Na to, aby MPC zaevidoval Vaše pozorovania do katalógu ako novú planétku, potrebujete zaslať pozície objektu minimálne z dvoch dní, ideálne sú dni tri. Tu sa myslí pozorovanie z troch rôznych dní a nie tri za sebou idúce dni, hoci aj také pozorovanie je dobré. Objekty nájdené len z dvoch nocí môžete síce tiež poslať, dokonca môžete získať predbežné katalógové číslo (designáciu) pre takýto objav. Ak sa však v archíve MPC špeciálny softvér nájde k novému objavu ďaľšie pozorovania od iného pozorovateľa a ten pozoroval dané teleso počas 3 nocí, kredit za objav stratíte a získa ho pozorovateľ s dlhším časovým obdobím...
Asteriody Ida a DactylPredtým než začnete hľadať nové pozície, musíte určiť dráhové elementy Vášho objavu. Na tento účel použite program Find Orb. Program na základe nameraných pozícií v Astrometrice vypočíta potrebné elementy dráhy. Po otvorení programu Find Orb, kliknete na okienko Open a tu načítate súbor MPCReport.txt. Zobrazia sa Vám všetky objekty, ktoré sa v Astrometrice zmerali, v našom príklade vidíte merania pre objekt krt214...
Asteroid IkotawaTeraz máte uložené CCD zábery v pamäti počítača a nasleduje ich prezeranie. Na identifikáciu pohyblivých objektov musíte presne určiť ich pozície voči hviezdam. Na tento účel doporučujem pracovať s programom Astrometrica. Tento program je freeware a je plne funkčný počas 100 dní. Pokiaľ Vám bude vyhovať pri astrometrických meraniach, zaregistrujte sa cez ich web stránku...
AsteriodPrezeraním archívnych CCD snímkov z databázy SkyMorph je možné objaviť nové, doteraz neevidované planétky. Na to, aby ste sa sami mohli presvedčiť o pravdivosti tohto tvrdenia, prikladám návod - krok za krokom - dúfam že dostatočne podrobne a zrozumiteľne.
Práca s archívom na prvý pohľad vyzerá veľmi zložito, ale na prvýkrát je zrejme všetko zložité...
Výškový profil severní polární čepičky MarsuNové trojrozměrné snímky severní polární čepičky potvrzují, že jednotlivé vrstvy ledu jsou utvořeny v souladu s teoretickými modely změn dlouhodobého klimatu Marsu v průběhu uplynulých několika miliónů roků. Snímky byly pořízeny na základě dat z radaru, který je nainstalován na palubě americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).
Červená skvrna na povrchu trpasličí planety HaumeaTmavá červeně zbarvená oblast, která byla objevena na povrchu trpasličí planety Haumea, se zdá být bohatší na minerály a organické látky, než okolní ledem pokrytý povrch. Objev astronomů představil 16. září 2009 na kongresu European Planetary Science Congress (Potsdam, SRN) Dr. Pedro Lacerda.
Schema sondy Venus ExpressPozorování, prováděná přístroji na palubě evropské kosmické sondy Venus Express, poskytla nové nezvratné důkazy, že sluneční vítr odnáší pryč významné množství vody z planety Venuše, která je svojí velikostí srovnatelná se Zemí. Získaná data rovněž vnesla nové světlo na přenos stopových plynů v atmosféře Venuše a na zákonitosti vanoucích větrů. Výsledky dosavadního výzkumu byly publikovány 16. září 2009 na kongresu European Planetary Science Congress v Potsdamu (SRN) .
Teplota na povrchu MěsíceChudák Pluto. Nejprve bylo "vykopnuto" z planetárního klubu, nyní přišlo i o primát nejstudenějšího místa ve Sluneční soustavě. Tento titul si nyní přivlastnil Měsíc, konkrétně neosvětlené krátery v blízkosti jižního pólu - což je na druhou stranu dobrá zpráva pro hledání důkazů o přítomnosti vodního ledu na jediném souputníku naší planety.
Australský meteoritZprávu o vzácném nálezu neobvyklého typu meteoritu, který našli vědci v Nullarborské poušti v jihozápadní Austrálii na základě systematických pozorování, která umožnila nejen nalezení samotného meteoritu, ale i určení jeho původu ve Sluneční soustavě, přináší dnešní vydání prestižního časopisu Science.
