Úvodní strana  >  Společnost  >  100 let České astronomické společnosti

100 let České astronomické společnosti

100 let České astronomické společnosti - banner (velký). Autor: ČAS.
100 let České astronomické společnosti - banner (velký).
Autor: ČAS.

Česká astronomická společnost oslaví v roce 2017 plných sto roků od svého založení. Historie Společnosti od prvních myšlenek k jejímu založení sahá až z dob před I. světovou válkou, do habsburské monarchie. I přes mnoho krušných či vysloveně kritických momentů dokázali nakonec členové společnosti vždy s obřím odhodláním tradici zachovat a současné generace tak mohou být právem náležitě hrdé na to, že jsou tohoto součástí. K této příležitosti vás všechny zveme k našim celoročním oslavám prostřednictvím mnoha akcí, přednášek, ale i upomínkových předmětů...

Preambule ke 100. výročí založení společnosti

Logo 100 let ČAS - barevné, kulaté. Autor: ČAS.
Logo 100 let ČAS - barevné, kulaté.
Autor: ČAS.
Dne 8. prosince 1917 byla v posluchárně prof. Františka Nušla na ČVUT v Praze založena Česká astronomická společnost (ČAS). Za tímto strohým oznámením se skrývá několik let usilovné činnosti našich předchůdců, kteří vznik českého spolku prosadili navzdory nepřízni tehdejších c. a k. úřadů. Hrstka nadšenců si vytkla za cíl vybudovat v Praze lidovou hvězdárnu. Po vzniku Československa se cesta k uskutečnění tohoto snu usnadnila i tím, že jeden ze zakladatelů státu gen. Milan Rastislav Štefánik byl původním povoláním astronom. V r. 1928 byla na Petříně slavnostně otevřena Štefánikova hvězdárna.

Hvězdárnou prošla řada našich pozdějších předních astronomů. V období II. světové války, kdy byly české vysoké školy nacisty uzavřeny, suplovala přípravu poválečné generace našich profesionálních astronomů. Od r. 1920 Společnost vydávala časopis Říše hvězd, jenž přinášel informace o pokroku astronomie nejenom u nás, ale v celém světě. Postupně vznikaly pobočky tehdy již Čs. astronomické společnosti zejména ve větších městech Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, a dokonce i na Podkarpatské Rusi.

Společnost podporovala odborná pozorování Slunce, meteorů, proměnných hvězd a dalších oborů rozvíjející se astronomie, podnítila stavbu řady lidových hvězdáren a její členové popularizovali astronomii na přednáškách, v novinách i časopisech, v knihách a rozhlase.        

Po II. světové válce stoupal zájem veřejnosti o astronomii a posléze i kosmonautiku, takže v současné době působí v Česku velký počet kamenných hvězdáren, z nichž řada vznikla z obětavého úsilí členů ČAS. Kolem většiny hvězdáren vznikají okruhy mladých zájemců, kteří se tak učí základům vědecké metody a posléze se uplatňují nejenom v astronomii, fyzice a matematice, ale též v řadě dalších tvůrčích odvětví i jako vynikající pedagogové. Po sametové revoluci se podařilo obnovit mezinárodní kontakty ČAS, která se stala kolektivním členem Evropské astronomické společnosti. Zlepšily se také technické možnosti pro odbornou práci členů ČAS i kamenných a soukromých hvězdáren zejména v oborech výzkumu proměnných hvězd a exoplanet, sluneční fyziky, meziplanetární hmoty a metod sdíleného počítání. ČAS iniciovala vznik celostátní astronomické olympiády, odkud se rekrutují naši studenti úspěšní i v olympiádách mezinárodních. Řada z nich už astronomii vystudovala a dobře se uplatňuje jak doma, tak i na předních světových astronomických institucích v Evropě, Severní i Jižní Americe.

Záměrem Společnosti v jubilejním roce 2017 je nejen připomenout výsledky úsilí zakladatelů a prvních generací členů ČAS, ale zejména přiblížit široké veřejnosti nejnovější poznatky astronomie a ukázat, že čeští astronomové jsou platnou součástí světové astronomické obce, která zahrnuje přibližně pouhých 25 tisíc obyvatel zeměkoule.

Jiří Grygar

Ze 100leté historie České astronomické společnosti

Jak jste mohli vytušit z předchozích řádků, 100letá historie České astronomické společnosti je skutečně bohatá, perná, krušná, ale i plná činů odhodlání a velkých úspěchů či vítězství. Proto se jak pamětníci, tak současní aktivní členové společnosti rozhodli tuto historii zevrubně shrnout a dát vám tak pohled do zákulisí oněch momentů, které běh společnosti úspěšně posunuly do nového milénia až k onomu 100. milníku. V tomto textu najdete zevrubný přehled toho nejdůležitějšího, co společnost utvářelo, formovalo a ovlivnilo až do dnešních dnů. Ponořte se do celé historie ČAS s námi, ať zplna pochopíte důvody těchto oprávněných oslav.

Kniha Nebeské symfonie

Jen 4 dny před oslavami 100. výročí České astronomické společnosti vydalo nakladatelství Albatros unikátní audiovizuální projekt, knihu Nebeské symfonie Petra Horálka a Vladislava Slezáka (oba členové ČAS) s hudebním albem Miloše Rábla (z populární skupiny Bacily). Kniha, která vyšla právě k završení 100letého výročí ČAS, je „Vesmírným poutníkem díky mimořádnému spojení fotografií a hudby“ a je k získání na pultech českých a slovenských knihkupectví nebo přes objednávkový portál nakladatelství Albatros Media.

Kam dál?

 



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Česká astronomická společnost, 100 let ČAS, Historie, Výročí


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »