Vyhledávání v článcích
stanice Vltava
Na stanici Vltava si můžete v rubrice o vědě vyslechnout několikzajímavých rozhovorů týkajících se přechodu Venuše přes sluneční disk.útery 1. 6. rozhovor s RNDr. Petrem Heinzelem, DrSc. o Slunci
čtvrtek 3. 6. rozhovor s RNDr. Stanislavem Šteflem, CSc. o měření vzdáleností ve vesmíru
úterý 8. 6. rozhovor s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. o způsobech hledání exoplanet
Pořad MOZAIKA s kulturními aktualitami lze naladit každý všední den nastanici Český Rozhlas 3 - Vltava, v 8:25 je v nem zařazenarubrika věnovaná vědě. (Frekvence ČRo 3 - Vltava: VKV, v Praze105,0 MHz.)
Neváhejte a nalaďte si radio.
Šťastné narozeniny HST!
 |
Nejhmotnější dvojhvězda WR20a
 |
Jak vznikla sluneční soustava
Astronom Jeff Hester a jeho spolupracovníci z Arizona State University publikovali teorii, podle níž Slunce a jeho planetární soustava nevznikla o samotě, jak se dříve vědci domnívali, ale v blízkosti velmi hmotné hvězdy, která později explodovala jako supernova. Důkazním materiálem je mj. izotop niklu Ni60, který byl nalezen v meteoritech. Tento izotop je produktem rozpadu železa Fe60, které mohlo vzniknout pouze při explozi masívní hvězdy.
Globální oteplování a vymírání biologických druhů
 |
přednáška RNDr. Aleny Šolcové
Ve středu 26. května 2004 se uskuteční na Štefánikově hvězdárně na Petříně od 19:00 přednáška RNDr. Aleny Šolcové na aktuální téma "Přechod Venuše přes sluneční disk - Keplerova předpověď, Halleyova metoda a příběhy dřívějších pozorování". Přednášku pořádá Pražská pobočka České astronomické společnosti. Přednáška je přístupná veřejnosti, členové PPČAS mají vstup zdrarma.Dvě zajímavé exoplanety objevené díky zákrytům
Evropský tým objevil (a studoval) dvě nově objevené exoplanety. Obě planety byly nalezeny díky přehlídce OGLE. Objev těchto planet ztrojnásobil počet exoplanet objevených metodou přechodu. Nyní známe tři takto objevené objekty. Zdvojnásobil se i počet planet se známou hmotností a poloměrem - nyní známe čtyři takové objekty.
8. června 2004 si bude moci každý vyzkoušet metodu přechodů v praxi. Venuše bude přecházet před Slunečním diskem. Zúčastněte se projektu VT 2004
Kosmická sonda CASSINI se blíží k Saturnu
 |
Sonda HAYABUSA uskutečnila gravitační manévr
.jpg "MUSES-C(M).jpg") |
Fyzika Venuše - II. část
Pryč jsou doby, kdy lidé museli spekulovat o tom, co skrývá hustá oblačnost Venuše -- dnes, po 40 letech výzkumu, už si nic domýšlet nemusíme, naopak jsou před nás předkládána pozorování, pro něž zatím nemáme žádná vysvětlení. Při výzkumu Venuše se tak uplatní všechny planetární vědy včetně meteorologie, mineralogie, fyziky plazmatu či geofyziky. Jen díky nim se nám daří jednotlivé fragmenty poznání umisťovat do celkového obrazu této planety, tak jak jí rozumíme nyní.
Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/2
Jak chránit Zemi proti asteroidům?
 |
upgrade serveru II
dnes od 19.00 dojde k plánovanému výpadku serveru. Provoz serveru by po té měl být brzy obnoven; nenastanou-li komplikace, bude to ještě týž večer. Důvodem výpadku je upgrade hardware serveru.
upgrade serveru
O víkendu a v několika následujících dench dojde k plánovanému upgradu našeho serveru. Případné výpadky se budeme snažitodstranit co nejrychleji.
Další tři novy v M31
Přesně po 2 měsících od skončení pozorovací sezóny galaxie M31 začala sezóna další. Zahájili jsme ji o cca měsíc dříve, než je obvyklé. A vyplatilo se, stejně jako prodloužení minulé sezóny o téměř měsíc, kdy se podařilo objevit všechny 3 letošní novy v M31 z ČR.LRO - americký návrat na Měsíc
 |
Evropská astronomická společnost informuje
Následující zprávy od Michela Dennefelda z Výboru Evropské astronomické společnosti jsou určené zejména členům EAS, ale nejen jim. V případě zájmu o členství v prestižní EAS kontaktujte prosim pana Štěpána Kováře (email: stepan.kovar@astro.cz). Zprávy uveřejňujeme v původním znění, tedy v angličtině.Kosmická sonda k planetě Pluto II
 |
Na výletě u protinožců: Na moře
Souhvězdí Lodního kýlu je viditelné i z našich zeměpisných šířek. Najdete v něm dvojici otevřených hvězdokup M 46 a M 47, stejně jako zářivou stálici ζ Puppis. Neméně zajímavé objekty se však nacházejí i v té části Lodní zádě, na kterou od nás nikdy nedohlédneme. Na prvním místě jmenujme druhou nejjasnější stálici noční oblohy -- Canopus (α Carinae). Protože má přibližně stejnou rektascenzi jako hvězda β CMa, o půlnoci kulminuje vždy na přelomu roku. Jako naoranžovělá hvězda by přitom mohla být pozorovatelná již ze 37. stupně severní rovnoběžky. Canopus je hvězdou spektrální třídy F0, jejiž vzdálenost byla trigonometricky změřena na 95 parseků. Zajímavé je, že leží hodně daleko od ekliptiky, proto ji při orientaci v prostoru využívá většina meziplanetárních sond. Navíc je dost izolovaná od podobně jasných stálic, takže ji nelze s ničím splést.
