Titan ve viditelném světle.Bombardování atmosféry Saturnova měsíce Titan rentgenovými paprsky může vést k vytvoření základní složky DNA. Vyplývá to z nejnovějších laboratorních studií. Zatímco rentgenové záření může působit nepřetržitě, vhodné podmínky mohou nastat pouze tehdy, když dopady meteoroidů dopraví na povrch měsíce vodu. Tento objev tak poskytuje další důkazy, že Titan může být zralý pro život.
ZeměPozorovatelé oblohy se tisíce let pokoušeli změřit vzdálenost Země od Slunce. Ve třetím století před Kristem patrně jako první hovořil o heliocentrickém uspořádání naší Sluneční soustavy Aristarchos ze Samu, přičemž odhadoval, že Slunce může být 20krát dále od Země než Měsíc. Jedná se sice o nepřesné údaje, ale použitá metoda výpočtu byla správná. Ve skutečnosti je vzdálenost Země od Slunce 400krát větší než vzdálenost mezi Zemí a Měsícem.
Rekonstrukce vzhledu jezer na MarsuTým astronomů z University of Colorado (Boulder) objevil první a rozhodující důkazy pobřežních linií na Marsu, které naznačují existenci dávných hlubokých jezer. Tento nález má rovněž význam pro pátrání po pradávném životě na povrchu rudé planety.
Jupiterův měsíc IoVulkanicky nejaktivnější těleso ve Sluneční soustavě právě obdrželo od astronomů "rozsudek smrti". Jupiterův měsíc Io, jehož povrch je doslova posetý aktivními vulkány, se jednoho dne "odebere k odpočinku" a jeho sopečná činnost ustane. Vyplývá to z nové studie, analyzující pozorování za více než 100 let.
Pravděpodobná srážka Země s Venuší v představě malířeTuto ilustraci poskytlo sdružení Nature Publishing group. Ukazuje, jak by v budoucnu mohla vypadat případná kolize Země s Venuší. Drobné nepravidelnosti v oběhu planet, tzv. orbitální chaos, mohou být příčinou srážek ve Sluneční soustavě. V první řadě je pravděpodobná srážka Země s Venuší nebo Marsem. Vyplývá to z nově publikované studie.
Meteorit na povrchu Marsu u kráteru VictoriaRezavé kameny velikosti lidské pěsti, roztroušené v okolí kráteru Victoria na povrchu Marsu vypadají jako meteority - může se jednat o fragmenty tělesa, které narazilo do povrchu Marsu v místě zkoumaného kráteru, jak se domnívají astronomové. Protože kameny obsahují železo, které zrezivělo za přítomnosti vody, mohly by poskytnout přesné časové měřítko vlivu procesu zvětrávání v této oblasti v poslední době.
Západ Slunce nad Nullarborskou pouští
V časných ranních hodinách 21. července 2007 nad jihozápadní částí Austrálie prolétl velmi jasný
meteor. Bylo to nad Nullarborskou pouští, což je největší vápencová tabule světa o rozměru
200 000 km², která je jen velmi řídce obydlena. Naštěstí zrovna tato oblast je od roku 2005
sledována bolidovou sítí, na které se podílí Australané, Britové a Češi a dvě ze tří kamer české výroby
tento bolid zaznamenaly. Jak uvádí Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, po vyhodnocení
záznamu bylo jasné, že se jedná o kandidáta na meteorit.
Sluneční cykly č. 23 a 24Mezinárodní tým expertů vedený pracovníky NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) ve spolupráci s NASA publikoval novou předpověď pro následující sluneční cyklus. Podle expertů nastane maximum příštího cyklu č. 24 v květnu 2013 s nízkou úrovní maximálního relativního čísla slunečních skvrn.
Mák arktickýFyzik a futurista Freeman Dyson (který mj. předpověděl, že důkaz o existenci mimozemských civilizací bude získán do roku 2056) řekl, že bychom měli mimozemský život hledat tam, kde je jeho objev nejsnadnější, i když podmínky zde nebudou ideální pro život v podobě, jak jej známe na Zemi. Zvláště pak říká, že kosmické sondy mohou hledat květiny podobné těm, které byly objeveny v arktických oblastech Země - a to na ledových měsících ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.
