Související stránky k článku Zásoby vody ve středních šířkách Marsu
Zemská biosféra obsahuje všechny známé ingredience nezbytné pro život, jak jej známe. Nejvíce zmiňovanými jsou: kapalná voda, alespoň jeden zdroj energie a zásoba biologicky potřebných chemických prvků a molekul. Avšak nedávný objev snad biogenního fosfinu v oblacích Venuše nám připomíná, že přinejmenším některé z těchto ingrediencí existují rovněž jinde ve Sluneční soustavě. Takže kde jsou jiné nejslibnější lokality pro existenci mimozemského života?
Rover NASA s předběžným označením Mars 2020 bude pátrat po zajímavých horninách, které by mohly obsahovat důkazy o dávné přítomnosti mikrobiálního života. Jako místo přistání roveru byl vybrán kráter s názvem Jezero, v němž se kdysi nacházela delta velké řeky. Hlavním úkolem zde bude pátrání po stopách minulého života na Marsu. Robot v hodnotě 2,9 miliardy dolarů, který je zdokonalenou variantou laboratoře Curiosity, odstartoval 30. července 2020. Ještě před startem dostal robot jméno Perseverance.
V roce 1966 dva vědci z Caltech (California Institute of Technology) přemítali nad významem řídké atmosféry Marsu tvořené oxidem uhličitým (CO2), poprvé odhalené průletovou sondou NASA s názvem Mariner 4, kterou postavila a provozovala Laboratoř tryskových pohonů JPL. Domnívali se, že Mars s takovou atmosférou může vlastnit dlouhodobě stabilní polární depozity oxidu uhličitého (suchého ledu), které by střídavě ovládaly celoplanetární atmosférický tlak.
Vůbec poprvé v historii kosmického výzkumu vědci měřili sezónní změny obsahu plynů, které se nacházejí v ovzduší Marsu, přímo nad povrchem kráteru Gale, kde přistála pojízdná vědecká laboratoř Curiosity. Výsledkem toho je záznam něčeho poněkud nepochopitelného: kyslík sloužící na Zemi k dýchání se zde chová takovým způsobem, že to doposud vědci nemohou vysvětlit pomocí známých chemických procesů.
Publikovaný obrázek ukazuje, jak by mohla vypadat hromada čerstvého nepošlapaného sněhu – což je snem pro každého milovníka zimní dovolené. Bohužel, nachází se poněkud daleko pro zimní výlet v podobě last-minute: tento charakteristický útvar známý jako kráter Koroljov byl objeven na planetě Mars a je zde vyobrazen v nádherném detailu, jak byl pozorován sondou Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA.
Třebaže nejnovější průzkumník Marsu se teprve připravuje k dlouhodobému studiu rudé planety ne jejím povrchu, na Zemi již vrcholí přípravy trojice pojízdných laboratoří a přinejmenším dvou orbiterů k uskutečnění vědeckého výzkumu. Sonda NASA s názvem InSight přistála na povrchu 26. 11. 2018 v oblasti marťanského rovníku, necelých 640 km od roveru Curiosity, jediné v současnosti fungující pojízdné vědecké laboratoře studující planetu Mars. InSight je osmý úspěšný lander na povrchu Marsu – jeho úkolem bude po dobu dvou let studovat podpovrchové vrstvy planety a registrovat zdejší „zemětřesení“ až do doby, než na Marsu přistanou pojízdné laboratoře vyrobené v Evropě, v USA a v Číně.
Pokud za jasného počasí vyhlédnete večer směrem k jihozápadnímu obzoru, ještě stále vás zaujme výrazná naoranžovělá „hvězdička“, která do dané hvězdné oblasti typicky nepatří. Je to totiž planetární „poutník“, rudá planeta Mars. Té se v letošním roce (oprávněně) věnovalo patřičné množství pozornosti, neboť se po dlouhých 15 letech octla nejblíže k Zemi. Ač od té doby už uplynulo pár měsíců, pro romantické chvíle na romantických místech je Mars pořád výsadním objektem večerní oblohy. A já k tomu vybral v tomto směru věhlasnou slovenskou Liptovskou Maru.
Vysoko přes vrcholek dlouho mrtvého vulkánu v blízkosti marťanského rovníku se táhnul napříč zdejší oblohou nadýchaný bílý oblak. Na první pohled vypadal podobně jako kouřová vlečka vytvořená při vulkanické erupci, avšak planeta Mars je světem se „studeným a mrtvým srdcem“. Ačkoliv to vypadá, že se oblak vynořil z vrcholku vulkánu, astronomové z Evropské kosmické agentury ESA se domnívají, že se zkrátka jedná o něco zcela jiného. Na Marsu nebyly pozorovány erupce sopek po milióny roků, takže je nulová šance, že právě oblast Arsia Mons je na pokraji svého probuzení.
Klima mladé planety Mars je předmětem rozsáhlých diskusí astronomů. Zatímco dříve se předpokládalo, že na Marsu panovalo teplé a mokré klima podobně jako na Zemi, někteří astronomové se domnívali, že v raném období planety Mars existovalo do značné míry dlouhé zalednění. Z poslední studie, kterou vypracovali Ramses Ramirez z Earth-Life Science Institute (Tokyo Institute of Technology, Japonsko) a Robert Craddock z National Air and Space Museum's Center for Earth and Planetary Studies (Smithsonian Institution, USA), vyplývá, že povrchu mladého Marsu nedominoval led, ale planeta mohla být místo toho mírně teplá a mít sklon k častým dešťům. Pouze malá část povrchu mohla být pokryta vodním ledem.
Od pastvin až po bažiny jsou emise metanu na Zemi produktem života. A jaký je původ tohoto plynu na sterilním Marsu? Jeho občas letmo zaznamenané stopy vedly k debatám, zda je tento plyn biologického či nebiologického původu. Koncem minulého roku na konferenci Americké geofyzikální unie (American Geophysical Union, AGU), která se uskutečnila v New Orleans, Louisiana, vědci NASA informovali o nových poznatcích: o sezónních cyklech ve výskytu metanu v atmosféře Marsu, které pravidelně dosahují maxima koncem léta na severní polokouli.
Astronomové objevili rozsáhlé depozity vodního ledu zasypaného pod povrchovou vrstvou horniny poblíž rovníku planety Mars. Objev může uspíšit naděje astrobiologů při hledání života na Marsu nebo budoucích kolonistů při zásobovaní vodou nebo také vyvolat zájem klimatologů o odhalení záhad rudé planety.
Nová data shromážděná pojízdnou vědeckou laboratoří Curiosity naznačují existenci hydrotermální aktivity v kráteru Gale. Ne dnes, ale v dávné minulosti, kdy mohly na rudé planetě Mars být rozmanitější podmínky, které mohly více vyhovovat případnému životu. Informují o tom astronomové v nové studii. Vědci zjistili, že koncentrace chemických prvků zinku a germania zde jsou 10× až 100× vyšší v porovnání s typickou marťanskou kůrou.
Jedním z nejvýraznějších útvarů na povrchu Marsu je obrovská štítová sopka Olympus Mons tyčící se 26 kilometrů nad okolní pláně v oblasti Tharsis – v rozsáhlé sopečně-tektonické provincii dosahující svými rozměry velikosti Evropy. Existence Tharsis, společně s několika menšími sopečnými centry, dokládá, že sopečná činnost byla na Marsu dříve široce rozšířena. Další rozsáhlý geologický útvar se nachází na východním okraji této provincie. Jedná se o přibližně 4000 kilometrů dlouhý a až 10 kilometrů hluboký systém kaňonů Valles Marineris, jehož vznik není dosud uspokojivě vysvětlen. Sice je často označován za rift, lineární zónu, ve které je litosféra roztahována do stran, ale přesvědčivý důkaz chybí. U pozemských riftů je běžné, že jejich vznik a vývoj je doprovázen sopečnou činností. To vedlo vědce k předpokladu, že by tomu mělo být podobně i v případě Marsu. Jenže se po desetiletí nedařilo přítomnost sopek uvnitř Valles Marineris přesvědčivě prokázat. Změnu přinesl až výzkum mezinárodního týmu vědců pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v. v. i., kterému se podařilo doložit, že se na dně nejhlubšího kaňonu Valles Marineris, v Coprates Chasma, nachází rozsáhlé pole tvořené malými sopkami a lávovými proudy.
Astronomové z Francie, Itálie a USA objevili, jak se domnívají, důkazy obřích tsunami vyskytujících se na Marsu přibližně před třemi miliardami roků v důsledku pádu velkého asteroidu do tehdejšího oceánu. Ve svém článku publikovaném v časopisu Journal of Geophysical Research popisují důkazy uskupení určitých obrysů. Domnívají se, že tsunami jsou velmi pravděpodobným faktorem, který vedl k vytvoření některých pozorovaných unikátních útvarů na planetě.
Sluneční vítr a jeho záření jsou zodpovědné za „svlékání“ atmosféry planety Mars, což vedlo k přetvoření Marsu z planety, která mohla podporovat podmínky vhodné pro život v době před několika miliardami roků na planetu představující mrazivou pustinu. Vyplývá to z nových výsledků pozorování sondy NASA s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) a publikovaných pracovníky University of Colorado, Boulder.
Kosmická sonda Evropské kosmické agentury ESA s názvem Mars Express pořídila fotografie devastujících následků vytvořených po jedné z největších povodní na planetě Mars. Údolí nazvané Kasei Valles se rozprostírá v délce zhruba 3 000 kilometrů od zdrojové oblasti Echus Chasma – která leží východně od vyvýšené vulkanické oblasti Tharsis a severně od soustavy kaňonů Valles Marineris – až k rozlití vody na rozsáhlé planině Chryse Planitia. Měřítko vpravo dole představuje vzdálenost 20 kilometrů.
Dvojice vědeckých pracovníků z indické laboratoře Physical Research Laboratory studovala data, která na Zemi poslala americká sonda k výzkumu Marsu s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) a jež objevila možné důkazy vyvíjejícího se prstence kolem planety. V článku publikovaném v časopise Icarus Jayesh Pabari a P. J. Bhalodi popsali data naměřená kosmickou sondou. Se vší pravděpodobností některá zrníčka prachu, která obklopují Mars, se mohou jednoho dne akumulovat do podoby soustavy prstenců obklopujících rudou planetu.
Nová mozaika snímků zhotovená podle pozorování uskutečněných evropskou sondou Mars Express ukazuje polární ledovou čepičku v okolí severního pólu planety Mars a její charakteristické tmavé šroubovité spirály.
„Oázy“ obsahující kapalnou vodu s primitivními formami života mohou existovat v oblastech v okolí polárních čepiček na planetě Mars. S takovouto informací vystoupil pro ruskou agenturu TASS vedoucí laboratoře kosmické gama spektroskopie Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN), doktor matematicko-fyzikálních věd Igor Mitrofanov.
Čína představila návrhy kosmické sondy a vědecké pojízdné laboratoře, které plánuje vyslat k rudé planetě Mars koncem tohoto desetiletí v průběhu mise, která se stane bezprecedentní výzvou pro čínský kosmický průmysl.