Tiskové prohlášení Astronomického ústavu Akademie věd ČR
Čas od času, zhruba jednou ročně, se objeví zpráva, že blízko planety Země má prolétnout planetka. Někdy se na veřejnost dostane také informace, s jakou pravděpodobností se s planetkou můžeme srazit. Jak se tato pravděpodobnost počítá, vysvětloval posluchačům Nebeského cestopisu doktor Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Největší meteorit na povrchu MarsuNa připojeném obrázku je vidět velký kámen, pojmenovaný "Block Island", což je zatím největší meteorit, jaký byl nalezen na povrchu planety Mars. Snímek byl pořízen pomocí panoramatické kamery (Pancam), která je součástí americké pojízdné laboratoře - robota Opportunity.
Srážka dvou exoplanet u hvězdy HD 172555 Astronomové získali pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope důkazy kolize mezi dvěma vznikajícími planetami, které obíhaly kolem mladé hvězdy. Vědci předpokládají, že dvě kamenná tělesa - jedno minimálně tak velké jako náš Měsíc a druhé zhruba velikosti planety Merkur - se srazila před několika tisíci roky, což je z astronomického hlediska docela nedávno.
Sonda u komety Wild-2 v představě malířeMožná si ještě vzpomenete na misi Stardust, kdy se americká sonda přiblížila rekordně blízko k jádru komety Wild-2 a odebrala z jeho okolí vzorky plynu a prachu, které byly dopraveny zpátky na Zemi. Vědci očekávali, že analýza těchto vzorků jim připraví mnohá překvapení, což se i stalo. Nejdříve si nebyli jisti, zda se glycin (aminokyselina) nedostal do vzorků až po jejich návratu na Zemi ale nakonec se podařilo prokázat, že tato látka je skutečně z komety.
Saturn. Autor: NASAČíselné údaje z vesmíru - rozměry, vzdálenosti, hmotnosti, jsou často nepředstavitelně veliké a nikdo se nediví, že je astronomové nedokáží přesně určit. Někdy je ale problém určit i zdánlivě jednoduchý údaj. Jako například, jak dlouho trvá den na Saturnu?
Světlá skvrna na Venuši (Venus Express, červenec 2009)Skoro to vypadá, jakoby Venuše záviděla Jupiteru jeho novou skvrnu. Stejně jako v případě Jupiteru i na Venuši ji nalezl amatérský astronom tentokrát Frank Melillo z USA. 19. července si všiml nápadně světlé oblasti na severní polokouli Venuše.
Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometouKontrola a kalibrace Hubblova kosmického dalekohledu HST byla přerušena a vesmírná observatoř byla namířena na nedávno objevenou tmavou skvrnu v atmosféře obří planety Jupiter. Skvrna pomalu zvětšuje své rozměry. Vytvořila se v horních vrstvách oblačnosti po srážce planety s kometou či planetkou a její vzhled se mění ze dne na den.
Sloučeniny objevené ve výtryscích na měsíci EnceladusData získaná v průběhu dvou těsných průletů sondy Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladus přilévají oleje do ohně, pokud se týká faktu, zda tento ledový měsíc obsahuje pod povrchem kapalnou vodu či nikoliv. Data zaregistroval přístroj Ion and Neutral Mass Spectrometer během průletů v červenci a říjnu 2008. Výsledky výzkumu byly publikovány 23. 7. 2009 v časopise Nature.
Předpokládaná sopečná činnost na Venuši - kresbaEvropská kosmická sonda Venus Express pořídila první mapu jižní polokoule planety Venuše v oboru infračerveného záření. Tato nová mapa odhalila, že naše sousední planeta mohla být v minulosti podobná Zemi - s deskovou tektonikou a vodními oceány.
Slunce poskytuje ideální podmínky pro život na Zemi, kterému se zde daří velmi dobře. To však ale není celá pravda. Ve skutečnosti Země periodicky opouští "ochranná křídla" Slunce a ocitá se nechráněná před ataky mezihvězdného prostředí.
Titan ve viditelném světle.Bombardování atmosféry Saturnova měsíce Titan rentgenovými paprsky může vést k vytvoření základní složky DNA. Vyplývá to z nejnovějších laboratorních studií. Zatímco rentgenové záření může působit nepřetržitě, vhodné podmínky mohou nastat pouze tehdy, když dopady meteoroidů dopraví na povrch měsíce vodu. Tento objev tak poskytuje další důkazy, že Titan může být zralý pro život.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