Jasný meteorDne 7. dubna 1959 byl v rámci dvoustaničního programu, jenž od roku 1951 organizoval Dr. Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu, vyfotografován bolid Příbram a na základě vypočtené dráhy byly následně nalezeny meteority. Meteorit "s rodokmenem" byl první, který kdy byl na světě nalezen a měl zásadní význam pro pochopení původu meteoritů. Příbramské a další zajímavé meteority budou od 11. do 22. května k vidění na výstavě Bolidy a pády meteoritů v pražské budově Akademie věd ČR.
eso news 16-2009Nová studie zveřejněná v časopise Nature dokládá, že povrch asteroidů pod vlivem slunečního záření stárne a červená mnohem rychleji, než se dříve myslelo, dokonce v časovém měřítku kratším než miliony let. Z pohledu života planetky se jedná o pouhý okamžik. Výzkum také potvrdil, že nejpravděpodobnější příčinou jevu je sluneční vítr.
Slunce beze skvrn 28. 4. 2009 Cyklus slunečních skvrn, jak to tak vypadá, se chová poněkud podobně jako burza. Zrovna když si myslíte, že klesla až na dno, poklesne ještě níže. Slunce je v současné době nejklidnější za uplynulých 100 let.
Titan v předsdtavě malířeV závěrečném dílu seriálu o Saturnově měsíci Titan se seznámíme s názory některých odborníků, které se týkají možnosti života na tomto velmi studeném a vzdáleném tělese.
yi-swan
26. marca 2009 objavil kórejský astronóm amatér Dae-am Yi fotograficky novú kométu. 3. apríla astronóm Rob Matson na snímkach získaných prístrojom SWAN (sonda SOHO) objavil kometárny objekt, pričom sa zistilo, že sa jedná o jeden a ten istý objekt. Z toho dôvodu dostala nová kométa C/2009 F6 meno Yi-Swan.
2009.04.12: doplněno o fotografie Libora Vyskočila z hvězdárny v Úpici.
Předpokládaný kryovulkanismus na TitanuV dalším pokračování si povíme něco o sopkách na Titanu, o pozorovaných klimatických změnách a o objevu kapalného oceánu hluboko pod zmrzlým povrchem druhého největšího měsíce ve Sluneční soustavě.
Čerstvý impaktní minikráter na Marsu.Impaktní krátery jsou nejrozšířenější a všudypřítomné geologické útvary ve Sluneční soustavě. Zhruba 1 600 pojmenovaných kráterů (a nesčetné méně významné útvary) pokrývá starodávný povrch Měsíce. Na Zemi, kde vítr a voda nepřetržitě způsobují erozi povrchu, bylo v současné době napočítáno 176 impaktních kráterů, jejichž kosmický původ byl potvrzen.
Snímek meteoru z jedné stanice evropské bolidové sítě, kterou založil Z. CeplechaDnes 7. dubna je tomu přesně 50 let, co přes území tehdejšího Československa přelétal nebývale jasný meteor. Díky projektu fotografování meteorů, se podařilo astronomům pod vedením Zdeňka Ceplechy, průlet bolidu zachytit. A nejen to. Jako první na světě dokázal z fotografií dopočítat místo dopadu, 4 kusy meteoritu najít a pak i vypočítat, že meteorické těleso přiletělo z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Na světě byl první důkaz, že odtud mohou na Zemi padat kameny z vesmíru. RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. nedávno oslavil 80. narozeniny, ale na meteorit Příbram, který mu změnil celý život vzpomíná, jako by to bylo včera.
Řeky na TitanuNejsledovanějším měsícem posledních let je Titan - měsíc planety Saturn. Ve druhém pokračování si zrekapitulujeme některé poznatky o Titanu, získané americkou kosmickou sondou Cassini a přístroji na evropském modulu Huygens, který na povrchu Titanu přistál.
Nejsledovanějším měsícem posledních let je Titan - měsíc planety Saturn. Oranžový závoj nad měsícem symbolicky poodhrnula kosmická sonda Cassini. Vědci tak spatřili první "záblesk" povrchu měsíce, na nějž, jak se někteří astronomové domnívají, prší ze zamlžené oblohy organický materiál a vytváří zde moře kapalných uhlovodíků. Nelze vyloučit ani možnost primitivního života. V několika pokračováních si představíme základní informace o tomto zajímavém vzdáleném měsíci.
Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.Od 23. března 2009 se v zorném poli koronografu LASCO C3 družice SOHO pohybuje planeta Merkur (ve směru zprava doleva). Po konjunkci 31. 3. 2009 v zorném poli setrvá do 8. 4. 2009. Opět se do něj vrátí v době od 13. do 24. května 2009, (projde jím ale v opačném směru zleva doprava).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
