Michaela Kraus ze Stelárního oddělení ASU stála v čele vědeckého týmu, který se zabýval pečlivým studiem podrobných spektroskopických měření hvězdy MWC 349A. Pečlivou analýzou těchto dat ukazuje, že tato hvězda zabalená v několika obalech mezihvězdné látky je ve skutečnosti hvězdou na sklonku života. Tím tento tým vyřešil jednu z dlouhodobých záhad stelární astrofyziky.
Jasný zdroj rentgenového záření v hmotné hvězdokupě na periferii objektu 6dFGS gJ215022.2-055059, což je čočkovitá galaxie nacházející se ve vzdálenosti zhruba 806 milionů světelných roků od Země, je černou dírou střední velikosti. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Astrophysical Journal Letters.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2020. Měsíc bude v superúplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Na cestu k ISS se má vydat tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-16. Před 50 lety odstartovalo Apollo 13 na svoji misi s nakonec šťastným koncem.
Kometa C/2019 Y4 ATLAS překvapila svým chováním a stala se navzdory původním předpovědím viditelnou už v malých dalekohledech. Pokud bude trend jejího (i když nyní již zbržděného) zjasňování pokračovat, tak by se mohla stát v květnu 2020 jednou z nejjasnějších komet posledních let, pozorovatelná dokonce bez obtíží pouhýma očima. Už nyní do redakce dorazilo mnoho fotografií, za které děkujeme. A těšíme se na další!
Již dlouho tu nebyla hezká jasná kometa. Že by C/2019 Y4 ATLAS překvapila Zatím tomu vývoj její jasnosti napovídá. Ale nechme se překvapit. I když už začala být viditelná i v menších dalekohledech, okem ji zatím nespatříme. Ale i tak se na ni můžeme podívat. Astrofotograf Pavel Váňa pořídil její portrét a zaslal jej do březnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, které vyhrál. Soutěž zaštiťuje Česká astronomická společnost.
Redakce v době karantény nezahálí, a proto s radostí hlásí, že vyšel Astropis 121 – první číslo roku 2020. Jako obvykle se můžete těšit na spoustu zajímavého čtení.
Na počátku dubna 2020 se schýlilo k velmi vzácné podívané - planeta Venuše se octla před hvězdokupou M45-Plejády. Taková podívaná nastává jednou za 8 roků, znovu se jí dočkáme až 3. dubna 2028. Do redakce dorazilo mnoho fotografií (nejen úkazu samotného, ale i pohledů k Venuši u hvězdokup v Býku), neboť i přes svit Měsíce se úkaz dal pozorovat i pouhýma očima a zachytit v podstatě i lepším mobilem. Děkujeme všem za krásné snímky, zde si je můžete v plné kráse prohlédnout.
Hostem dalšího dílu zůstává od minula astronom Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., který bude pokračovat ve výkladu o tom, jaké jsou a jak se chovají malá tělesa Sluneční soustavy. Podíváme se k blízkozemním planetkám Didymos, Ryugu či Bennu a jiným. Jejich výzkum poodhalí otázky, které astronomy zajímají už dlouhá desetiletí. Jaké to jsou? Pojďte se s námi u těchto těles na chvíli zastavit. Víte například, že v Německu je celý kostel postaven z meteoritu, který tam dopadl před 14,5 miliónem let?
Kvasary jsou mimořádně jasná jádra vzdálených aktivních galaxií. Patří mezi nejvzdálenější a nejsvítivější známé objekty. Jejich centrálním „motorem“ jsou supermasivní černé díry, které doslova hltají dopadající prach, plyn a hvězdy z okolí. Nyní astronomové na základě použití Hubbleova kosmického teleskopu HST objevili extrémně energetické vlny, které se šíří ze vzdálených kvasarů. Tyto proudy putují napříč mezihvězdným prostorem podobně jako vlny tsunami na Zemi a způsobují zkázu v celé galaxii, ve které jsou kvasary usídleny.
Jedním z nejznámějších velkých dalekohledů je metrový dobson doktora Hanßgena, který bývá k vidění na německém setkání Herzberger Teleskop Treffen. Podobně velký dalekohled, o průměru 90 cm, se občas vyskytne na vrcholku rakouských Alp na Edelweißspitze, kam jej vozívá jeden německý amatérský astronom. Mimochodem tímto přístrojem spatřilo i několik Čechů loni na podzim kometu 2I/Borisov, patrně jako jedni z mála na světě. V Česku se můžeme také setkat s opravdu velkými amatérskými dalekohledy. Například v Klubu astronomů Liberecka nedávno jeden z jeho členů prezentoval Taurus Izerinus o průměru 50 cm. To však vyprovokovalo kolegu a splnil si svůj dávný sen, když pořídil dalekohled dobsonova typu o průměru 95 cm.
