Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Vít Straka Kosmonautika

První start soukromé lodě k ISS zasahují odklady

Animace lodi Dragon na orbitě. Autor: Spaceflightnow.com
Animace lodi Dragon na orbitě.
Autor: Spaceflightnow.com
V předvečer Svátku práce se měl uskutečnit start druhé lodi Dragon pod taktovkou soukromé americké společnosti SpaceX, která je taktéž výrobcem lodi i rakety Falcon 9, jíž bude využito při startu. Jedná se o vskutku historickou misi, protože půjde o první přílet a připojení komerční kosmické lodi ke stanici ISS, což odstartuje naprosto novou éru zásobování kosmické stanice loděmi soukromých společností a jednou snad i komerční dopravu lidí do kosmu. Přelomovou misi však stíhají odklady, jelikož přiletět k ISS není jen tak.
Václav Kalaš Úkazy

Kolik souhvězdí můžeme vidět z České republiky?

Nejjižnější část souhvězdí Štíra od nás neuvidíme
Nejjižnější část souhvězdí Štíra od nás neuvidíme
Jak je známo, v astronomii je celá obloha rozdělena na 88 různě velkých oblastí, kterým se říká souhvězdí. Pokud snad někde narazíte na hodnotu 89, je to špatně a na vině bude nejspíše souhvězdí Hada. To sice má dvě oddělené části (hlavu hada a ocas hada), mezi kterými leží Hadonoš, ale obě se počítají jen jako jedno souhvězdí. Často se souhvězdí dělí do skupin podle různých hledisek, která se obvykle vztahují k určitému místu. Například podle období, kdy jsou nejlépe viditelná se rozlišují na jarní, letní, podzimní a zimní. Kromě nich ještě existuje skupina tzv. cirkumpolárních (obtočnových) souhvězdí, která se nikdy nedostanou pod obzor a jsou proto viditelná celý rok. My zde použijeme trochu jiné kritérium a to viditelnost z území České republiky. Některá souhvězdí z území našeho státu vidíme celá, jiná jen částečně a další neuvidíme vůbec.

Vít Straka Kosmonautika

Zásobování kosmické stanice ve třech dějstvích

Odlet lodi Progress jak jej zachytila posádka stanice. Autor: NASA
Odlet lodi Progress jak jej zachytila posádka stanice.
Autor: NASA
I přes přesun raketoplánů do muzeí a učebnic dějepisu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) stále létá spektrum ruských, japonských, evropských a brzy snad i amerických komerčních lodí. Vůbec nejčastějším návštěvníkem ISS je malá ruská bezpilotní zásobovací loď Progress, jejíž exemplářů k orbitálnímu komplexu ročně startuje asi pět. Dvě takovéto, jako samozřejmost často opomíjené lodě, se u stanice vystřídaly koncem minulého týdne. Takovýto klasický zásobovací proces z ruské strany v zásadě můžeme shrnout do tří dějství.
Martin Gembec Úkazy

17. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 25. dubna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 25. dubna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4.

Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Saturn je viditelný po celou noc. Přelety stanice ISS se odehrávají večer.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. dubna ve 22:00 SELČ.

Petr Horálek Úkazy

Fotogalerie: Víkendové Lyridy

Lyrida. Autor: Štěpán Novotný
Lyrida.
Autor: Štěpán Novotný
V neděli 22. dubna časně ráno bylo z České republiky pozorovatelné maximum meteorického roje Lyrid. Podmínky byly příznivé zejména kvůli ideální fázi Měsíce, který se plazil hluboko pod obzorem ve fázi několika hodin po novu. Počasí ovšem přálo zejména na východní polovině našeho území - od západu dorazila oblačnost i s deštěm. Přesto se některým zadařilo nějakou tu Lyridu zachytit. Autorům snímků děkujeme.

Aktualizováno: 24. dubna 2012, 21:50 SELČ.

Petr Horálek Úkazy

O víkendu budou padat Lyridy, podmínky jsou velmi příznivé

Radiant Lyrid nad Mléčnou dráhou. Autor: Petr Horálek
Radiant Lyrid nad Mléčnou dráhou.
Autor: Petr Horálek
Pokud dovolí počasí, na víkendové noční obloze, zejména v neděli 22. dubna časně ráno, spatříme meteory z roje Lyrid. Tento každoroční roj má letos velmi příznivé podmínky - Měsíc je v době maxima ve fázi jen několik hodin po novu a vůbec tedy neruší svým svitem. Meteory zdánlivě vylétající z bodu nedaleko známého souhvězdí Lyry tak může krom počasí zhatit jen pozorování z přesvětlených měst. Za hodinu přitom spadne okolo 15 meteorů.

