V sobotu 6. srpna uplynulo přesně 10 let od přistání slavného roveru Curiosity na povrchu Marsu. V souvislosti s touto událostí jsme vám již nabídli článek zaměřující se na příběh roveru Curiosity. Ten je však jen střípkem, byť jedním z největších, z obsáhlé a fascinující mozaiky, jakou historie průzkumu Marsu představuje. Kulaté výročí přistání takto důležité mise je ale také vhodnou příležitostí k připomenutí té fascinující cesty lidstva na Mars.
6. srpna 2012 se na Marsu odehrála jedinečná podívaná. I když jsme ji zažívali jen zprostředkovaně díky internetovému online přenosu, přesto jsme trnuli a poté nevěřícně žasli, co za šílenství si inženýři z NASA vymysleli – a hlavně – ono to fungovalo! V kráteru Gale se podařilo měkce posadit přímo na šest kol přelomovou pojízdnou laboratoř – vozítko Curiosity. Jednalo se o nejpřesnější přistání v tehdejší historii dobývání Marsu. Byl využit vznášející se jeřáb, a přestože vše bylo důkladně testováno, tak způsob, jakým to vše automaticky, bez zásahu ze Země, vyšlo, byl ohromující.
Tým výzkumníků z Čínské akademie věd ve spolupráci se svými kolegy z University of Copenhagen nalezl díky vozítku Zhurong důkazy nasvědčující tomu, že kapalná voda se na povrchu rudé planety vyskytovala déle, než si dosud vědci mysleli. Konkrétně byla ve studii popsána analýza vodnho ledu v hydratovaných minerálech.
Přistávací modul InSight od NASA přešel do nouzového režimu v pátek 7. ledna po velké regionální prachové bouři, která omezila množství slunečního světla dopadajícího na jeho solární panely. V nouzovém režimu pozastavila sonda všechny své funkce kromě základních. Řídící tým mise obnovil kontakt s InSight 10. ledna, když zjistil, že zásoby jeho energie jsou sice nízké, ale stabilní, a není pravděpodobné, že by tato komunikace vyčerpávala akumulátory přistávacího modulu.
Americké vozítko Perseverance úspěšně odebralo první dva vzorky marsovských hornin a vědci již začínají získávat cenný pohled na celou oblast. Poté, co se 6. září podařilo odebrat první vzorek pojmenovaný Montdenier, se 8. září podařil druhý odběr ze stejného kamene – tento vzorek dostal označení Montagnac. U obou vzorků proběhla analýza a společně se znalostmi získanými u prvního neúspěšného odběru může vědecký tým začít skládat časovou osu historie této oblasti, která byla ovlivněna vulkanickou činností, ale také v ní najdeme období trvalé přítomnosti vody.
Na vesmírné dálnici mezi planetami Země a Mars je v těchto chvílích neobvykle živo. Startovací okno, které se k Rudé planetě otevřelo v létě loňského roku, využily hned tři státy k vyslání svých vědeckých misí. Spojené arabské emiráty vyslaly sondu Hope, Čína Tianwen-1 a USA Perseverance. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 271 z 8. 2. 2021
Objev metanu v atmosféře Marsu vzbudil ve vědecké obci značný rozruch. Dopadající kosmické záření totiž metan ničí. Jeho přítomnost tak dokládá, že musí být do atmosféry průběžně doplňován. Objev proto zažehl usilovné hledání nejenom jeho původu, ale i cest, jak by se mohl do atmosféry dostávat. Záhy se hlavními podezřelými staly bahenní sopky, jelikož ty jsou na Zemi jeho významným zdrojem. Existence marsovských bahenních sopek ale zůstávala předmětem sporů, stejně vypadající útvary mohou vzniknout i sopečnou činností chrlící lávu, nikoliv bahno. Proto bylo potřeba přítomnost bahenních sopek doložit i jinak. A právě hledání dalších cest podporujících jejich existenci se stalo předmětem našeho výzkumu, jehož závěry byly v únoru publikovány v odborném vědeckém časopise Journal of Geophysical Research – Planets.
Ačkoli sonda InSight už zažila na povrchu Marsu více než 80 dní, doposud nebyla k dispozici data z jejích meteorologických čidel. Přitom je už dlouho známo, že výbava této sondy, pokud jde o záznam počasí, je mimořádně štědrá. Na palubě najdeme hned dvě zařízení pro sběr dat, jako je teplota, tlak nebo rychlost větru. A právě tyto údaje jsou nyní k dispozici online na internetu.
Napínavé okamžiky přináší každý přistávací manévr, který zažívají kosmické sondy. Nejinak tomu bylo i v případě sondy InSight, která v pondělí 26. listopadu večer našeho času dosedla na povrch Marsu. S odstupem času se její přistání jeví jako rutinní. NASA to prostě umí a to včetně pěkných online přenosů. Výzkum vesmíru nebude nikdy snadný, ale každý takový úspěch je o to sladší. Nejdůležitější novinky následují. Souhrn dění 27. 11. v 17:30 SEČ
Sonda, která na Marsu nepřistane, ba dokonce ho ani nebude fotografovat? Jak nudně to zní! Sonda MAVEN přesně taková je, přesto se jí podařila celá řada objevů. Všechny jen z pozorování horní části atmosféry planety. Sonda oslavila 17. června už 1000. den na orbitě kolem Marsu, je tedy čas ohlédnout se za jejími úspěchy.
Zvláštne útvary okolo marsovského krátera Sante Fe svedčia o aktivite tornád dosahujúcej rýchlosť 800 kilometrov za hodinu. Odhalili to infračervené snímky krátera, na ktoré si posvietil geológ Peter Schultz z Brownovej univerzity, ktorý výsledky svojej práce uverejnil v časopise Icarus.
Poměrně neobvyklá situace nastala nyní u Marsu. Ukázalo se totiž, že americká sonda MAVEN se mohla nacházet s vysokou pravděpodobností ve stejnou dobu na stejném místě, jako měsíc Phobos. Aby se případná srážka definitivně vyloučila, provedla sonda úhybný manévr. K propočtům mohla trošičku přispět i Curiosity.
Vyvrcholení mise ExoMars 2016 je tu. Dnes, ve středu 19. října, má zkušební modul EDM (Schiaparelli) provést přistávací manévr na povrchu Marsu. Kromě toho se má na oběžnou dráhu planety dostat oběžný modul TGO (Trace Gas Orbiter). V článku najdete nejdůležitější informace k samotnému průběhu přistání a poté i aktuální příspěvky o stavu obou částí této evropské mise, která je předskokanem chystaného vozítka ExoMars 2020. Aktualizace 21. 10.
V úterý večer vystoupil Elon Musk na konferenci IAC 2016 v Mexiku s plány jeho společnosti SpaceX pro kolonizaci Marsu. Na tuto událost čekali fanoušci kosmonautiky dlouhou dobu a nyní můžeme určitě prohlásit, že naše očekávání byla překonána. Elon Musk začal svojí prezentaci důvody pro cestu na Mars, pokračoval přes hlavní překážky celého systému, až přímo k technickým detailům samotné rakety a kosmické lodi. V tomto článku nebudeme spekulovat nad reálností tohoto plánu, ale zaměříme se pouze na informace z přednášky. Jelikož raketa ani kosmická loď nedostaly žádná oficiální jména, budou v článku použity zažité termíny BFR (Big Falcon Rocket) pro raketu a ITS (Interplanetary Transport System) pro vesmírnou loď (té se původně říkalo MCT – Mars Colonial Transporter).
Na přelomu letošního ledna a února budeme mít zajímavou příležitost podívat se během druhé poloviny noci, respektive v průběhu svítání, hned na všech pět očima viditelných planet naší Sluneční soustavy. Tímto seskupením Jupitera, Marsu, Saturnu, Venuše a Merkuru bude navíc den po dni procházet couvající srpek Měsíce, blížící se k novu.
NASA a její průzkumné automaty nedávno přinesly další střípek do příběhu planety Mars a ukázaly něco, co mohou být stopy po nedávném průtoku slané vody. Co by to znamenalo pro pátrání po možnostech tamního života?
NASA a nejen ona už dlouhou dobu sní o marsovském ultralehkém letadle jako součásti některé z misí včetně budoucích pilotovaných nebo přímo samostatné mise. A nelze se tomu divit. Letadlo na Marsu by dokázalo vyplnit mezeru mezi daty získanými družicemi na oběžné dráze a rovery na povrchu. Dokázalo by nafotit zajímavá místa na povrchu v nevídaném rozlišení a přitom by se mohlo vydat i do míst, která jsou roverům nedostupná ať už kvůli přílišnému převýšení nebo skaliskům či hlubokým dunám, kde by mohly zapadnout. Data se mohou využít pro vytipování atraktivních lokalit pro budoucí výpravy nebo pokud by letadlo bylo součástí mise s roverem, tak by operátoři mohli daleko lépe plánovat trasu vozítka.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
