Ve čtvrtém dílu mluvíme o misi Perseverance a dalších novinkách ve výzkumu rudé planety, o černé díře Cygnus X-1, která se ukázala být výrazně hmotnější, než se původně předpokládalo a hlavním tématem je kosmická pavučina aneb inventura škál ve Vesmíru.
V tomto díle Rozhovorů o vesmíru si naše akademická dvojice fyziků odchytla na festivalu vědy Starmus v Bratislavě známého amerického fyzika, Joela Parkera. Host nás zaujme vyprávěním o vesmírných sondách, podílel se např. na projektu sondy New Horizons, která se dostala až na hranici sluneční soustavy.
V třetím dílu Rozhovorů o vesmíru Norbert se Samuelem probírají přítomnost vody na osvětlené části Měsíce, Norbiho zážitky s pozorováním na létající observatoři SOFIA a jako hlavní téma si vybrali supermasivní a mikroskopické černé díry.
Na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF Masarykovy univerzity, jsme se pustili do natáčení nového měsíčního vidcastu. V prvním díle probrali Norbert Werner a Samuel Kováčik letošní Nobelovu cenu za fyziku, přítomnost fosfanu v atmosféře Venuše a jako hlavní téma si vybrali horký vesmír.
Právě v těchto dnech si připomínáme 48. výročí legendární expedice Apolla 11 a procházku prvních lidí po Měsíci. Pojďme se ale tentokrát podívat na lunární dobrodružství z trochu jiné strany. Členové tehdejšího oddílu astronautů NASA měli unikátní a dodnes neopakovanou možnost navštívit úplně jiný svět, brázdit šedý povrch mezi krátery a pozorovat nad skálami vzdálenou Zemi. Pokud si ale myslíte, že dostat se na Měsíc bylo snem každého astronauta, pak se mýlíte. Můžeme zpětně nalézt nejednoho astronauta, který let na Měsíc o své vlastní svobodné vůli odmítl. Pojďme se seznámit s těmito muži a motivy, které je k odmítnutí takového dobrodružství vedly. Kdo mohl být první a poslední na Měsíci? Proč právě Armstrong a Cernan? Kdo nechtěl Cernana vidět na Měsíci? Čtení je vhodné zejména pro fandy alternativní historie a zákulisního dění.
Na počátku května letošního roku jsme vás prostřednictvím Kosmonautix.cz informovali o letu soukromé lodi New Shepard do výšky 90 kilometrů. Zatímco návratová kabina (ve které by jednou seděli turisté) se úspěšně vrátila na padácích, motorické přistání návratové sekce se nepodařilo kvůli ztrátě tlaku v hydraulickém okruhu. Blue Origin ale připravila vylepšený hydraulický systém, takže předevčírem, tedy 23. listopadu mohlo dojít k historickému okamžiku. Ke startu došlo v 11:21 místního času, tedy v 18:21 středoevropského času. Kabina dosáhla rychlosti Mach 3,72 a vystoupala do výšky 100,5 kilometru. O 500 metrů tak překonala tzv. Kármanovu hranici, která je oficiálně považována za začátek kosmického prostoru. Od včerejška tak mohou v Blue Origin tvrdit, že dostali svůj stroj do vesmíru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.
Od té doby, co prezident Kennedy při svém projevu vytyčil pro Ameriku cíl přistát na Měsíci a vyhrát tak vesmírný závod s tehdejším Sovětským svazem, tak NASA usilovně pracovala na programu Apollo (někdy označovaném také jako projekt Apollo), v rámci kterého mělo dojít ke splnění onoho cíle. Než budeme mluvit o samotné misi Apollo 11, tak si musíme zrekapitulovat, co všechno této misi předcházelo.
Pokračování pořadu s astrofyzikem prof. Norbertem Wernerem bude směřovat ke kupám galaxií, k dominantním galaxiím v nich a masivním černým děrám uprostřed nich. Jak vznikaly a kdy? Bude také hovořit o významném objevu jejich brněnského týmu – jakém?
Rover Perseverance nyní na Marsu narazil na horniny, které vznikly v opravdu dávném geologickém období. Jde o nejstarší dosud nalezené jílovité minerály a vědecký tým právem dychtí po odběru vzorků. V jejich struktuře by totiž mohly být zachyceny organické materiály, pokud samozřejmě nějaké v takové době, kdy tyto minerály vznikly, existovaly. Mars byl každopádně v té době, asi před 4 miliardami let, vlhčí a teplejší.
Ve středu 27. srpna brzy ráno se po dvou probdělých nocích fanoušci kosmonautiky dočkali. Ze startovního stolu na testovací základně Boca Chica v Texasu se odlepil mohutný kolos tvořený boosterem Super Heavy a kosmickou lodí Starship soukromé společnosti SpaceX.
Prachové pozůstatky hvězdných splynutí mohou obíhat kolem centrální supermasivní černé díry Mléčné dráhy. Podle nových počítačových simulací českých astronomů mohou pozůstatky srážek hvězd obíhat kolem centrální černé díry naší Mléčné dráhy.
První helikoptéra, která se pokusí létat na jiné planetě než Země, je zázrakem techniky. Když v pozdním létě odstartuje rover NASA s názvem Mars 2020 Perseverance z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station na Floridě, průkopnický experiment se poveze s ním: jedná se o důmyslné zařízení Mars Helicopter s názvem Ingenuity (důvtip či vynalézavost). Ingenuity má hmotnost pouhých 1,8 kilogramu, má však obrovské ambice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 7. do 21. 7. 2024. Měsíc bude na konci týdne v úplňku. Na obloze prochází nízko položenými souhvězdími a 17. 7. se potká s hvězdou Antares ve Štíru. Planety jsou nejlépe vidět ráno, především Saturn a zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je střední. Evropská raketa Ariane 6 při prvním startu uspěla a horní stupeň uvolňující palivo byl vidět i z ČR. Před 130 lety se narodil Georges Lemaître, který odvodil vztah rozpínání vesmíru známý dnes jako Hubbleův zákon. Před 55 lety proběhlo první přistání lidí na Měsíci, mise Apollo 11. Před 30 lety dopadla na Jupiter kometa Shoemaker-Levy 9.
Astrofyzik prof. Mgr. Norbert Werner, Ph.D. z brněnské Masarykovy University, Přírodovědecké fakulty, Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky se bude v naší besedě věnovat nejprve svým prvotním výzkumům a poté družicím, které právě v Brně měli či mají svou základnu – malá GBR Alpha a QUVIK.
Lidé jsou už po staletí fascinováni myšlenkou možnosti života na Marsu. V 19. století dokonce italský astronom Giovanni Schiaparelli ohlásil objev spletité sítě kanálů, které tam podle některých postavili zdejší obyvatelé snažící se přepravovat vodu z polárních čepiček do rovníkových oblastí. Moderní výzkumy však prokázaly, že se na povrchu Marsu žádná kapalná voda nenachází, a ony „kanály“ tak byly pouhou optickou iluzí vyvolanou buď prachovými proudy zformovanými při velkých prachových bouřích, nebo obrovskými údolími a planinami, které ale nebyly kvůli soudobé pozorovací technice dobře rozeznatelné. Přesto další výzkumy ukázaly, že se na povrchu rudé planety před několika miliardami let skutečně nacházely ohromné oceány vody a že se část této vody uchovala do dneška v podzemních jezerech, a tak otázka života na Marsu znovu oživla. Nové stopy navíc přinesl i rover Perseverance.
Ještě stále máme v hlavách dozvuky neuvěřitelného okamžiku v dějinách kosmonautiky, kdy nejsilnější nosič historie dokázal vzlétnout, vynést druhý stupeň Starship a ještě přistát zpět přímo na startovní věži. Mezi nedělním startem Super Heavy Starship a úterním vynesením Starlinků na Falconu 9 jsme ale mohli vidět další významný start se sondou Europa Clipper k Jupiteru, kterou obstaral Falcon Heavy.
Fotografii supermasivní černé díry Sagittarius A*, která se nachází v „srdci“ Mléčné dráhy zhruba 27 000 světelných let od Země, viděl snad každý. Úchvatný snímek publikovaný v květnu roku 2022 byl pořízen mezinárodním projektem Event Horizon Telescope (EHT) pomocí obrovské virtuální antény složené z několika radioteleskopů, jako například ALMA a APEX, rozmístěných po celé Zemi. Nyní jsme se dočkali další fotografie veledíry Sagittarius A*, tentokrát ale v polarizovaném světle, díky kterému máme možnost nahlédnout na spirálovité struktury silných magnetických polí v blízkosti tohoto hmotného kolosu. Ty se překvapivě podobají polím u supermasivní černé díry M87* a mimo jiné naznačují existenci skrytého výtrysku materiálu.
Psal se tehdy rok 1969, kdy se uskutečnilo historicky první přistání člověka na Měsíci. Americký prezident Richard Nixon v době přistání astronautů prohlásil: „…dosud nikdy nestál svět těsněji pohromadě.“ Svět jásal jako jeden muž. Byl to naprosto unikátní počin naší civilizace. Čin, který navždy zůstane v našich myslích, i když budou přicházet další a nová vesmírná vítězství. A jak lépe oslavit 50. výročí přistání na Měsíci, nežli dalším letem? Ano, a přesně to se stalo – 20. července 2019 Lunární modul (LEM) opět přistál – tentokrát před budovou Planetária v Praze.
Česká astronomická společnost předá ve čtvrtek 18. prosince 2025 v aule Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně (vstup do areálu Kotlářská 2) od 19 hodin čestnou Kopalovu přednášku 2025 prof. Mgr. Norbertu Wernerovi, Ph.D. (*1981) z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