Viktor Votruba Exoplanety

ALMA odhaluje, jak funguje blízký planetární systém

Snímek pořízený pomocí přístroje ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zachycuje prachový prstenec kolem jasné hvězdy Fomalhaut. Modrá část obrázku (vlevo) představuje starší záběr získaný dalekohledem HST (NASA/ESA, Hubble Space Telescope).
Snímek pořízený pomocí přístroje ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zachycuje prachový prstenec kolem jasné hvězdy Fomalhaut. Modrá část obrázku (vlevo) představuje starší záběr získaný dalekohledem HST (NASA/ESA, Hubble Space Telescope).
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (016/2012): Nová observatoř, ačkoli se ještě staví, již umožnila astronomům pochopit a popsat blízký planetární systém, a poskytla jim cenné údaje o tom, jak takové systémy vznikají a vyvíjejí se. Astronomové za použití dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili, že planety obíhající kolem hvězdy Fomalhaut musí být mnohem menší, než se původně soudilo. Jedná se o první publikovaný vědecký výsledek z první fáze pozorování, která byla otevřena všem astronomům.

Jan Kříž Ostatní

Přednáška: Astrologie... a na hvězdárně?

Konjunkce planet považovali v dávných dobách vědci za znamení. Dnes je to doménou astrologů; astronomové už vědí, že jde pouze o krásný úkaz. Autor: Petr Horálek
Konjunkce planet považovali v dávných dobách vědci za znamení. Dnes je to doménou astrologů; astronomové už vědí, že jde pouze o krásný úkaz.
Autor: Petr Horálek
V pátek 20. dubna 2012 od 19 hodin budou si moci návštěvníci pardubické hvězdárny poslechnout další zajímavou populární přednášku. Astronomická společnost Pardubice zve tentokrát veřejnost na přednášku svého člena Jana Mocka, který bude povídat na téma "Astrologie… a na hvězdárně?". Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

Pavel Gabzdyl Ostatní

Titanik pod vlivem Měsíce

Titanik před osudným najetím na ledovou kru. Kresba: Gordon Johnson.
Titanik před osudným najetím na ledovou kru. Kresba: Gordon Johnson.
Je pravidlem, že za téměř každou větší katastrofou v oblasti lodní nebo letecké dopravy může nešťastná souhra mnoha okolností. Jinak tomu nebylo ani v případě zaoceánského parníku Titanik, který se před sto lety potopil. Zbytečná pýcha, špatně zvolený úhybný manévr před srážkou s ledovou krou, nedostatečný počet záchranných člunů, nepříznivé meteorologické podmínky, to vše vedlo ke smutnému faktu, že při zkáze luxusního plavidla přišlo o život téměř 1500 lidí. Celou událost ovšem významně ovlivnilo ještě něco jiného. Něco poměrně překvapivého - vzájemné postavení Slunce, Země a Měsíce. Kdyby bylo jen trochu jiné, nejspíš by ke srážce s ledovcem nikdy nedošlo.

Petr Horálek Ostatní

Co přineslo Velké setkání ČAS v Jablonci?

Porota ČAM a Jiří Grygar. Autor: Martin Mašek
Porota ČAM a Jiří Grygar.
Autor: Martin Mašek
V sobotu 14. dubna 2012 proběhlo v Jablonci nad Nisou v klubu Na rampě Velké setkání složek České astronomické společnosti. Na setkání dorazilo mnoho vzácných a významných členů ČAS, zazněly velmi zajímavé příspěvky, byli oceněni Astrofotografové roku 2011 i nový nositel Kvízovy ceny. V samotném závěru pak čestný předseda ČAS dr. Jiří Grygar shrnul dění v astronomii i astrofyzice v loňském roce ve svých tradičních Žních objevů.

Martin Gembec Kosmonautika

Slovenská sonda JULO2 do blízkého vesmíru

snímek z blízkého vesmíru z výšky 33 km. Autor: SOSA
snímek z blízkého vesmíru z výšky 33 km.
Autor: SOSA
Slovenská organizace pro vesmírné aktivity (SOSA) úspěšně vypustila balónovou sondu do výšky přes 33 km, kde už se některé podmínky blíží těm vesmírným. Sonda JULO2, nazvaná podle Júlia Satinského, zvládla snímat okolí, prováděla měření a také zaregistrovala z hranic blízkého vesmíru internetové domény.

Marcel Bělík Multimédia

Astrofotografové roku 2011 převzali svou cenu

plaketa_cagas.jpg
V sobotu 14. dubna tohoto roku se v Jablonci nad Nisou konalo velké setkání vedení složek a kolektivních členů ČAS a dalších astronomických institucí. Na programu bylo mnoho zajímavého, my se ovšem zaměříme pouze na část věnovanou astrofotografii. Do Jablonce si totiž pro své ocenění přijeli "astrofotografové roku 2011", pánové Pavel Cagaš a Václav Přibík.

Martin Gembec Úkazy

16. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 18. dubna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 18. dubna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 16. 4. do 22. 4.

Měsíc bude v sobotu v novu. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Saturn je viditelný po celou noc. Stanice ISS přelétá večer.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. dubna ve 22:00 SELČ.

Tomáš Dobrovodský Úkazy

Maximilián Hell a prechod Venuše popred slnečný disk

Rok Maximiliána Hella. Autor: KHaP M. Hella v Žiaru nad Hronom
Rok Maximiliána Hella.
Autor: KHaP M. Hella v Žiaru nad Hronom
V júni tohto roku sa nám naskytne možnosť pozorovať z povrchu Zeme prechod Venuše popred slnečný disk. Ide o mimoriadne vzácny predpovedateľný astronomický úkaz, ktorého opakovanie s veľkou pravdepodobnosťou drvivá väčšina z dnes žijúcich ľudí neuvidí, lebo jeho najbližšie opakovanie nastane až v roku 2117.

Zdeněk Řehoř Ostatní

Projekt KYKLOP

Logo projektu KYKLOP
Logo projektu KYKLOP
V roce 2008 organizovala Přístrojová a optická sekce České astronomické společnosti úspěšný projekt věnovaný zpracování astronomických snímků s výstižným názvem KYKLOP. Po několikaleté pauze věnované zdokonalování rekonstrukčních algoritmů se tento projekt vrací zpět.

Možnost zapojit se do něj tak opět dostává téměř každý astronom.
Pavel Suchan Ostatní

Česká astronomická společnost udělila cenu Zdeňka Kvíze Bc. Petru Sobotkovi

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2012 Bc. Petra Sobotku, především za jeho přínos k popularizaci astronomie a také za jeho činnost v oboru proměnných hvězd.

Slavnostní předání ceny proběhne 14. dubna 2012 ve 13:00 na celostátním setkání poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti v Jablonci nad Nisou. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška na téma "Zákulisí popularizace" přístupná také novinářům.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 168 z 12. 4. 2012.

Aleš Majer Ostatní

Přednáška: Okna vesmíru dokořán po 30 letech

Přednáška: Okna vesmíru dokořán po 30 letech
Přednáška: Okna vesmíru dokořán po 30 letech
Kdo by neznal tento kultovní seriál Československé televize, který dozajista patří k tomu nejlepšímu, co kdy u nás na poli popularizace vědy vzniklo, a který v nejednom z nás probudil hlubší zájem o vesmír. A právě hlavní protagonista tohoto seriálu, přední český vědec, čestný předseda České astronomické společnosti, laureát řady prestižních cen a autor mnoha publikací, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. zavítá 13. dubna 2012 do Jablonce nad Nisou.

Jana Tichá Sluneční soustava

Asteroid pro Ferdinanda Vaňka

Dráha planetky (204370) Ferdinandvaněk. Autor: Jana Tichá
Dráha planetky (204370) Ferdinandvaněk.
Autor: Jana Tichá
Mezinárodní astronomická unie (IAU) nepovoluje pojmenovávat planetky (asteroidy) po politicích dříve než 100 let po jejich smrti. Toto pravidlo IAU platí pro osobnosti napříč politickým spektrem, bez ohledu na míru podpory demokracie či jejich "sametovost". K postavám divadelních her však nebývá zásadních připomínek. Takto jedna z planetek objevených na Kleti nyní nově získala jméno Ferdinanda Vaňka, spisovatele a disidenta, postavy z proslulé divadelní hry Audience a zároveň alter ego jejího autora Václava Havla.

Jiří Dušek Ostatní

Internetový kurz základů astronomie finišuje

Mléčná dráha nad Ontariem. Autor: Kerry-Ann Lecky Hepburn
Mléčná dráha nad Ontariem.
Autor: Kerry-Ann Lecky Hepburn
Zajímá vás astronomie? Jste z Jihomoravského kraje? Chcete se něco dozvědět o vesmíru? Pak se přihlaste do bezplatného kurzu, který nabízí Hvězdárna a planetárium Brno. Máte poslední možnost!

Martin Gembec Úkazy

Canon EOS 60D pro astrofotografii?

Canon 60Da (foto Canon a Martin Gembec)
Canon 60Da (foto Canon a Martin Gembec)
Jak je uvedeno v titulku, Canon připravil pro nadšence z řad amatérů, kteří si chtějí pořídit pěkný noční snímek, novou zrcadlovku. Ta by měla být jakýmsi nástupcem Canonu 20Da, který byl také speciálem přímo od výrobce pro účely astrofotografie. Podívejme se na ni trochu blíže.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

galaxie M87

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »