Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

HST: 100 000krát kolem zeměkoule

HST-3.jpg
"Počítadlo" na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST se otočilo již více než 100 000krát. Toto číslo neznamená vzdálenost 100 000 mil, ale počet oběhů kolem Země, které kosmický dalekohled uskutečnil od svého vypuštění 24. 4. 1990 na palubě raketoplánu Discovery.
František Martinek Hvězdy

První hvězdy ve vesmíru

Vznik prvních hvězd ve vesmíru - počítačová simulace.
Vznik prvních hvězd ve vesmíru - počítačová simulace.
Počátky existence vesmíru se podle současných poznatků datují do období před 13,7 miliardami roků. Velmi krátce po vzniku vesmíru se začaly formovat první hvězdy. Dnes již tyto hvězdy neexistují a odnesly si s sebou i informace o své velikosti a složení. Dnešní počítačové simulace však otevírají nové pohledy na vznik prvních hvězd. Zpráva o tom byla publikována 1. 8. 2008 v časopise Science.

Petr Horálek Úkazy

Částečné zatmění Měsíce v noci ze 16. na 17. srpna 2008

Zatmění Měsíce 16. srpna
Zatmění Měsíce 16. srpna
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 120 z 11. 8. 2008

Letošní rok bohatý na zatmění završí úkaz, jehož podmínky jsou od nás velmi příznivé. Půjde o zatmění Měsíce v noci ze 16. na 17. srpna. Ze dvou letošních měsíčních zatmění bude toto jen částečné, avšak během maximální fáze zemský stín "pohltí" téměř 81 % průměru měsíčního kotouče. Bude-li tedy počasí přát, můžeme se s jistotou připravit na pozoruhodnou letní podívanou a neobvyklé zpestření letních prázdnin.

Petr Sobotka Sluneční soustava

Rozhovor: Jiří Grygar - nejzajímavější Saturnovy měsíce

Měsíc Phoebe, zdroj: APOD (http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/)
Měsíc Phoebe, zdroj: APOD (http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/)
Planeta Saturn je díky sondě Cassini velmi dobře prozkoumána. Stále více podrobností se dozvídáme také o jeho 60 měsících. Jedná se o pestré světy, velmi odlišné od toho, co vědci očekávali. O nejzajímavějších Saturnových měsících nám poví doktor Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV.

Petr Kubala Úkazy

Nezapomeňte na Perseidy!

Perseida, autor: Joshua Tree
Perseida, autor: Joshua Tree
K létu už neodmyslitelně patří meteorický roj Perseidy. Slzy svatého Vavřince, jak se Perseidam lidově říká, ozáří již tradičně okolo 12. srpna noční oblohu.

Zdeněk Soldát Ostatní

Dr. Ladislav Křivský

RNDr.Ladislav Křivský,CSc. (přednáší na Expedici v Úpici; léto 1973 ?)
RNDr.Ladislav Křivský,CSc. (přednáší na Expedici v Úpici; léto 1973 ?)
O panu fotometru, zabijačkovém kráteru a vědě astronomické…

Tak nám ten sluneční rok nějak uběhl… Už tehdy jsem redaktoru Jihočasu Freddymu Vaclíkovi slíbil povídání o zesnulém dr. Ladislavu Křivském, doufal jsem, že se kromě portálu astro.cz, kde o něm parádně napsala ředitelka hvězdárny v Úpici dr. Eva Marková a kromě zmínky v Jihočasu 2/07, že se ozve s článkem lepší znalec. Dovolte mi tedy aspoň pár vzpomínkových postřehů ze života a ze setkání s tímto slunečním fyzikem, otevřeným člověkem a o lidech kolem něj.
Petr Kubala Kosmonautika

Zprávy ze základny Vastitas Borealis V

Panorama s robotickou rukou v popředí
Panorama s robotickou rukou v popředí
We have water! (Máme vodu!), prohlásil na tiskové konferenci 31. července večer SELČ William Boynton z University of Arizona. Přítomnost ledu se očekávala, pozdvižení v posledních hodinách spíš vyvolaly stopy chloristanu amonného, odhalené přístrojem MECA. Mise sondy Phoenix byla prodloužena do 30. září a zveřejněno bylo barevné panorama okolí.
Marcel Bělík Multimédia

V sobotu budou v Úpici odhaleny plakety astrofotografů roku

Česká astrofotografie měsíce
Česká astrofotografie měsíce
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 3. srpna 2008

9. srpna letošního roku dojde k ojedinělé astrofotografické události. V malé kopuli Hvězdárny v Úpici, která ukrývá historický dalekohled dr. Bečváře a která nese i jeho jméno, budou slavnostně odhaleny plakety prvních dvou "astrofotografů roku". Ti vzešli z mnoha účastníků zatím dvouleté soutěže "Česká astrofotografie měsíce", kterou vyhlašuje Česká astronomická společnost za podpory Hvězdárny v Úpici.

Petr Kubala Kosmonautika

Raketa Falcon-1 opět selhala

Raketa Falcon-1
Raketa Falcon-1
V neděli 3. srpna došlo k dalšímu neúspěšnému startu rakety Falcon-1, která patří americké soukromé společnosti SpaceX. Jednalo se už o třetí start tohoto nosiče, zatím všechny pokusy skončily neúspěchem.

redakce Úkazy

Leták: částečné zatmění Měsíce

Částečné zatmění Měsíce 16. / 17. srpna 2008
Částečné zatmění Měsíce 16. / 17. srpna 2008
Kromě částečného zatmění Slunce nás čeká v srpnu ještě další neobvyklý úkaz na obloze. V noci z 16. na 17. srpna budeme moci pozorovat částečné zatmění Měsíce. Web České astronomické společnosti astro.cz vydává elektronický leták s potřebnými informacemi. Leták lze volně šířit.

Petr Horálek Úkazy

V. expedice SAROS se hlásí ze sibiřské metropole

Protuberance během úplného zatmění. Autor: Dalibor Hanžl
Protuberance během úplného zatmění.
Autor: Dalibor Hanžl
V. Expedice SAROS se stejně jako jiné expedice může chlubit úspěšným pozorováním novosibirského zatmění. Na serveru Expresních astronomických informací už vyšly dva články o průběhu naší expedice a nyní vám přinášíme poněkud netradiční deníkovou formou popsané ty nejdůležitější momenty. Článek popisuje cestu Transsibiřskou magistrálou a pozorování slunečního zatmění v sibiřské metropoli. Omlouváme se za zpoždění, přístup na internet byl v Novosibirsku komplikovanější.

redakce Úkazy

Online přenos ze zatmění Slunce 1. srpna 2008

Úplné zatmění, Čína, NASA TV
Úplné zatmění, Čína, NASA TV
Aktuální informace o stavu počasí v ČR a v některých místech pásu úplného zatmění * Informace z českých hvězdáren * Aktuální fotografie úplného i částečného zatmění * Upozornění na webcasty, přenášející úplné zatmění na internetu živě * a mnoho dalšího

Marek Česal Úkazy

Reportáž z expedice za zatměním Slunce „Novosibirsk 2008“

Moskva
Moskva
V pátek 1. srpna nás čeká zatmění Slunce, které bude z našeho území pozorovatelné jen jako částečné. Úplná fáze zatmění Slunce bude pozorovatelná z východní Kanady, Grónska, Severního ledového oceánu, středního Ruska, západního Mongolska a střední Číny. Pro skupinu nadšenců složenou nejenom ze členů Západočeské pobočky ČAS, ale i pracovníků Hvězdárny a planetária Plzeň a Hvězdárny v Rokycanech se tak naskytla další možnost pro uspořádání expedice do oblasti Novosibirska.

Pavel Ambrož Multimédia

ČAM červenec 2008: Labuť

CAM 2008.07
CAM 2008.07
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2008 obdržel snímek souhvězdí Labutě pořízený Petrem Brejtrem ze Rtyně v Podkrkonoší.

Jasná noc začínajícího léta přímo vybízí natáhnout se do ještě vyhřáté trávy a upřít zrak vzhůru na temnou oblohu. Členitý pás Mléčné dráhy se již chystá obepnout oblohu a na svůj vstup do nadhlavníku se připravuje "Severní kříž"- souhvězdí Labutě. Mléčná dráha v něm hýří svojí členitostí a nespočetné zářivé pole hvězd vytváří dojem proudů a peřejí rozložených mezi jednoduše geometricky uspořádanými jasnými hvězdami. Emotivní snímek velké části souhvězdí Labutě poslal do soutěže "Česká astrofotografie měsíce" pan Petr Brejtr ze Rtyně v Podkrkonoší a porota jej v kvalitní konkurenci ostatních fotografů vybrala jako "Astrofotografii měsíce - červenec 2008".



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »