Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce Kosmonautika

Rozhovor: Eugene Cernan

Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Ve dnech 17. až 21. června 2008 pobýval v České republice, v zemi svých předků, zatím poslední člověk na Měsíci. Kapitán Eugene Cernan se zúčastnil mimo jiné debaty se studenty pražských gymnázií. Diskusi moderoval čestný předseda České astronomické společnosti, dr. Jiří Grygar, který jménem redakce astro.cz a redakce Kosmických rozhledů položil E. Cernanovi několik otázek.

Věra Bartáková Vzdálený vesmír

Chandra „omladila“ kulové hvězdokupy

Hvězdokupa M13
Hvězdokupa M13
Jednou z palčivých otázek současné astronomie je rozpor mezi stářím vesmíru a stářím kulových hvězdokup. Jen krátce připomeňme, že stáří vesmíru, určené z rychlosti jeho rozpínání, odpovídá 13,7 miliardám let. Kulové hvězdokupy jsou nejstarší objekty ve vesmíru. Jsou to shluky až miliónů hvězd, vzájemně gravitačně vázaných. Nacházíme je v kulové složce galaxií. Z jejich polohy a ze spektra hvězd, které se v nich nacházejí, soudíme, že všechny vznikly přibližně ve stejnou dobu (ze stejného oblaku plynu), před 9 - 14 miliardami let. Věk 14 miliard let odpovídá modelům vesmíru, který má hustotu látky mnohem menší než tzv. kritickou, v takovém případě by však stáří hvězdokup překračovalo stáří samotného vesmíru...

Tomáš Mohler Exoplanety

Nalezena trojice superzemí

Planetární soustava u hvězdy HD 40307 v představách malíře
Planetární soustava u hvězdy HD 40307 v představách malíře
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2008): Přístroj HARPS přinesl bohatou úrodu exoplanet s nízkou hmotností.

Tým evropských astronomů ohlásil na mezinárodní konferenci významný objev na poli exoplanetárního průzkumu. Pomocí přístroje HARPS na observatoři ESO v La Silla nalezl v okolí hvězdy HD 40307 systém tří superzemí. Pozorování přístrojem HARPS ve sledovaném vzorku hvězd navíc odhalilo dalších 45 kandidátů na exoplanety s hmotností menší než je třicetinásobek hmotnosti Země a s oběžnou dobou kratší než 50 dní, tzn. že okolo každé třetí našemu Slunci podobné hvězdy obíhá planeta s výše uvedenými parametry.

František Martinek Sluneční soustava

Phoenix hlásí: Bílý materiál musí být led!

Vodní led pod povrchem Marsu.
Vodní led pod povrchem Marsu.
Úlomky bílého materiálu velikosti kostek mizí z vyhloubeného příkopu, který kamera sondy Phoenix znovu vyfotografovala po čtyřech dnech od jeho vytvoření. To vědce přesvědčilo v názoru, že bílý materiál je zmrzlá voda, která se vypařila po odkrytí svrchní vrstvy horniny.

"Musí to být led", říká Peter Smith (University of Arizona, Tucson). "Tyto malé shluky téměř zmizely během několika dnů, což je perfektní důkaz, že se jedná o led. Existovaly i dohady, zda to nemůže být sůl. Teď je jasné, že to sůl není."

František Martinek Kosmonautika

Phoenix a hledání vody na Marsu

Rýha v místě odebrání vzorku horniny.
Rýha v místě odebrání vzorku horniny.
Americká kosmická sonda Phoenix odkryla na severní polokouli Marsu místo, kde se možná nachází led. Robotický manipulátor sondy odhalil po vyhloubení brázd, označených Dodo a Baby Bear, bílý materiál, přičemž byla vytvořena prohlubeň o šířce 22 cm a délce 35 cm. Místo se nachází v oblasti, která byla geologicky utvářena sezónními změnami a usazováním ledu na povrchu Marsu.

Marek Kuchařík Kosmonautika

Rozhovor: Petr Kulhánek - družice GLAST

Start družice GLAST
Start družice GLAST
Dnes nasedneme do nosné rakety Delta II a společně s observatoří GLAST vyrazíme do vesmíru. Start byl několikrát odložen a povedl se až ve středu 11. června večer. Požádal jsem profesora Petra Kulhánka z katedry fyziky elektrotechnické fakulty ČVUT, aby nám vysvětlil, co je to za sondu a co znamená zkratka GLAST.

