naopak drtivá většina je těch špatných nebo nedostatečných, které nevyhovují buďto směrovostí nebo používají bílé světlo s příliš velkým podílem modré složky světla, případně svítí příliš silně, oslňují nebo svítí do obytných domů. Vyšší bezpečnost přitom neznamená vyšší osvětlenost. Řešením je používání osvětlení se správným směrováním, vhodnou intenzitou a správnou tzv. náhradní teplotou chromatičnosti, event. jeho regulace v průběhu noci. Na mnoha místech je umělé osvětlení dokonce zcela nesmyslné.
V pátek a víkendu 14. – 16. září 2018 se na hvězdárně v Pardubicích uskuteční další workshop věnovaný krajinářské astrofotografii, které povede český astrofotograf Petr Horálek. V příjemném zázemí pardubické hvězdárny se zájemci budou moci nejen naučit nové postupy tohoto mladého fotografického oboru, ale také si v případě jasného počasí užít pohledu na hned 4 planety Sluneční soustavy nebo Měsíc přes druhý největší dalekohled v České republice, který je určený k pozorování pro veřejnost.
Inspirací pro vyhlášení výzvy Nesvítí se někde zbytečně? byly kromě právě skončeného Mezinárodního týdne tmavé oblohy také úkazy na obloze posledních týdnů – superúplněk, mnoho jasných nocí a pohledů na jarní souhvězdí nebo třeba včerejší konjunkce planety Venuše s měsíčním srpkem viditelné vždy lépe z míst s malým světelným znečištěním. Ale především otázky veřejnosti, které zněly stejně jako název výzvy.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 265 z 27. 4. 2020
Pohledy do hlubin vesmíru, ať již pořízené kosmickými teleskopy, velkými pozemskými dalekohledy či objektivy amatérských astronomů přinášejí nejen cenné vědecké informace, ale ve velké míře též emotivní zážitek a potěšení oka astronomů i neastronomů. S hrdostí můžeme konstatovat, že i česká astrofotografická komunita přináší snímky srovnatelné s podobnými fotografiemi z celého světa. Že to není fenomen pouze poslední doby, se kromě jiného dozvíte 21. dubna 2018 v 18 hodin v planetáriu v Hradci Králové na astrofotografické přednášce Zdeňka Bardona s názvem "Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech".
V roce 2018 se skupina mladých studentů ze SPŠPT Panská rozhodla oslovit širokou veřejnost o získání podpory na vznik dokumentárního filmu „Hledání ztracené tmy“. Přes portál Startovač se jejich projekt stal dokonce jedním z nejúspěšnějších, a tak nic nebránilo tomu film skutečně natočit. Vy se nyní na krátký studentský dokument, v němž vystupují například Pavel Suchan z Astronomického ústavu AVČR, fotograf Petr Horálek nebo ředitel brněnského planetária a senátor Jiří Dušek, můžete podívat. Prostřednictvím dobře prostříhaných rozhovorů a názorných ukázek lze velmi dobře pochopit, v čem tkví hlavní rizika palčivého problému světelného znečištění.
Stejně jako u nás, i astronomy v Polsku trápí světelné znečištění. To je také jedním z hlavních důvodů k výjezdům milovníků hvězdné oblohy do oblastí, které nejsou světelným smogem až tak moc postižené a ve kterých je možno pozorovat krásy hvězdného nebe i pouhým okem.
Před deseti roky, 4. listopadu 2009, bylo na chatě Pyramida oficiálně podepsáno memorandum o vzniku Jizerské oblasti tmavé oblohy (JOTO). Parta nadšenců ze severu Čech společně s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR se tehdy dohodla ujmout se nápadu polských astronomů z Wroclawské univerzity. Téma vzaly za své obě nadlesnictví v Polsku a také Lesy ČR. Přidala se rovněž CHKO Jizerské hory. Dlouhodobě vnímáme podporu Ministerstva životního prostředí, což potvrzuje aktuální záštita pana ministra Richarda Brabce nad aktuálními aktivitami v oblasti.
Viděli jste někdy na obloze Mezinárodní vesmírnou stanici (International Space Station - ISS)? Pokud ano, tak jistě víte, že na obloze vypadá jako taková pohybující se světlá tečka, která, pokud není alespoň dostatečně jasná, tak nikoho nepřiláká. Na Astronomické expedici v Úpici jsme minulý rok na Mezinárodní vesmírnou stanici namířili dalekohled a prohlédli jsme si ji zblízka. To vše jsme zdokumentovali a nyní si můžete prohlédnout naše výsledky.
