Související stránky k článku Rozhovor: Genadij Borisov - Konštruktér ďalekohľadov a lovec komét z Krymu
Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT naznačují, že ‚toulavá‘ kometa 2I/Borisov – druhý a zatím poslední známý objekt, který prokazatelně přilétl do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru – je složena z nejméně přetvořeného materiálu, jaký byl kdy pozorován. Astronomové se domnívají, že toto těleso pravděpodobně nikdy neprošlo blízko hvězdy a představuje tak pozůstatek nedotčené hmoty z oblaku plynu a prachu, ve kterém se zrodilo.
Komety jsou nebeské objekty, u nichž mají svoji nezastupitelnou roli i amatérská pozorování. V České republice i na Slovensku působí několik pozorovatelů, kteří měřením jasností komet přispívají do mezinárodních databází. Pojďme se podívat, jak si naši pozorovatelé vedli v roce 2020.
Nový výzkum belgického týmu vědců, kteří využili data získaná dalekohledem VLT na Evropské jižní observatoři, ukázal, že v atmosférách komet roztroušených i na těch nejvzdálenějších místech Sluneční soustavy se nalézá železo a nikl. Nezávislá studie polských vědců, kteří rovněž pracovali s přístroji ESO, odhalila páry niklu také v okolí mezihvězdné komety 2I/Borisov. Vůbec poprvé se tak podařilo v chladných atmosférách vzdálených komet identifikovat těžké kovy, jejichž výskyt většinou spojujeme s velmi horkým prostředím.
V srpnu 2023 jsme zaznamenali amatérský objev komety C/2023 P1 (Nishimura). Tato kometa se navíc brzy stala velice jasnou a jen krůček ji dělil od viditelnosti pouhým okem. Byla zkrátka příliš nízko za svítání. Amatérské objevy komet jsou vzácné, většinu těchto objevů mají na svědomí velké přehlídky oblohy. Jedním z amatérů, který patří do naprosté špičky, je Gennadij Borisov. A nyní tu mám jeho další, celkově už dvanáctý objev, kometu C/2023 T2 (Borisov). Pokud je vám to jméno povědomé, jistě proto, že jeho jméno nese i první mezihvězdná kometa, objevená v roce 2019. Všechny objevil ze své soukromé hvězdárničky která se nachází na poloostrově Krym na Ukrajině, komety hledá přes své vlastnoručně vyrobené dalekohledy.
Komety jsou nebeské objekty, u nichž mají svoji nezastupitelnou roli i amatérská pozorování. V České republice i na Slovensku působí několik pozorovatelů, kteří měřeními jasností komet přispívají do mezinárodních databází. Pojďme se podívat, jak si naši pozorovatelé vedli v roce 2019.
Komety tráví většinu svého života ve velkých vzdálenostech od mateřských hvězd; během tohoto času zůstává složení jejich nitra relativně nezměněno. Pozorování komet mohou poskytnout přímý pohled na chemické složení, které získaly v průběhu svého zrodu v období formování planet. Na základě pozorování pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a Hubbleova vesmírného teleskopu HST dva týmy astronomů zjistily, že plyny unikající z komety 2I/Borisov, první pozoruhodně aktivní mezihvězdné komety objevené ve Sluneční soustavě, obsahuje nezvykle vysoké množství oxidu uhelnatého.
Kometa je tvor velice prchavý. V blízkosti Slunce se její jádro zahřeje a konečně může být nalezeno. Pak se ale vzdálí a na dlouhá léta zmizí z našeho dohledu. Ne vždy se pak při dalším návratu naskytnou ideální podmínky pro její znovunalezení a nebo není dostatečně dobře známa její dráha. A tady je prostor pro amatérské hvězdáře a další astronomy, kteří mohou za jistých podmínek předběhnout i velké automatické přehlídky oblohy a najít kometu, která je v ideálním případě přibližně v té části oblohy, kde astronom doufá, že by měla být. Je to činnost pro trpělivé, protože velké přehlídkové dalekohledy ve světě řadu takových těles spatří již dlouhé měsíce předtím, než jsou v dosahu menších dalekohledů. Jsou však místa na obloze, kam se tak dobře nepodívají a to především za soumraku nebo nízko nad obzorem. A tak je šance, že kometu znovunaleznete, mnohem větší.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 2. do 27. 2. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ráno září jasná planeta Venuše, nedaleko ní slabý Mars. Večer lze pozorovat slabé zvířetníkové světlo a několik slabších komet. Aktivita Slunce je nízká, ale velmi silná erupce nastala na odvrácené polokouli. Dalekohled JWST pokročil do další fáze seřizování zrcadel. Rentgenová observatoř IXPE posílá první data. ISS se dočkala dvou zásobovacích kosmických lodí. Česká minidružice VZLUSat-2 pořídila první černobílé snímky Země. Před 35 lety byla zaznamenána exploze supernovy v blízké galaxii Velké Magellanovo mračno, která zde zanechala neutronovou hvězdu. Před 75 lety se narodil známý český astronom Zdeněk Pokorný.
V titulku článku je dosud nejdetailnější pohled na mezihvězdnou kometu 2I/Borisov. Jedná se o výsledek prvního pozorování z kampaně, která byla nachystána pro Hubbleův vesmírný dalekohled (HST). Další takové pozorování je v plánu v lednu 2020. Snímek zachycuje oblast bezprostředně kolem jádra komety, které je zahaleno oblakem prachu a na snímku tedy nemůže být vidět.
Zdá se, že se vskutku blíží konec cesty mezihvězdného objektu 2I/Borisov – komety, která překonala světelné roky prostoru předtím, než se dostala k možnému zániku ve Sluneční soustavě. Současná data naznačují, že se kometa rozpadá. Nedávná pozorování pomocí Hubbleova kosmického teleskopu HST ukazují, že se kometa rozdělila přinejmenším na dvě části.
V současné době je na obloze nejjasnější kometou C/2023 E1 (ATLAS), jejíž jasnost se pohybuje okolo 10. hvězdné velikosti. To umožnuje její spatření i v relativně malých dalekohledech. Výhodná je i její poloha poblíž severního nebeského pólu, takže je pozorovatelná celou noc.
Breakthrough Listen, dosud největší výzkumný program zaměřený na hledání důkazů inteligentního života za hranicemi Země, uvolnil data z pozorování objektu 2I/Borizov, což je mezihvězdná kometa, která se nejvíce přiblížila ke Slunci v prosinci 2019. Kometu 2I/Borisov objevil 30. 8. 2019 ukrajinský astronom amatér Gennadij Borisov. Kometa známá též jako C/2019 Q4 se zformovala v cizí planetární soustavě, mimo Sluneční soustavu a byla vyvržena do mezihvězdného prostoru v důsledku blízkého setkání s planetou ve své mateřské planetární soustavě.
Po více než roce budeme moci opět pozorovat kometu, která by měla překročit hranici viditelnosti pouhým okem. Již nyní ji můžeme pohodlně pozorovat i běžnými triedry. Kometa je zatím nejvýše na ranní obloze, ale pozorování bude od 5. ledna rušit svit Měsíce. V polovině ledna už bude kometa patrná i nízko na večerní obloze a bude pozorovatelná celou noc. Nejvyšší jasnosti by měla dosahovat na přelomu ledna a února.
Astronomové z Yale University Pieter van Dokkum, Cheng-Han Hsieh, Shany Danieli, a Gregory Laughlin pořídili 24. 11. 2019 nádherný nový snímek tělesa 2I/Borisov, což je první známá mezihvězdná kometa, která na své cestě zavítala do Sluneční soustavy. Fotografie byla pořízena pomocí přístroje Low Resolution Imaging Spectrometer (LRIS), což je zobrazovací spektroskop pro oblast viditelného světla umístěný na dalekohledu Keck o průměru 10 metrů na W. M. Keck Observatory, Mauna Kea, Havaj.
V úterý 9. srpna přišla do astronomické komunity smutná zpráva o úmrtí Dona Machholze. Don se během svého života stal legendou. Během 40 let objevil vizuálně 12 komet, některé z nich i v době plně automatizovaných robotických přehlídek. Dále byl jedním z iniciátorů Messierova maratónu, kdy se pozorovatelé během jedné noci snaží napozorovat co nejvíce objektů z Messierova katalogu.
Podle nové studie, kterou zveřejnili astronomové z univerzity Adama Mickiewicze v Poznani a z kosmického výzkumného centra Polské akademie věd vyplývá, že druhý mezihvězdný návštěvník Sluneční soustavy – kometa 2I/Borisov – k nám nejpravděpodobněji přilétl ve směru od binární hvězdné soustavy, dvojice červených trpaslíků Kruger 60.
Ve dnech 10 - 12. června proběhne v Praze na Štefánikově hvězdárně odborný mezinárodní seminář Europlanet Pro-Am Comet Community (Hybrid) Workshop, kde se setkají odborníci i amatérští astronomové zabývající se výzkumem a pozorováním komet. Akci pořádají společnost Europlanet, British Astronomical Association, Společnost pro meziplanetární hmotu a Planetum Praha.
Hubbleův dalekohled pozoroval velmi starou kometu s extrémně velkým jádrem, vůbec největším v historii záznamů. Tento konkrétní objekt nese označení C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein). Jádro této komety by podle odhadů mohlo v průměru měřit až 135 km, což je zhruba padesátkrát více než u obvyklých těles tohoto typu. Nyní se nachází ve vzdálenosti méně než dvě miliardy kilometrů od Slunce, přičemž nejvíce se k němu přiblíží v roce 2031. Nepřekročí ale ani oběžnou dráhu Saturnu.
V článku přinášíme přehled jasnějších komet, které by měly být v průběhu druhé čtvrtiny roku 2022 ve vizuálním dosahu běžných amatérských dalekohledů o průměru okolo 20 cm. Chybět tedy nemůže stálice oblohy C/2019 L3 (ATLAS), která při stále podobné jasnosti brázdí oblohu v souhvězdí Blíženců. Nedaleko ve Vozkovi je další už dlouho pozorovatelná jasnější kometa 19P/Borrelly. Naději na dobrou viditelnost přináší na ranní obloze viditelná kometa C/2017 K2 (PANSTARRS).
Kometa s označením C/2021 A1 (Leonard) se stala první objevenou kometou v roce 2021 a s velkou pravděpodobností dosáhne viditelnosti pouhým okem v první polovině prosince. Malými dalekohledy ji lze pozorovat již nyní, ale svým světlem vadí Měsíc po úplňku. Vzhledem k tomu, že dobré podmínky k pozorování komety budou panovat ani ne 14 dní, uvádíme již dnes článek s podrobnostmi.