Tomáš Mohler Vzdálený vesmír

Reinhard Genzel získal Shawnovu cenu

Pohyb hvězdy v okolí černé díry
Pohyb hvězdy v okolí černé díry
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2008): Bylo oceněno studium supermasivní černé díry za pomocí dalekohledů ESO

Shawnovou cenou v astronomii za rok 2008 byl oceněn profesor Reinhard Genzel, ředitel Institutu Maxe Plancka pro extraterestrickou fyziku (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics - MPE). Cena byla Reinhardu Genzelovi udělena za důkaz supermasivní černé díry v centru naší Galaxie a význačný přínos v této oblasti. Na objevu se značně podílely dalekohledy ESO.

redakce Ostatní

V sobotu 21. června nastane letní slunovrat

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 117 z 19. června 2008

21. června 2008 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit krátce po půlnoci, v 1 hodinu 59 minut 23 sekund letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V sobotu 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Říkáme, že po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.

František Martinek Kosmonautika

U Měsíce bude opět živo

Japonská sonda Kaguya u Měsíce.
Japonská sonda Kaguya u Měsíce.
Po delším období nezájmu se pozornost vědců znovu obrátila k Měsíci. S trochou nadsázky lze říci, že ji vyprovokovalo prohlášení NASA, že se američtí astronauti kolem roku 2020 znovu vrátí na povrch nejbližšího kosmického souseda Země. Přistání člověka však bude předcházet jeho detailní výzkum pomocí nejrůznějších automatů, a to nejen amerických.

V současné době krouží na oběžné dráze kolem Měsíce dvě kosmické sondy: 3. 10. 2007 byla navedena na oběžnou dráhu japonská sonda KAGUYA, o měsíc později (5. 11. 2007) se k ní přidala čínská kosmická sonda Chang´e-1.

Milan Halousek Kosmonautika

Česká stopa v měsíčním prachu

Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Krátce před Vánocemi roku 1972 odstartoval z Měsíce lunární modul Apolla 17 s astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem - tím byl završen americký program Apollo, program dobytí Měsíce.

Poslední člověk, jehož noha před téměř 36 roky zanechala v měsíčním prachu svůj otisk, byl americký astronaut s česko-slovenskými předky Eugene Cernan. A v těchto dnech máme to potěšení uvítat Eugena Cernana opět v České republice.

Pavel Suchan Kosmonautika

Eugene Cernan v České republice

Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Průběžně aktualizováno!

Do vlasti svých předků přiletí v úterý 17. června 2008 jako host předsedy vlády americký astronaut Eugene Cernan - poslední člověk naší planety, který zanechal svou stopu na Měsíci, aby se podíval na výstavu o stopách lidstva v Národním muzeu, na níž je umístěna i československá vlajka, kterou měl s sebou na měsíčním povrchu a kterou v roce 1974 věnoval Astronomickému ústavu v Ondřejově.

Petr Kubala Sluneční soustava

Plutoidy aneb nová kategorie ve sluneční soustavě

Dva plutoidy - Pluto a Eris
Dva plutoidy - Pluto a Eris
Na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze v roce 2006 bylo Pluto vyloučeno ze seznamu planet a přemístěno do poněkud méně prestižní kategorie trpasličích planet. Už v Praze se někteří (především američtí) astronomové snažili pro objekty za dráhou Neptunu vymyslet novou kategorii, jejímž prototypem by bylo právě Pluto. Návrh rezoluce tehdy neprošel a celá záležitost byla odložena. Po dvou letech se IAU k problému vrátila a výkonný výbor v Oslu přijal 11. června 2008 návrh pracovní skupiny, podle kterého vzniká ve sluneční soustavě zcela nová kategorie těles.

František Martinek Vzdálený vesmír

Pohled HST na kupu galaxií v souhvězdí Vlasů Bereniky

Část kupy galaxií Coma pohledem HST.
Část kupy galaxií Coma pohledem HST.
Hubblův kosmický dalekohled (HST, NASA) zachytil nádherné seskupení velkého počtu galaxií, vytvářejících tzv. kupu galaxií Coma, jednu z nejhustších známých seskupení galaxií ve vesmíru.

Pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST byla vyfotografována velká část této kupy galaxií. Snímek zachycuje oblast o rozměru několika miliónů světelných roků. Kompletní kupa galaxií obsahuje tisíce galaxií v prostoru kulového tvaru o průměru více než 20 miliónů světelných let.

Tomáš Mohler Hvězdy

Trpaslík a Vesmírný kotel

Eta Carinae
Eta Carinae
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (017/2008): VLT uvádí dvě mlhoviny v souhvězdí Lodního kýlu

Při příležitosti desátého výročí okamžiku, kdy na zrcadla VLT dopadlo první světlo, vydává ESO dva úžasné snímky dvou různých typů mlhovin, které se nacházejí v souhvězdí Lodního kýlu. První obklopuje hvězdu Eta Carinae a má tvar trpaslíka. Hvězdě Eta Carinae je souzeno vybuchnout během následujících 100 000 let. Druhý obrázek představuje mnohem větší mlhovinu, která se rozkládá okolo skupiny mladých a hmotných hvězd.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »