Chcete zažít Astronomickou expedici na vlastní kůži? Nesplňujete věkový limit 15–26 let, který požadujeme pro přijetí na Astronomickou expedici? Nevadí, pak je pro vás Mikroexpedice Amatérské prohlídky oblohy! 0. ročník se bude konat 19. – 21. 5. 2023 v obci Sítiny nedaleko Chocně!
Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO) se svým stánkem opět prezentuje na tradiční regionální výstavě Euroregion Tour. Místní Hospodářská komora uspořádala soutěž pro vystavovatele o nejlepší zážitek v Trojzemí. Zaslouženými držiteli ocenění se stali vystavující farmáři, řemeslníci a Muzeum skla a bižuterie. Na nejvyšší ocenění však pro nás překvapivě dosáhla JOTO. Snad se tak stalo pro každoroční neutuchající snahu zaujmout malé i velké a aktivně jim pomoci vysvětlit vše, co je zajímá a ukázat jim krásy noční oblohy na Jizerce i jinde. Moc děkujeme a pokud máte cestu kolem, jsme tu i v sobotu 11. 3. od 9 do 18 hodin. Najdete nás v Eurocentru v Jablonci nad Nisou hned u vchodu.
Cena Františka Nušla je nejvýznamnějším ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Cena je určena významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla 2023 je možné dle statutu Ceny podávat do konce března. Těšíme se na vaše nominace!
Amatérská prohlídka oblohy a Planetum vás srdečně zvou na tradiční víkendový seminář APO, který se tentokrát koná v pražském planetáriu, a nese tedy název ASTRO@PRAHA.2023. Čeká na vás bohatý program plný přednášek, pořad v planetáriu a plno prostoru pro diskuzi!
24. března 2023 nás čeká již pátý ročník Dne hvězdáren a planetárií. Vyhlašuje jej Asociace hvězdáren a planetárií a jeho cílem je přiblížit astronomii a hvězdárny neastronomům. Termín je totiž volen tak, aby bylo možno na obloze pozorovat Měsíc v období kolem první čtvrti. Jedná se asi o nejvhodnější objekt na naší obloze, který je dobře pozorovatelný například i pro menší děti a seniory dalekohledem. Ovšem vybrané hvězdárny a planetária vám představí nejen Měsíc.
Po třech letech se nám konečně doba umoudřila a Hvězdárna v Úpici Vás spolu s dalšími organizátory může pozvat na tradiční mezioborový seminář Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí. V letošním roce proběhne v termínu 2. – 4. května 2023 v pevnostním městě Josefov, jež je součástí města Jaroměř. Na jeho pořádání se mimo jiné podílí Východočeská pobočka České astronomické společnosti.
V rámci Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě vás chceme pozvat na Chat s Astronomkou, sérii aktivit organizovaných astronomkami Astronomického ústavu Akademie věd České republiky (AsÚ AV ČR) ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.
V době od 11. do 20. srpna 2023 se bude na Hvězdárně v Úpici konat tradiční letní astronomický tábor, který je určen mladým zájemcům o astronomii od druhého stupně základní školy po žáky škol středních. Vůbec první expedice se na kopci nad Úpicí uskutečnila v roce 1959 a tak je tato akce astronomickým táborem s nejdelší historií u nás. Jejím zakladatelem byl první ředitel hvězdárny pan Vladimír Mlejnek. Zpočátku se jednalo o zácvikové pozorovací meteorické expedice sloužící k získání pozorovatelských zkušeností pro meteorické expedice celostátní, postupem času se ovšem program obohatil o téměř všechny obory astronomie. S odkazem na historii této akce se koná, pokud Měsíc dovolí, v období maxima letního meteorického roje Perseid. Tak tomu bude i letos.
Již druhou nemocnici v České republice navštívila astronomická výstava Vesmír blíže lidem, uspořádaná k 60. výročí založení Evropské jižní observatoře (ESO). Výstava zachycuje na deseti panelech několik velkých teleskopů této instituce, včetně astronomických objektů, pozorovatelných z jižní polokoule.
Astronomický ústav AV ČR ve spolupráci s Planetum vás zvou v úterý 21. února 2023 od 18 hodin do velkého sálu Planetária Praha. Vstup zdarma. Přednáška proběhne v angličtině a nebude tlumočena do češtiny. 60 let existence Evropské jižní observatoře připomene její současný generální ředitel profesor Xavier Barcons. Tato přednáška pro veřejnost naváže na konferenci pořádanou ten samý den v Senátu Parlamentu České republiky. Ta bude probíhat v angličtině a češtině a bude přes den streamovaná – můžete se jí tak zúčastnit na dálku, odkaz najdete na webu Senátu.
Astronomická observatoř v Ondřejově si 21. 1. 2023 připomíná 125. výročí založení. 21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu. Toto datum je tedy považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. V roce 1928, 28. října, tedy v den desátého výročí samostatného Československa, odevzdal Josef Frič hvězdárnu státu. Dnes ji spravuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky a je zde umístěn největší dalekohled u nás.
Je ti 15-26 let, chceš se něco dozvědět o astronomii, pozorování noční oblohy, nebo chceš prostě jen strávit 16 dní mezi astronomickými nadšenci? Lákají tě fyzikální, chemické a další experimenty a umíráš touhou absolvovat každý den různé odborné přednášky s astronomickou, astrofyzikální či jinou tématikou? Pokud se už teď těšíš na to, co ti nabídneme, tak je Astronomická expedice právě pro tebe!
Když jsme na podzim roku 2022 zažili poslední částečné zatmění Slunce, jistě si někteří z vás zase říkali, co je to za podivný název pro úkaz, který žádným zatměním přece vůbec není. V souvislosti s dalším úkazem na konci roku, zákrytem Marsu Měsícem, se v některých médiích opět psalo o zatmění rudé planety Měsícem. Dlužno dodat, že astronomové jsou v tom nevinně, ale jak to tedy s těmito úkazy je? Co je přesně zatmění? Co je zákryt nebo přechod tělesa přes sluneční kotouč?
Je tady již třetí ročník Vánoční astro soutěže, kterou již tradičně pořádá Vesmír pro lidstvo (výzkumný program Akademie věd ČR) a Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy), a to pro šikovné děti, mladé talenty a všechny zvídavce, které baví vesmír a užijí si svoji tvorbu spojenou s vesmírnou tématikou. Na nejlepší v jednotlivých kategoriích čekají exkluzivní ceny. Vyhrajte celodenní zážitek v Planetáriu Praha, rodinnou vstupenku, družicové nášivky, klíčenky či další věcné ceny. Oceněná díla budou zároveň vystavena ve foyer pražského planetária.
Navzdory omikronovým hrozbám, navzdory komplikovanosti doby, navzdory rostoucím nákladům, pracovníci Hvězdárny a planetária Brno, ve spolupráci s městem Brnem, za rok 2022 na svých akcích přivítali 223 877 návštěvníků. Rekord z „předkovidového“ roku 2019 byl tudíž překonán o více než 54 000 lidí. Ale není to jenom o číslech…
Astronomická expedice se stále více zabydluje na své základně v Sítinach. Téměř 60 účastníků z řad studentů se tak letos mohlo těšit z lepšího a většího zázemí, z nové pozorovací techniky a hlavně ze stále temné a překrásné noční oblohy. A té si letos mohli užít dosytosti. Po několika letech nám počasí umožnilo pozorování téměř každou noc. A co všechno jsme na noční obloze pozorovali?
Až donedávna jediný hvězdný katalog, který se dochoval ze starověku, byl ten Ptolemaiův, sestavený v Alexandrii ve druhé polovině druhého století. Ve svém imposantním díle Almagest položil Ptolemaios matematické základy vesmíru se Zemí v jeho středu, a tam také jsou uvedeny souřadnice více než tisíce hvězd. Z různých zdrojů včetně samotného Ptolemaia je ale také známo, že patrně vůbec první, kdo měřil souřadnice hvězd, byl Hipparchos na řeckém ostrově Rhodos o tři století dříve, v letech 190 až 120 před Kristem. Před téměř půlstoletím probíhala dokonce vědecká diskuze o tom, že Ptolemaios sám možná ani měření poloh hvězd neprováděl a získal jejich souřadnice pouhým přepočtem o vliv precese z katalogu Hipparchova. Ten byl přitom dlouho považován za ztracený.
Ježíšek na vás zapomněl? Tak si udělejte radost s kalendářem ASTROFOTO 2023 a vyzdobte si stěnu kanceláře či bytu fotografiemi mlhovin, galaxií, hvězdokup, polární záře či zatmění Slunce. Kalendář nabízí dechberoucí pohledy do krajiny a vesmíru z dílny úspěšných českých a slovenských astrofotografů.
Projíždím malebnou českou krajinou a občas se pousměji – to, když se někde na kopci stříbřitě zaleskne obrys kopule, avizující tam kdesi ukrytou hvězdárnu. Je to nejspíš jedna z veřejných hvězdáren, postavená pro lidi – lidi, toužící nahlížet do tajů vesmíru a poznávat, co je přesahuje.
V úterý 13. prosince 2022 byl do východní kopule Hvězdárny a planetária Oldřicha Kotíka ve Ždánicích osazen nový dalekohled o průměru zrcadla 80 cm, čímž se stal největším dalekohledem na Moravě. Sloužit bude především univerzitním studentům k odborným měřením.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
