Související stránky k článku Rozhovory o vesmíru – Pod horizontem události
Firma, o které je poslední dobou opravdu hodně slyšet, americká SpaceX, už toho letos dokázala skutečně hodně – dvakrát vypustila raketu Falcon 9 s již předtím použitým prvním stupněm a také dopravila ke stanici ISS nákladní loď Dragon, jejíž hermetický modul rovněž navštívil stanici po několika letech podruhé; takovéto vícenásobné použití hardwaru má být přitom do budoucna běžnou praxí. To hlavní překvapení, které má SpaceX letos přichystat, nás však pořád ještě čeká – premiérový start superrakety Falcon Heavy.
Astronomové pozorovali pomocí observatoře Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory (LIGO) nacházející se v USA a detektoru Virgo postaveného v Itálii, signál gravitačních vln ze dvou kompaktních binárních objektů, představujících dvojici černé díry s neutronovou hvězdou. Obě události se vyskytly přinejmenším 900 miliónů světelných roků daleko; v obou případech byla neutronová hvězda pravděpodobně zcela pohlcena jejím partnerem – černou dírou.
Jeden nacistický pohlavár kdysi přirovnal český národ ke smějícím se bestiím kvůli specifické satiře autorit, a trošku podobně se možná chová celosvětová komunita amatérských astronomů když propočítává a zveřejňuje pozorovatelné přelety armádních družic, čímž samozřejmě stahuje roušku utajení z jejich oběžných drah. V minulosti se tak stalo například americkému armádnímu raketoplánu X-37B, nyní zase zpravodajské družici, kterou vynesla na začátku měsíce raketa společnosti SpaceX.
V průběhu posledních třech desetiletí pozorují astronomové velmi rychlý pohyb jasných hvězd v okolí jádra naší Galaxie (objekt označovaný Sagittarius A*). Charakter pohybu svědčí o přítomnosti superhmotné černé díry, kolem níž hvězdy obíhají. Za tato měření získali dva astronomové, Němec Reinhard Genzel a Američanka Andrea Ghez, Nobelovu cenu za fyziku udělenou v r. 2020. Ve studii zveřejněné nedávno v časopise Americké astronomické společnosti The Astrophysical Journal analyzuje mezinárodní tým s účastí Astronomického ústavu AV ČR zajímavé proměny, které probíhají v obálce jedné z těchto hvězd.
Novinky z vyšetřování havárie zveřejnil zakladatel firmy SpaceX v rozhovoru s americkou televizí, podle všeho šlo o skutečně zajímavý a bezprecedentní fyzikální jev uvnitř nádrže s kapalným kyslíkem.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: Ačkoliv futuristické, nikoliv fyzikálně nereálné: Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. Na tuto možnost se zaměřili ve svém vědeckém výzkumu i astrofyzikové z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě – Martin Kološ, Arman Tursunov a Zdeněk Stuchlík.
Září přineslo černý den kosmonautiky, naštěstí bez obětí na životech. Situace se však rychle ustálila a v říjnu už jsme tu měli události z kosmonautiky opět jednu za druhou a tentokrát už prakticky bez problémů. Neúspěchy, jak už to bývá, jsou střídány úspěchy. Začátek září tak přinesl i jednu naprosto úžasnou zprávu, že se na poslední chvíli podařilo najít modul Philae na kometě 67P. Konec září patřil naopak dosednutí samotné Rosetty na kometě. V září jsme se dočkali také startu dalšího průzkumníku asteroidů OSIRIS-REx. Další zajímavosti přináší také Cassini od Saturnova měsíce Titanu. Ohlédnutí za opozicí Marsu přinesl astrofotograf Damian Peach. Kosmonautika přinesla i další zajmavost. Ohlédneme se za zpomalenými záběry testu boosteru SLS. Podíváme se na čínské úspěchy, misi Juno, plány SpaceX na kolonizaci Marsu a konečně i evropskou misi ExoMars 2016. Na úplný závěr tu pak máme halloweenský blízkozemní asteroid s měsíčkem a noční time-lapse z Jeseníků.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: V prestižním vědeckém časopise Nature byl v dubnu tohoto roku publikován článek “A Galactic centre gravitational-wave Messenger”, jehož hlavním autorem je profesor Marek Abramowicz působící na Fyzikálním ústavu Slezské Univerzity. V článku přichází s nápadem, jak by mohla cizí vyspělá civilizace dát najevo ostatním civilizacím v naší Galaxii, že existuje. Stačilo by umístit velmi hmotný objekt na oběžnou dráhu kolem obří černé díry v centru naší Galaxie a nenechat ho zcela podlehnout jejímu vlivu.
Jak jsme čtenáře informovali v nedávném článku, na Mezinárodním astronautickém kongresu v Mexiku vystoupil v úterý 27. září Elon Musk a představil světu vize a plány SpaceX ohledně budoucích pilotovaných expedic na planetu Mars. Jak ovšem sám Musk podotknul, jedná se o dlouho cestu, na které občas leží nějaký ten kamínek. Aktuální „kamínek“ představuje stále probíhající vyšetřování exploze rakety Falcon 9, kvůli kterému jsou nosiče SpaceX až do odvolání uzemněny. Na co zatím vyšetřovatelé přišli?
„Pozorování“ černých děr jsou obecně založena na studiu jejich interakce s bezprostředním okolím. Nejlépe lze tak studovat černé díry hvězdných hmotností nacházející se v těsném dvojhvězdném systému s akrečním diskem. Tým astronomů se silnou českou účastí z ASU publikoval práci prezentující pokročilý model záření akrečního disku okolo černé díry a ukazují, že různé přístupy k modelování fyzikálních procesů mají na výsledné záření kruciální vliv. Budoucí pozorování by tak mohla umožnit určení přesnějších informací o černých dírách samotných.
V úterý večer vystoupil Elon Musk na konferenci IAC 2016 v Mexiku s plány jeho společnosti SpaceX pro kolonizaci Marsu. Na tuto událost čekali fanoušci kosmonautiky dlouhou dobu a nyní můžeme určitě prohlásit, že naše očekávání byla překonána. Elon Musk začal svojí prezentaci důvody pro cestu na Mars, pokračoval přes hlavní překážky celého systému, až přímo k technickým detailům samotné rakety a kosmické lodi. V tomto článku nebudeme spekulovat nad reálností tohoto plánu, ale zaměříme se pouze na informace z přednášky. Jelikož raketa ani kosmická loď nedostaly žádná oficiální jména, budou v článku použity zažité termíny BFR (Big Falcon Rocket) pro raketu a ITS (Interplanetary Transport System) pro vesmírnou loď (té se původně říkalo MCT – Mars Colonial Transporter).
Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí objevili černou díru, která leží jen asi 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru. Je součástí systému tří těles, jehož hvězdy jsou na obloze jižní polokoule viditelné pouhým okem. Členové týmu našli důkazy přítomnosti tohoto temného objektu díky pečlivému sledování pohybu jeho hvězdných souputníků pomocí dalekohledu MPG/ESO na Observatoři La Silla v Chile. Vědci se domnívají se, že tento systém by mohl být jen pomyslnou špičkou ledovce. V budoucnu by mohla být objevena řada podobných černých děr.
Exploze nosiče Falcon 9 před zkušebním zážehem motorů navzdory vyšetřování stále drží tajemství své příčiny, SpaceX zatím mlčí o rozsahu poškození startovacího komplexu na mysu Canaveral i o datu dalšího startu rakety Falcon. Pojďme se podívat, na co firma zatím přišla.
Astronomové využívající radioteleskop NSF’s Karl G. Jansky Very Large Array (VLA) na National Radio Astronomy Observatory (NRAO) pozorovali 111 blízkých trpasličích galaxií do vzdálenosti jedné miliardy světelných roků od Země. Mezi nimi identifikovali 13 galaxií, které obsahují velmi hmotné černé díry. Tyto galaxie s hmotnostmi více než 100× menšími, než je hmotnost naší Galaxie, jsou mezi nejmenšími galaxiemi známé tím, že hostí hmotné černé díry. Zhruba v polovině těchto galaxií se však černé díry nenacházejí v jejich centrech. Černé díry mají průměrné hmotnosti kolem 400 000 ekvivalentů Slunce.
Známá americká firma minulý týden předvedla triumfální návrat lodi Dragon na scénu zásobování stanice ISS. Aby toho nebylo málo, odhozený první stupeň nosné rakety Falcon 9 poprvé v historii úspěšně přistál na lodi v oceánu.
Materiál, který padá do černé díry, vysílá do vesmíru rentgenové záření. Nyní se – za přispění českých vědců – poprvé podařilo zmapovat dynamiku nejbližšího okolí černé díry pomocí ozvěn tohoto záření pozorovaných rentgenovou observatoří XMM-Newton Evropské kosmické agentury (ESA).
Poměrně nenápadně a líně pokračuje v USA vývoj superrakety a lodě Orion pro pilotované lety mimo zemskou orbitu. Po premiéře obřího nosiče SLS v roce 2018 bude načase vyslat astronauty k Měsíci, aby byl Orion otestován kompletně. Nebude to však možná až tak jednoduché, jak ukázalo nejnovější přezkoumání postupu práce.
Titulní obrázek dnešního článku znáte asi všichni. Mediálním světem vloni v dubnu rezonovala historicky první fotografie černé díry. Ono historické pozorování provedla soustava pozemských radioteleskopů Event Horizon Telescope (EHT). Dnes ale nebude řeč o slavné fotografii z loňska, ale o výzkumu, který prováděla kosmická observatoř Chandra. Ta se zaměřila na horké výtrysky směřující z centra galaxie M87 v rentgenovém oboru elektromagnetického záření a přinesla nové zajímavé poznatky.
Byť vyšetřování havárie rakety Falcon 9, která 28. června jen asi po dvou a půl minutách letu ukončila zásobovací misi ke stanici ISS, stále ještě běží, firma SpaceX v pondělí zveřejnila předběžné závěry o příčinách. Co se stalo? A jaký bude mít havárie dopad na chod firmy?
V článku publikovaném 1. listopadu 2019 v časopise Science navrhla skupina astronomů nový způsob pátrání po hvězdných černých dírách a ukázala, že zde může existovat nová třída černých děr ještě menších, než ve vesmíru doposud pozorované objekty tohoto typu. Hvězdné černé díry často existují v binárních soustavách. To zkrátka znamená, že dvě hvězdy se nacházejí dostatečně blízko jedna vůči druhé uzamčené společnou gravitací při vzájemném obíhání kolem sebe.
