Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
René Hudec Kosmonautika

INTEGRAL 5 let ve vesmíru

02_integral.jpg
17. října 2007 uplynulo 5 let od vypuštění družice Evropské kosmické agentury ESA INTEGRAL (Mezinárodní laboratoř pro astrofyziku záření gama) s českou účastí na palubním experimentu OMC (optická monitorovací kamera) a vědeckém a datovém centru ISDC.

Při této příležitosti uspořádala ESA vědecký workshop, který se konal v Itálii a shrnul vědecké výsledky z projektu. Česká účast zahrnovala na této akci dva ústní referáty prezentující výsledky hlavních vědeckých oborů české účasti, a to výzkum kataklyzmických proměnných a příbuzných objektů, a výzkum blazarů (extragalaktických objektů, podtřídy aktivních galaktických jader, jejichž výtrysk (jet) směřuje přímo k Zemi).

Tomáš Bezouška Ostatní

Den s astropisem 2007

Společnost Astropis v sobotu dne 24. 11. 2007 bude pořádat již 6. přednáškový „Den s Astropisem“ v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3 v Praze 1 a to ve spolupráci s Českou astronomickou společností a za podpory Fondu T-Mobile. Přednášky na astronomická témata přednesou RNDr. Jiří Grygar, CSc. (FÚ AVČR), RNDr. Vladimír Kopecký, DrSc. (ÚFP AVČR), Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (FEL ČVUT a HaP Praha), Mgr. Pavel Najser (HaP Praha), Mgr. Petr Scheirich (AsÚ AVČR) a RNDr. Michal Sobotka, CSc. (AsÚ AVČR). Vstup na akci je zdarma. Vzhledem ke kapacitě sálu je nutná rezervace na internetové stránce http://www.astropis.cz, která je možná od 16. 10. 2007, a kde naleznete i podrobný program.
Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2007.10: Hvězda v Perseovi

ČAM 2007.10: Hvězda v Perseovi
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2007 obdržel snímek komety 17/P Holmes pořízený Daliborem Hanžlem a Petrem Horálkem.

Stává se snad smutnou tradicí, že pokud se na obloze objeví jasná kometa, je nad Čechami zataženo. Stává se však tradicí radostnou, že pokud se naskytne sebemenší možnost tuto kometu pozorovat a vyfotografovat, čeští astrofotografové tak učiní a své výsledky pošlou do soutěže „Česká astrofotografie měsíce“.

Petr Sobotka Multimédia

Astronomie na ČRo Leonardo – říjen 2007

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Vědecká stanice ČRo Leonardo vyrábí 14 vlastních pořadů a hlavním tématem některých z nich bývá astronomie nebo hostem astronom. V následujícím přehledu najdete seznam a stručný obsah takových pořadů za měsíc říjen. Všechny pořady si můžete stáhnout pomocí přímého odkazu do mp3 archivu. V říjnu se astronomie objevila ve 14 pořadech. Prolinkovány jsou i podrobné informace o vydání pořadu a související články na www.rozhlas.cz/leonardo.
Jiří Srba Úkazy

TP101: Výjimečná kometa 17P/Holmes pozorovatelná na našem nebi

Dne 24. října 2007 upozornil španělský pozorovatel Ramon Naves, že periodická kometa 17P/Holmes prochází výrazným zjasněním (outburstem). Zatímco 21. října byla ještě slabší 16 mag (tedy pozorovatelná pouze velkými dalekohledy a laické veřejnosti naprosto neznámá), o tři dny později, 24. října ve 4:10 UT (UT = světový čas) byla již vidět malými dalekohledy jako objekt 7 mag a měla hvězdný vzhled a žlutavou barvu. O několik dalších hodin později, 24. října v 11:15 UT se odhadovaná jasnost pohybovala již kolem 4 mag a kometa tak byla pozorovatelná už i pouhým okem, měla ostrou centrální kondenzaci 3“ (3 obloukové vteřiny) a malou komu (prachovo plynný obal kolem jádra komety) o průměru kolem 10“. V rozmezí několika dní tedy zjasnila asi 400 000krát. Jedná se o dosud nejvýraznější rychlé zjasnění komety, které bylo zdokumentováno. Kometa je v současnosti na obloze pozorovatelná pouhým okem v souhvězdí Persea jako nápadný objekt hvězdného vzhledu. Není u ní pozorován ohon běžný pro komety, ale pouze hlava komety.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 101 z 29. října 2007

František Martinek Kosmonautika

Evropa a nové projekty výzkumu vesmíru

Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Ve dnech 17. a 18. října 2007 se uskutečnila v Paříži schůzka SSAC (ESA´s Space Science Advisory Committee – Poradního výboru ESA pro kosmický výzkum). Na tomto setkání byly vybrány nové projekty výzkumu vesmíru, z nichž některé by mohla Evropská kosmická agentura ESA realizovat v období 2015 až 2025. Ze seznamu 50 návrhů, které předložila vědecká komunita v létě letošního roku, postoupily do další fáze výběru následující projekty:
František Martinek Hvězdy

Nejtěžší hvězdná černá díra

Nejtěžší hvězdná černá díra v galaxii M 33.
Nejtěžší hvězdná černá díra v galaxii M 33.
Astronomové lokalizovali polohu mimořádně těžké černé díry, obíhající kolem obrovské hvězdy, se kterou tak vytváří dvojhvězdnou soustavu. Toto zjištění dává netušené možnosti pro studium vývoje konečného osudu velmi hmotných hvězd.
Petr Horálek Úkazy

Kometa 17P Holmes extrémně zjasnila, je vidět okem

Kometa 17P Holmes (autor: Eric Allen, Kanada)
Kometa 17P Holmes (autor: Eric Allen, Kanada)
Na severní obloze mají nyní lidé výjimečnou možnost spatřit opravdu jasnou kometu 17P Holmes. 24. října 2007 u ní došlo k superoutburstu, při němž zjasnila více než 620 tisíc krát! Tím se ze slabého objektu (kolem 17. magnitudy) stal náhle objekt pohodlně viditelný pouhým okem s jasností kolem 2,5 magnitudy. Kometa navíc stále ještě zjasňuje!

František Martinek Sluneční soustava

Existoval na Venuši život?

Topograficka mapa povrchu Venuše.
Topograficka mapa povrchu Venuše.
Existovaly v obrovských oceánech na Venuši dostatečně dlouhou dobu vhodné podmínky pro výskyt života? Odpověď na tuto otázku můžeme najít v tvrdém minerálu nazvaném tremolit na povrchu Venuše, jehož průzkum by mohly v budoucnosti uskutečnit kosmické sondy.
Petr Horálek Úkazy

Meteorický roj Orionid v plném proudu

Dva meteory křižují mléčnou dráhu, kresba: Petr Horálek
Dva meteory křižují mléčnou dráhu, kresba: Petr Horálek
Pokud se vám kolem 22. října 2007 podaří na časné ranní, nebo na popůlnoční obloze spatřit nějaký meteor, s největší pravděpodobností půjde o jeden z těch, které souvisí s každoročně pozorovatelným rojem Orionid. Tento meteorický roj patří na obloze k deseti nejaktivnějším a upozorní na sebe mimo jiné i tím, že tělíska, která při pádu atmosférou hoří a tvoří tak záblesk lidově zvaný „padající hvězda“, pochází z proudu částic rozdrolených z jádra Halleyovy komety.

František Martinek Úkazy

Když padají meteority

Kráter po dopadu meteoritu v Peru - září 2007.
Kráter po dopadu meteoritu v Peru - září 2007.
Dne 15. 9. 2007, přibližně v 11:45 hodin se objevila velká ohnivá koule nad jezerem Titicaca v Bolívii. Jednalo se o úkaz, který byl větší a jasnější než Slunce. Ohnivá koule se pohybovala velkou rychlostí podél hranic s Peru. Přelétla nad městem Desaguadero, které se rozkládá na území obou států. Mnoho oken se rozbilo, když nad ním ohnivá koule prolétla, což znamená, že se musela pohybovat supersonickou (nadzvukovou) rychlostí. Během několika sekund meteorit narazil do zemského povrchu ve vesnici Carancas v Peru, asi 4 km od hranic s Bolívií. Když meteorit dopadl do mokré půdy, vytvořil kráter o průměru 14 m, hluboký 3 m. Přitom se vyvržený materiál rozlétl všemi směry do vzdálenosti až 150 m.
Petr Sobotka Hvězdy

Symbiotická hvězda AG Dra opět zjasňuje

Historická světelná křivka AG Dra
Historická světelná křivka AG Dra
Známá symbiotická dvojhvězda AG Dra se po roce a půl začala opět zjasňovat. Loni dosáhla hvězda jedné z nejvyšších jasností za uplynulých sto let. Jestli letos svůj loňský výkon zopakuje, se nedá předpovědět. Také proto jsou amatérští astronomové vyzváni k jejímu sledování.
Petr Horálek Úkazy

Jasná kometa je malými dalekohledy vidět po západu Slunce

Fotografie komety C/2007 F1 pořízená Daliborem Hanžlem 15. října 2007
Fotografie komety C/2007 F1 pořízená Daliborem Hanžlem 15. října 2007
Kometa C/2007 F1 LONEOS začíná být pro majitele malých dalekohledů nápadným a tím pádem i lákavým objektem na večerní obloze. Je sice možné ji spatřit jen dvě hodiny po západu Slunce, a to velmi nízko nad obzorem (při ztemnělé obloze kolem 12° a níže), ale její jasnost včerejším dnem (15.října 2007) překročila magickou hranici 6. magnitudy (dle našich vizuálních odhadů). Kometa je navíc nápadná svou kompaktní a výraznou komou a na fotografiích se honosí úzkým, ale poměrně dlouhým ohonem, který se za ideálních podmínek ani nevejde do zorného pole digitálního fotoaparátu.

2007.10.18: doplněna mapka



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »