Související stránky k článku Supernova 2012cg v galaxii NGC 4424 Vir
Pozorovací protokol z 6. expedice BD.Autor: Archiv meteorických expedic.
V předcházejících dílech jsme se seznámili s prvními čtyřmi expedicemi, na nichž se podílela meteorická sekce při Oblastní lidové hvězdárně v Brně. Ne všechny byly úspěšné a tak tomu bylo i nadále. Neúspěchy byly střídány zdařilými akcemi.
Superbublina DEM L50 s vyznačenou polohou supernovyAutor: X-ray: NASA/CXC/Univ of Michigan/A.E.Jaskot, Optical: NOAO/CTIO/MCELS Publikovaný kompozitní snímek ukazuje superbublinu DEM L50 (N186), která se nachází ve vzdálenosti 160 000 světelných roků od Země. Je součástí blízké nepravidelné galaxie – Velkého Magellanova mračna. Superbubliny jsou nalézány v oblastech, kde se v období uplynulých několika miliónů roků zformovaly velmi hmotné hvězdy.
Účastníci meteorické expedice z roku 1960.Autor: Miroslav Šulc.V době, kdy se žalostí nad klesající úrovní matematicko-fyzikálního vzdělání středoškolské mládeže, se zdá, že z těchto stesků je nutno vyjmout astronomii. Rozhodně si nemůžeme naříkat nad úspěchy mladé generace např. v astronomické olympiádě či nad výsledky pozorovacími, o čemž svědčí webové stránky různých astronomických subjektů. Zjevně astronomie přináší amatérům mnohé radosti ve větší míře, než jiné obory. A není tomu tak jen nyní, bylo tak i v minulosti. Mezi ty nejvýraznější vzpomínky patří dnes již legendární meteorické expedice...
Obří superbublina v LMC - znázorněná modrou barvou - na základě měření X zářeníTento kompozitní snímek představuje superbublinu ve Velkém Magellanově oblaku (Large Magellanic Cloud, LMC), který je malou satelitní galaxií doprovázející naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Od Země je vzdálena 160 000 světelných roků. Nacházejí se zde četné nové hvězdy, z nichž některé jsou velmi hmotné, a které vznikly v otevřené hvězdokupě NGC 1929, která je součástí mlhoviny N44.
Globe at Night 2013.Autor: GaN.Na počátku roku 2013 vstoupila do svého osmého ročníku pozorovací kampaň GLOBE at Night, která se zabývá mapováním světelného znečištění po celém světě. Právě díky jejím aktivitám se světelné znečištění dostává do povědomí širší veřejnosti, která jej začala vnímat coby vážný a globální problém, jež ovlivňuje životy řady lidí i zvířat. V loňském roce bylo zaznamenáno 16 850 pozorování z 92 zemí včetně České republiky.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 179 ze 4. 1. 2013
Složený snímek pozůstatku supernovy SN 1006Poslední dubnový den si připomeneme jedno z dávných astronomických výročí. Před
1 005 lety, 30. dubna 1006, mohli naši předci spatřit v souhvězdí
Vlka, v blízkosti hranic se souhvězdím Kentaura velmi jasnou "novou
hvězdu". Z dobových záznamů vyplývá, že byla jasnější než planeta Venuše, ale
slabší než Měsíc v úplňku. Například káhirský astrolog Ali ibn Ridwan ve svém popisu uvádí, že "Intenzita světla byla o trochu větší než intenzita od Měsíce v první čtvrti." Z tohoto a dalších pramenů se odhaduje, že v maximu mohl objekt dosáhnout asi -7,5 mag (některé zdroje uvádí až -9,5 mag), což znamená, že se jednalo o nejjasnější pozorovanou supernovu vůbec.
Pozorování Slunce přenosnými dalekohledyBudete-li v sobotu 29. září 2012 cestovat přes Valašské Meziříčí, můžete se zúčastnit oslav 120. výročí zprovoznění železniční trati z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm. Vlastním programem přispěje rovněž Hvězdárna Valašské Meziříčí, která ve spolupráci s Valašskou astronomickou společností zajistí na stanovišti u vlakového nádraží pro zájemce pozorování Slunce přenosnými dalekohledy.
Denní pozorovní Měsíce v poslední čtvrti.Autor: Ladislav Řehákaneb Návod na pozorování vesmíru s předškolními dětmi
Zatímco pro dospělé začínající astronomy amatéry a pro mládež je k dispozici spousta návodů, publikací a doporučení k pozorování, pro děti předškolního a mladšího školního věku toho moc nenajdete. Je to škoda, protože i s předškolními dětmi můžeme ledacos podniknout. Děti se velmi brzy začínají ptát a na jejich dotazy je třeba mít vhodné odpovědi. Já sám jsem byl zaskočen zvídavými dotazy čtyřletého syna, když při podvečerní procházce namířil prst na Jupiter a zeptal se: "Co to je?" Že to je Jupiter, jsem zodpověděl poměrně snadno, horší to bylo s dotazem: "Proč tam je?" To už jsem se zmohl jen na blábolení o tom, že prostě tak jako Sluníčko a Měsíc vidíme na obloze někdy i Jupiter. Smrtící byla další otázka: "A bude přistávat?" Že je to otázka naprosto logická, protože se Jupiter nacházel v obdobné výšce nad obzorem a byl obdobně jasný jako letadla přistávající na blízkém letišti, mi v ten moment nedošlo. Děti prostě vidí vesmír zcela jinýma očima než my, velmi konkrétně, a nemá cenu je zatěžovat s příliš abstraktními představami a pojmy. Za vcelku zbytečnou informaci, že Jupiter je velmi velký, jsem si vykoledoval dotaz, zda ho unesu, a pak ještě kontrolní podotázku, zda by se dal uzvednout lžící bagru.
SSP_pozorovaniPokud přemýšlíte, kam vyrazit kolem víkendu 14. až 16. září, srdečně vás zveme na setkání amatérských astronomů zvané Šumava Starparty.
Denní bolid Morávka z roku 2000Ve středu 29. 8. 2012 přibližně v 18:09 SELČ, tedy za plného denního světla, proletěl velmi jasný meteor, tzv. denní bolid, nad severní částí území České republiky. Podle několika náhodných svědků tohoto úkazu, kteří nám podali o něm zprávu, jev trval několik sekund a byl pozorován severním až severovýchodním směrem od Prahy. Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově vyzývá k zaslání pozorování.
Fotografování úkazu.Autor: Martin LehkýPřed osmi lety jsem měl možnost sledovat přechod Venuše přes sluneční disk v celém svém průběhu na královéhradecké hvězdárně. Dodnes vzpomínám na úžasnou atmosféru, davy návštěvníků a nespočet krásných zážitků. Dlouhé putování temného kolečka jsem si tehdy vychutnával plnými doušky, jak na projekci z 0,20-m f/17,5 refraktoru umístěného v hlavní kopuli, tak přímým pohledem na bezpočtu menších přístrojů vybavených filtry, které byly rozesety na střeše budovy. Po celou dobu jsem měl také při ruce fotoaparát na klasický film, s jehož pomocí jsem se snažil zachytit pozorovatelská zátiší ve stylu krajinka v tranzitujícím hávu a dalekohledy okukované lidmi. Poměrně dost času, možná, že i většinu, jsem ale trávil na zahradě v domečku, v pozorovatelně Astronomické Společnosti v Hradci Králové. Mimo hlavní dění, v ústraní a poklidu, pod odsunutou střechou u společenského 0,11-m f/15 refraktoru. Jeho zobrazovací kvalita přímo vybízela k zvěčnění převzácného úkazu, a tak jsem neodolal a z primárního ohniska pořídil celou sérii snímků, až do posledního kontaktu.
Portrét: Pavel CagašTrpělivé zkoumání snímků nebe pořízených digitální kamerou pomohlo Pavlu Cagašovi k objevu jedinečné soustavy čtyř hvězd tvořících dvě dvojice, které kolem sebe vzájemně obíhají. Dráhy obou dvojic hvězd v soustavě jsou orientovány natolik příznivě, že odhalují neobvyklé parametry svých oběžných drah. To umožňuje nahlédnout do procesů tvorby hvězdných soustav, které nejsou dodnes plně objasněny. Objev byl oznámen v srpnovém čísle prestižního mezinárodního časopisu Astronomy & Astrophysics.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 173 ze 13. 8. 2012.
Dvojhvězda tvořená dvěma červenými trpaslíky.Autor: NASAO tom, že astronomové potřebují pro svá pozorování čistou a tmavou oblohu, už vyšlo nemálo článků. Světelné znečištění je zkrátka vážný problém, který neztrápí jenom astronomy. Dokud ale tento dlouholetý boj konečně nedosáhne patřičných výsledků, jsou vědci zejména v Evropě a ve Spojených státech nuceni v blízkosti velkých měst pozorovat v takřka bojových podmínkách. Vyrábí se různé filtry, obtížné algoritmy pro zpracování snímků a jiné postupy. Jak se daří odborná pozorování získat za takových podmínek, konkrétně v Ostravě, nám dnes poví astronomka Hana Kučáková.
Venuše a Jupiter ranní obloze.Autor: Petr HorálekUž bezmála dva měsíce můžeme na časné ranní obloze či za svítání narazit na neobvykle jasnou dvojici zářících objektů. Ve skutečnosti nejde o hvězdy, ale nejjasnější planety Sluneční soustavy - Venuši a Jupiter. Dvojice planet byla mimo jiné hlavním aktérem při nedávném zákrytu Jupiteru Měsícem. Fotogenické uskupení těchto těles s hvězdnými objekty na pozadní budeme moci pozorovat ještě dalších několik týdnů.
Nadoblačné blesky.Autor: Martin PopekPředpověď pro první červencový týden slibovala pro střední Evropu výborné podmínky pro vznik rozsáhlejších bouřkových systémů. Vše vyšlo na 100 % a tak jsme mohli sledovat nejen běžné projevy elektrické aktivity v troposféře, ale i ty vzácnější ve vyšších vrstvách atmosféry. Zejména pak byly k vidění ty nejběžnější typy Red sprites a Tendril. Tyto blesky se spouštějí z ionosféry z výšce 90 km a většina prochází i končí v mezosféře. V některých případech blesky pokračuji níže do stratosféry v podobě jemných vlásečnic tzv. Tendrils. Ty můžou dosáhnout výšky až 30 km nad zemským povrchem.
Paragrafy kolem světelného znečištění...Světelné znečištění se stalo v posledních desetiletích problémem především velkých měst. Nejrůznější reklamní tabule, osvětlení chodníků nebo silnic, obchodních výloh nebo koncertů a klubů vede k nežádoucím efektům jako je oslnění, rušení ve spánku nebo může mít přílišné světlo i negativní dopady na přírodu jako ptáky a netopýry či jiné noční živočichy). Česká právní úprava je však kusá a neposkytuje příliš možností, jak se domoci zlepšení situace.
Zákryt Jupiteru Měsícem 15. července 2012. Zdroj: Stellarium.V neděli 15. července 2012 v časných ranních hodinách zakryje Mesíc nejvetší planetu Sluneční soustavy, obří Jupiter. Úkaz se bude bohužel odehrávat nízko nad východním obzorem a navíc již za ranního svítání. Půjde však o fotogenickou podívanou, při níž bude měsíční srpek ve fázi 4 dny před novem vypadat na pár minut, jakoby měl na sobě "přilepenou" perlu. Obě tělesa najdeme ve společnosti krásných hvězdokup Hyády a Plejády v souhvězdí Býka, nízko nad obzorem bude jasná planeta Venuše. Máme velké štestí, že v tomto období krátkých letních nocí spadá viditelnost tohoto zákrytu, byť ne za ideálních pozorovacích podmínek, i na střední Evropu. Dalšího dobře pozorovatelného zákrytu Jupiteru se v České republice dočkáme až v roce 2034.
Koukněte, tam je Antares!.Autor: Martin GembecNezadržitelný příchod léta nám nabízí zejména v ranních hodinách možnost spatřit krásná letní souhvězdí. A mezi nimi už zabírá své nezaměnitelné místo elegantní Štír. Jak jsme avizovali v nedávném článku, máte-li nějakou fotku Štíra a jeho jedovatého bodce, rádi ji zveřejníme. Zasílat můžete jak současné fotografie pořízené za vlažného květnového rána, tak i staršího data například z vašich návštěv jižnějších krajů. Všem autorům fotografií děkujeme.
Aktualizováno: 2. června 2011, 21:14 SELČ.
V krátké době se v redakční poště sešly snímky komety 17P Holmes.
Kromě ČAM za měsíc říjen se můžete potěšit i snímky které poslali:
Libor Vyskočil
Pavel a Petr Cagašovi
Petr Horálek (kresba)
Milan Uhlář
Ladislav Spejchlík
Ladislav Šmelcer a Jiří Srba
Vaše snímky rádi přidáme, zasílejte je společně s popisem na info@astro.cz