Ruští kosmonauté Fyodor Yurchikhin a Mikhail Kornienko 27. července v 6:11 SELČ otevřeli poklop přechodové komory Pirs a zahájili tak 6hodinový a 42minutový výstup, při kterém šlo především o integraci nového modulu Rassvet do staniční datové sítě. Všechny úkoly byly nakonec splněny. Přenos zde začal v 5:30.
James Dutton se znakem Trenčína a slovenskou vlajkou na palubě ISSV neděli 11. července navštívil slovenské město Trenčín americký astronaut James Dutton, který se v dubnu letošního roku zúčastnil mise STS-131 jako pilot raketoplánu Discovery. Jako výraz svého vztahu k městu Trenčín s sebou vzal na oběžnou dráhu jeho erb, tričko s motivem tohoto města a slovenskou vlajku. Na tiskové konferenci v Trenčíně astronaut odpovídal i na otázky, položené za server astro.cz.
Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.Evropská kosmická sonda Rosetta, jejíž součástí je i přistávací modul Philae, má za sebou již více než dvě třetiny cesty ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, která je hlavním cílem jejího výzkumu. Doposud nejkomplexnější kometární průzkumník má za úkol dopravit na povrch komety přistávací modul k uskutečnění detailního průzkumu ledového jádra (listopad 2014). Dne 10. července 2010 prolétne Rosetta kolem asteroidu (21) Lutetia, jednoho z větších objektů v hlavním pásu planetek naší Sluneční soustavy.
Montáž raketoplánu před misí STS-131
To, že připravit raketoplán na start do vesmíru je velmi složitá záležitost,
trvající týdny nebo spíše měsíce, je známá věc. Ne každého však bude bavit číst
zdlouhavý výčet operací, kterými musí postupně projít. Určitě poutavější by bylo
zachytit průběh příprav na video. Zde však narazíme na to, že pokud bychom chtěli
nafilmovat vše, byl by záznam neúměrně dlouhý. Na způsob, jak tento problém vyřešit a natočit velmi zajímavé a originální video, přišel astronaut Alan Poindexter se svými přáteli.
sonda VoyagerKosmická sonda Voyager 2 překročila další symbolickou hranici - pracuje bez přestání už 12 000 dní! 29. června tak mohli v NASA oslavovat. Sonda odstartovala už 20. srpna roku 1977.
Nakonec úspěšný přílet lodi Progress 1. května 2010V pátek 2. července mělo dojít na Mezinárodní kosmické stanici k rutinní události - připojení ruské bezpilotní zásobovací lodě Progress M-06M (viz článek). Situace se ovšem vymkla kontrole a lodi se vůbec nepodařilo ke stanici přiblížit. Co se stalo není dosud jasné, loď je ale v pořádku a čeká ji druhý pokus o připojení ke stanici.
Nakonec úspěšný přílet lodi Progress 1. května 2010Ve středu 30. června odstartovala z Bajkonuru raketa Sojuz-U se zásobovací lodí Progress M-06M, která se, naložená zásobami a výbavou, v pátek připojí v automatickém režimu ke kosmické stanici. Při minulé misi lodi Progress se toto ovšem nezdařilo a kvůli selhání automatického naváděcího systému musela převzít na dálku řízení lodě posádka stanice.
New Horizons při průletu kolem Pluta (kresba)Letící vesmírem rychlostí téměř 1,5 miliónu km za den překonala sonda NASA s názvem New Horizons (start 19. 1. 2006) již polovinu své cesty k Plutu - k hlavnímu cíli svého výzkumu. V nedávné době se "vzbudila" a v průběhu několika měsíců se porozhlédne kolem sebe.
Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)Když se podíváme na oficiální plán startů, zjistíme, že jsou před námi poslední dvě mise amerických raketoplánů, které se uskuteční v průběhu letošního podzimu. Nyní je ovšem téměř jisté, že tento plán nebude dodržen a tyto lety postihnou výrazné odklady. Navíc je zde pořád šance přidání jedné mise.
Hayabusa se vrací domůJaponský návratový modul sondy Hayabusa (Sokol, původně MUSES-C), která v roce 2005 navštívila planetku Itokawa, se úspěšně vrátil po sedmi letech putování zpět na Zemi. Velká pozornost je věnována právě pouzdru s možnými vzorky, které snad sonda nasála při odběru horniny z povrchu planetky - bohužel při tomto úkonu došlo k selhání čidel a tak vědci zatím nemohu říci, jaké množství horniny se v pouzdru nachází.
Minulý týden se v Berlíně konal tradiční aerosalón ILA, který kromě jiného sliboval i účast Evropské kosmické agentury (ESA) v podobě pavilonu s kosmickou expozicí, týkající se současnosti a budoucnosti evropské kosmonautiky a přítomnost členů evropského oddílu astronautů. Neváhal jsem tedy a na akci se vypravil.
Poslední přistání raketoplánu Atlantis
Když se raketoplán Atlantis po návratu z mise STS-132 dne 26. května 2010
ve 14:48 SELČ po 11 dnech, 18 hodinách a 28 minutách opět
dotkl zemského povrchu, s největší pravděpodobností pro něj skončilo poslední
kosmické dobrodružství. Stal se tak prvním americkým raketoplánem, který ukončil
svoji činnost a pokud půjde vše podle současných plánů, již do vesmíru nevzlétne.
Zatím však bude udržován v plně provozuschopném stavu, protože má sloužit jako
záchranný stroj. Kdyby nastal nějaký závažný problém při poslední plánované misi
raketoplánu (STS-134) a posádka by se nemohla bezpečně vrátit, musel by se Atlantis vydat na záchranný let a dopravit ji na Zem. Tato záchranná mise by se uskutečnila pod označením STS-335.
V úterý 15. června pro tři kosmonauty startem jejich lodi z Bajkonuru ve 23:35 SELČ začala půlroční kosmická pouť. Přenos v tomto článku začal ve 23 hodin.
Raketa Sojuz na startovací rampěUž jsou to bezmála dva týdny, co se z Mezinárodní kosmické stanice vrátila loď Sojuz TMA-17 a přivezla s sebou tři členy dlouhodobé posádky stanice, na které zůstali pouze tři lidé. To se má brzy změnit, 15. června se z Bajkonuru ke stanici vydá ruská kosmická loď Sojuz TMA-19 a po jejím příletu bude posádka komplexu opět šestičlenná. Sojuz už stojí na rampě a vše směřuje k jeho vzletu.
Návratový modul Sojuzu se snáší na padáku do stepi2. června v 5:25 SELČ přistál v Kazachstánu návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-17, jejíž posádka strávila 6 měsíců na stanici ISS (tvořil ji Oleg Kotov, Soichi Noguchi a Timothy Creamer). Online přenos přistání jste mohli sledovat v tomto článku od 4:30.
Atlantis při přípravě na misi STS-117Ve čtvrtek 26. května přistál v Kennedyho kosmickém středisku raketoplán Atlantis. Při své misi k Mezinárodní kosmické stanice strávil ve vesmíru 11 dní. Na samotném letu by možná samo o sobě nic pozoruhodného nebylo, kdyby to nebyl vůbec poslední let tohoto raketoplánu.
Atlantis přistáváRaketoplán Atlantis zakončil svou poslední misi přistáním v Kennedyho kosmickém středisku dne 26. května ve 14:48 našeho času. Brzdící manévr kosmický letoun provedl ve 13:41, přenos zde běžel od 13:30.
Japonská sonda k Venuši (původní označení Planet-C)V pátek 21. 5. 2010 (ráno místního času) vypustila Japonská kosmická agentura JAXA kosmickou sondu AKATSUKI. Původní označení sondy k výzkumu Venuše bylo Venus Climate Orbiter (VCO) nebo PLANET-C. Sonda bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem planety ve vzdálenosti 300 až 79 000 km od povrchu. Tento široký rozsah vzdáleností umožní zevrubná pozorování meteorologických jevů v atmosféře planety a rovněž povrchu Venuše, stejně tak i pozorování částic unikajících z atmosféry Venuše do kosmického prostoru.
Prázdná plošina se vrací od startovací rampyV předchozím článku o zajímavostech programu Space Shuttle padla několikrát zmínka o tom, že při převozu raketoplánu na startovací komplex je usazen na mobilní odpalovací plošině. Toto zařízení, které na Internetu najdete spíše pod anglickým názvem "Mobile Launcher Platform" nebo zkratkou MLP, patří mezi další kolosy, které je možné spatřit v Kennedyho vesmírném středisku (KSC).
Zde najdete každý den čerstvé informace o průběhu mise raketoplánu Atlantis k Mezinárodní kosmické stanici. Chybět nebudou ani fotografie a videa. Zpravodajství zde poběží až do 26. května, kdy se má Atlantis vrátit na Zemi.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
