Astronomie je považována za nejstarší vědu. Vždyť pohled na hvězdy a pás Mléčné dráhy táhnoucí se přes celou oblohu naplňoval posvátným úžasem lidi všech věků i kultur. Proto také Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR připravila celou sérii výjimečných přednášek o Evropské jižní observatoři, která je považována za královnu astronomie.
Nové číslo Astropisu otevírá tradiční Letošní pohled na vesmír vloni III od Jiřího Grygara a Davida Ondřicha, který nás zavede za významnými objevy z roku 2022 v astronomii a astrofyzice. Pavel Najser uzavře příběh o zapomenuté hvězdárně na pražských Hřebenkách závěrem téměř detektivním. Petr Brož obsáhle představí bahenní sopky na Marsu s experimenty, které ukazují chování bahna na Zemi a v podmínkách Marsu. Přidáme rozhovor s Petrem Heinzelem o sluneční astrofyzice a Zdeněk Řehoř pokračuje v přehledu astronomických montáží.
Dovolím si začít poněkud netradičním způsobem. Nebudu popisovat známá fakta, ale zvolil jsem osobní vyznání zakladatele soutěže – Česká astrofotografie měsíce. Osmnáct let je opravdu dlouhá doba. Z našich dětí jsou už rodiče a na planetě Zemi se odehrálo mnoho věcí. Společně jsme zažili pandemii a bohužel i jiné pohromy. Ale také radosti – malé i ty velké. Já osobně jsem na tomto světě za tu dobu přivítal tři krásná vnoučata.
Jedna z nejaktivnějších osobností popularizace vědy v celosvětovém měřítku, profesor částicové fyziky na Manchesterské univerzitě a hvězda populárně naučných pořadů BBC Brian Cox zařadil poprvé Českou republiku na mapu svého nejnovějšího turné. Populárně naučná show „Horizonty – Vesmírná odysea 21. století“ profesora Briana Coxe se uskuteční 14. dubna 2024 v Kongresovém centru Praha. Přestože se vše odehraje v angličtině, považujeme za zajímavé na tuto akci upozornit.
Je ti 15–26 let, máš ve dnech 27. 7. – 10. 8. volno, chceš se něco dozvědět o astronomii, pozorování noční oblohy, nebo chceš prostě jen strávit 15 dní mezi astronomickými nadšenci? Lákají tě fyzikální, chemické a další experimenty a umíráš touhou absolvovat každý den různé odborné přednášky s astronomickou, astrofyzikální či jinou tématikou? Pokud se už teď těšíš na to, co ti nabídneme, tak je Astronomická expedice právě pro tebe!
Malá, zdánlivě nenápadná vesnička Sítiny se už třetím rokem potýká s náhlým letním přílivem obyvatelstva. Počet lidí tu během letních prázdnin vzroste o několik stovek procent, a to vždy při příležitosti konání Astronomické expedice. Rok 2023 nebyl výjimkou a na místní stále se zvětšující astronomické základně se sešlo přes sedm desítek příznivců astronomie.
Ježíšek na vás zapomněl? Tak si udělejte radost s kalendářem ASTROFOTO 2024 a vyzdobte si stěnu kanceláře či bytu fotografiemi vesmíru - polární záře, mlhoviny, noční svítící oblaka, komety či hvězdokupy. Dechberoucí pohledy do krajiny a vesmíru z dílny úspěšných českých a slovenských astrofotografů.
Amatérská prohlídka oblohy (APO) je sekcí České astronomické společnosti od roku 2012, nicméně jako spolek existovala již od roku 1986! Od té doby se APO snaží sdružovat nadšené pozorovatele noční oblohy a vzdělávat také začínající pozorovatele. A jak se to dařilo v roce 2023 a co nás čeká v roce dalším? Pojďme se na to podívat!
V roce 2024 bude Českou astronomickou společností opět udělena Cena Zdeňka Kvíze. Tato cena bývá udělována každé dva roky za významnou odbornou nebo vědeckou činnost v oborech, kterým se Zdeněk Kvíz věnoval, tedy studium meziplanetární hmoty, proměnných hvězd a popularizace a výuka astronomie. Výkonný výbor České astronomické společnosti se tak obrací na členy ČAS se žádostí o návrhy laureátů této ceny. Uzávěrka přijímání návrhů je 31. 12. 2023.
Astrofotograf Zdeněk Bardon, člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti a také fotoambasador ESO, nám připravil třetí a dle jeho slov poslední knihu o svých astronomických a cestovatelských zážitcích, spojených převážně s dalekohledy Evropské jižní observatoře. 240 stran textu nás zavede až do nitra velkých teleskopů světa, nechybí však ani obrázky převážně noční oblohy z míst, kde je ještě tma. A to vše doplněno někdy až neuvěřitelnými příběhy noční astronomie.
V pondělí 20. listopadu se veřejnost mohla poprvé podívat do nového planetária v Třebíči, které je přístavbou ke stávající hvězdárně. Má svoji vlastní umělou oblohu – projekční kopuli o průměru 6 metrů. Srdcem celého planetária je nejnovější verze astronomického softwaru SpaceCrafter, který je plně integrován do řídicího systému.
V roce 2024 oslaví Hvězdárna Žebrák hned několik výročí. Sedmdesát let od založení a rovných dvě stě od pádu meteoritu Žebrák. A už dvacet let zde svoji činnost provozuje také spolek nadšenců, kteří se starají o chod hvězdárny i o popularizaci astronomie. Při té příležitosti připravují i řadu zajímavých aktivit.
Zapište si do kalendářů, že ve dnech 25. 11. a 26. 11. se opět sejdeme ku příležitosti tradičního podzimního semináře Amatérské prohlídky oblohy! Tentokrát se sejdeme v místě, kde má APO bohatou historii - na Hvězdárně a planetáriu Brno! Amatérská prohlídka oblohy vás tedy zve na tradiční víkendový seminář ASTRO@BRNO.2023, který se uskuteční v Brně! Těšit se můžete na přednášky, pořady od Hvězdárny a planetária Brno, diskuze s účastníky i vedením APO a mnoho dalšího!
Astrofyzikální PRogresy z Opavy: V rámci svého studia na Fyzikálním ústavu v Opavě se studentka navazujícího doktorandského studia fyziky, Antonina Zinhailo, zaměřila na studium černých děr, ale z hlediska fyziky trošku jinak. Zabývá se jimi totiž v tzv. alternativních teoriích gravitace. Co to přesně znamená, se dozvíte v článku.
Před 100 lety se zrodila jedinečná technologie pro zobrazování hvězd a vesmíru. 21. října 1923 bylo světu představeno první planetárium, které divákům promítalo noční oblohu kopuli připomínající nebeskou klenbu.
Světem planetárií od historie až po blízkou budoucnost vás provede naše speciální výstava. Kdo jako první na světě planetárium postavil, na jakých neobvyklých místech na něj můžete narazit, proč nestojí pražské planetárium na Malé Straně, z jakých přístrojů se promítalo a co se právě chystá uvnitř naší zavřené kopule, se dozvíte na šesti výstavních panelech před budovou planetária ve Stromovce.
Tak jako minulý podzim, proběhla i tento rok Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA junior). Letošní druhý ročník hostilo řecké přímořské městečko Volos. Čeští studenti v mezinárodní konkurenci opravdu zazářili, neboť celý tým vybojoval medaile. Celkem dovezla česká výprava dvě zlata, dvě stříbra a jeden bronz!
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 303 z 11. 10. 2023
ESO neboli Evropská jižní observatoř, je ve světové astronomii skutečným esem. Provozuje nejvýkonnější soustavu dalekohledů na světě a staví budoucí největší dalekohled na Zemi. Česká republika je členským státem od roku 2007. V každé členské zemi Evropské jižní observatoře je určen zástupce pro propagaci a popularizaci ESO. V České republice pracuje dokonce tým několika lidí pod vedením Anežky Kabátové z Astronomického ústavu AV ČR. A právě odsud přichází nabídka finanční podpory.
Lidé řvoucí „stóóóp“, půlnoční svačinka, bez které se neobejde žádný pozorovatel, „bastlení“ všeho druhu, hledání řešení problémů, o kterých člověk ani neví, že je potřeba je řešit, bučení nedaleko se pasoucích krav, chodící duše doufající ve spánek po 10 po sobě jdoucích propozorovaných nocích, to je Astronomická expedice. Už přes šest desetiletí slouží Astronomická expedice jako místo setkávání a spolupráce mladých astronomů, jako prostor pro volnočasové vzdělávání a sdílení nadšení pro vesmír a fyziku. Letní škola astronomie tak legendární, že po bývalé paní kuchařce byla pojmenována i planetka! Letos je to navíc třetí rok této události na novém místě, které je ušito expedici na míru. I letošní program je nabitý přednáškami předních českých astronomů, z nichž mnozí zde svou kariéru začínali. A mnoho dalších ji tu začíná právě teď.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 299 z 10. 8. 2023
Standarní číslo časopisu Astropis obsahuje mapu letní oblohy, novinky i trochu historie.
Na 44 stranách časopisu najdete článek Petra Kulhánka o kvantovém vesmíru, vysvětlení slunečních period z pera Michala Švandy a Martiny Pavelkové, historický článek věnovaný Tháletově hře stínů od Jana Švábenického a ohlédnutí za Nušlovou cenou v roce 2022 od Jany Žďárské a Petra Heinzela, který je předsedou České astronomické společnosti. Nechybí pravidelný článek věnovaný Měsíci od Pavla Gabzdyla, dění na obloze v letních měsících a tipy a návody pro pozorování a další pravidelné rubriky.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
