Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Fárník Úkazy

TP73: Obří sluneční skvrna na Slunci

0808-5.jpg
I přesto, že v současné době se Slunce ve své jedenáctileté periodě nachází před minimem sluneční činnosti (má nastat v roce 2006) a lze na něm tedy pozorovat stále méně slunečních skvrn, již několik dní je na Slunci pozorovatelná obří sluneční skvrna. Má průměr přibližně 50 000 km (to odpovídá velikosti planety Neptun), je tedy téměř 4 x větší než naše Země. Skupina, ve které se tato velká sluneční skvrna nachází, vyšla 7.9.2005 a byla astronomy označena jako skupina č. 0808, měla ovšem z minulé otočky Slunce svého předchůdce - skupinu č. 0798.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 73 z 15. září 2005

František Martinek Sluneční soustava

Může Země přežít zánik Slunce?

GD_362.jpg
Planetární soustavy mohou existovat i kolem hvězd, které dospěly ke konci svého života, explodovaly a jejich nitro se smrštilo. Nová pozorování ukazují, že asteroidy a prachové disky, a snad dokonce i planety, mohou obíhat kolem bílých trpaslíků, tj. kolem hvězd, ve kterých vyhořelo nukleární palivo, které prošly fází červeného obra a jež pomalu chladnou.
František Martinek Ostatní

Hvězdárna Valašské Meziříčí slaví 50 let své činnosti

HVM-02.jpg
Před 50 lety byla dokončena výstavba Hvězdárny Valašské Meziříčí, která byla koncem září 1955 zpřístupněna široké veřejnosti. Hlavním "stavitelem" hvězdárny byl Josef Doleček, který se stal jejím prvním ředitelem. Hvězdárna se věnuje především přednáškové a vzdělávací činnosti, propagaci úspěchů astronomie, kosmonautiky, raketové techniky, meteorologie a dalších přírodních věd. Od roku 1955 bylo uspořádáno 34 681 pořadů, které navštívilo 918 256 osob (stav k 31. 12. 2004).
Zdeněk Bardon Multimédia

M31 - Extrémní astrofotografie

M31_29-31082005_bar.jpg
Letošní léto bohužel nepřálo nejen koupání, ale i fotografování hvězdiček. Když už bylo jasno, tak svítil Měsíc a když nesvítil, tak pršelo. Poslední srpnový týden se počasí vydařilo, a tak jsem se rozhodl vyzkoušet dlouho připravovaný plán extrémní expozice. Chtěl jsem vyzkoušet, jak bude vypadat CCD snímek M31 v Adromedě po expozici několika hodin.
František Martinek Sluneční soustava

HST objevil zásoby vody na planetce Ceres

Ceres_HST.jpg
Pozorování planetky č. 1 Ceres - největší známé planetky v pásu asteroidů odhalila, že toto těleso může být "miniplanetou" a může obsahovat velké množství čistého vodního ledu pod povrchem.

Pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) také prokázala, že Ceres svými charakteristikami připomíná kamenné terestrické těleso, jako je naše Země. Tvar planetky Ceres je téměř kulový (podobně jako u Země), což může naznačovat, že planetka má diferencované nitro - tvoří ji vnitřní kamenné jádro a tenká kůra, pokrytá prachem.

František Martinek Sluneční soustava

Co na sebe prozradila kometa Tempel 1

Tempel-1_1.jpg
Když část kosmické sondy Deep Impact (tzv. impaktor) narazila 4. 7. 2005 v rámci "sebevražedné" mise do povrchu komety Tempel 1, uvolnilo se poměrně velké množství ingrediencí, které tvořily prvotní "polévku", ze které vznikala Sluneční soustava. Astronomové provedli analýzu dat, získaných sondou Deep Impact a astronomickou družicí Spitzer Space Telescope. Některé zajímavé informace přinášíme v následujícím článku.
František Martinek Sluneční soustava

Nové informace o Saturnových prstencích

Prstence.jpg
Saturnovy prstence představují obrovskou komplexní strukturu kolem druhé největší planety ve Sluneční soustavě. Od vnitřního k vnějšímu okraji měří tolik, že by se ani nevešly do prostoru mezi Zemí a Měsícem. Celkem sedm hlavních částí prstence bylo označeno v pořadí podle data objevu. Ve směru od povrchu planety se nacházejí prstence D, C, B, A, F, G a E.
František Martinek Kosmonautika

Pilotovaná expedice na Mars již v roce 2020?

Let_na_Mars.jpg
Pilotovaná expedice na Mars by se mohla uskutečnit o 10 let dříve, než doposud předpokládali vědci, inženýři a politikové. Takovouto senzační zprávu publikovala před několika dny skupina odborníků z oddělení pro letectví a kosmonautiku na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Rok 2020 - to je nový možný termín pro výsadek člověka na rudou planetu. V plánech NASA se počítá s možným termínem startu v roce 2030.
Kamil Hornoch Multimédia

Kometa C/2005 A1 (LINEAR)

2005a1.jpg
Po více jak 2 měsících jsem namířil svůj dalekohled se CCD kamerou na kometu, tentokráte rozštěpenou C/2005 A1 (LINEAR). Výsledek si můžete prohlédnout ZDE. Celkem bylo sečteno 19 dílčích 40-ti sekundových expozic pořízených 28.872 UT srpna kamerou CCD SBIG ST-6V přes 35cm dalekohled v Lelekovicích.
František Martinek Ostatní

První světlo pro největší dalekohled světa

SALT.jpg
Přesně 5 let po zahájení pozemních prací byl jihoafrický dalekohled SALT (Southern African Large Telescope) dokončen a byly již pořízeny první barevné snímky vesmírných objektů. Úspěšně tak byla vyzkoušena digitální kamera SALTICAM v ceně 600 000 dolarů, která zaznamenala "první světlo", zachycené optickou soustavou dalekohledu, jehož objektiv má průměr 11 m. Hlavní zrcadlo dalekohledu je složeno z 91 hexagonálních segmentů.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 4/2005

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Během prázdninových měsíců se odehrálo několik důležitých věcív astronomii a kosmonautice: sonda Deep Impact se(věrna svému pojmenování) úspěšně srazila s kometou Tempel 1a po dlouhé pauze odstartoval (a bezpečně přistál)raketoplán Discovery. O první události informuje Martin Lehkýa o druhé, v kontextu budoucího vývoje americké kosmonautiky,Karel Bejček.Martin Lehký ještě připojuje tři články o třech pěkných objevechv oboru meziplanetární hmoty: o trojplanetce,o transneptunickém tělesu větším než Plutoa o rozpadu komety.
redakce Ostatní

Přednáška J. Grygara

Pozvánka na populárně-vědeckou přednášku "Urychlovače na nebi a pod zemí aneb Velký třesk za všechno může", kterou přednese Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, předseda Učené společnosti ČR.

František Martinek Sluneční soustava

HST: planeta Neptun a další fungování kosmického dalekohledu

HST_Neptun.jpg
Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil nové fotografie vzdálené planety Neptun. Na snímcích je vidět velmi dynamická atmosféra planety a některé její měsíce. Fotografie byly pořízeny přes 14 různých barevných filtrů, které umožnily proniknout do různých hloubek atmosféry planety a vědci tak mohou detailně studovat atmosféru a oblaka nad planetou. Složená fotografie zachycuje několik "momentek" z rotace Neptuna.


22. vesmírný týden 2025

22. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nový Měsíc

16 hod.20min starý Měsíc.

Další informace »