Soutěž Česká astrofotografie měsíce zastoupena svou porotou a zaštítěna křídly České astronomické společnosti, již patnáct let vábí amatérské a tu a tam i profesionální astronomy k zaslání svých fotografií. A jako snad každý rok i letos kvalita fotografií byla opravdu vysoká. A jako každý rok i letos vyhlásila celkové vítěze a nové nositele Ceny Jindřicha Zemana a Ceny Jindřicha Zemana junior.
Na základě dat z radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) tým astronomů objevil pozoruhodnou orbitální geometrii v cirkumbinárním protoplanetárním disku. Jejich zjištění vyšlo tiskem v časopise Astrophysical Journal. V posledních dvou desetiletích byly objeveny tisíce planet obíhajících kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Některé z těchto planet obíhají kolem dvojice hvězd, právě tak jako domovská planeta Luke Skywalkera pojmenovaná Tatooine.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zjasňování komety C/2019 Y4 (ATLAS) se zpomaluje. Na obloze lze spatřit vláčky družic Starlink. Před 15 lety byla objevena trpasličí planeta Makemake, druhá nejjasnější po Plutu. Před 60 lety startovala první meteorologická družice TIROS-1. Před 175 lety bylo poprvé fotograficky zaznamenáno Slunce se skvrnami.
Evropská komise rozhodla o zrušení střídání času v roce 2018. Píše se rok 2020 a stále ve střídání času pokračujeme. Proč? Protože na tom, který čas bude zaveden celoročně, se mají dohodnout samotné členské státy. Termín zavedení celoročního času nyní není znám. Hvězdárna a planetárium Brno právě uvedla v život web Zachraňme středoevropský čas – www.stredoevropskycas.cz, který byl připraven ve spolupráci fyziologů a astronomů. Uvádí vědecké důkazy přemluvené do srozumitelného jazyka veřejnosti, proč má být v rozhodnutí o budoucím čase preferován středoevropský čas, který lze vnímat jako přírodní, symetrický. Vzpomeňme si na ně ze soboty na neděli, kdy – doufejme naposledy – použijeme letní čas.
V této poněkud komplikované době, kdy všichni bojujeme s nastalou situací a musíme vše trpělivě ustát, se nabízí možnost, jak využít čas domácí „izolace”. Tím myslím přípravu naší fotografické techniky. Napadlo mne oslovit specialistu společnosti ZEISS Praha pana Michaela Prouzu a společně jsme vytvořili návod na ošetření našich objektivů, protože čištění optických ploch je vždy delikátní záležitost. Následující rady se netýkají ošetřování zrcadel. Doufáme, že naše komentáře uvítají především začátečníci. Tak si pojďme o tom říct něco více.
Organické sloučeniny nazývané thiofeny se na Zemi nacházejí v uhlí, naftě a kupodivu i v bílých lanýžích – požitkářských houbách a v bílé ředkvi. Thiofeny byly rovněž nedávno objeveny na Marsu a astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washington State University si myslí, že jejich přítomnost by byla konzistentní s přítomností raného života na planetě Mars.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.
Šťastná vlna valí z Brna, pod tímto heslem přináší Český rozhlas Brno do karantény a nejen do ní pořady, u kterých věří, že posluchačům v této nelehké době zlepší náladu. Již v neděli 22. března chystá brněnský rozhlas ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno unikátní živé komentování oblohy v pořadu Sedmikrásky na nebi.
Astronomové nyní informují o zjasňující se kometě ATLAS (C/2019 Y4), která v posledních týdnech překračuje několikasetkrát svou předpovězenou jasnost a je pozorovatelná už většími binokuláry jako mlhavá skvrna v souhvězdí Velké medvědice. Pokud svůj trend vývoje jasnosti dodrží, bude od konce dubna pozorovatelná pouhýma očima a od poloviny května na večerní obloze jednou z nejjasnějších komet, které jsme mohli v posledních desetiletích pozorovat. Zajímavostí také je, že kometa ATLAS je s velkou pravděpodobností fragmentem „Velké komety 1844“, která dosáhla 1. hvězdné velikosti.
Na základě měření izotopů železa vědci z University of Copenhagen prokázali, že se naše planeta ve skutečnosti zformovala mnohem rychleji, než jsme se doposud domnívali. Tento objev poskytuje nový pohled na formování planet a na pravděpodobnost výskytu vody a života kdekoliv ve vesmíru. Předchůdce naší planety, tzv. proto-Země, se zformovala během časového rozpětí přibližně 5 miliónů roků. Prokázaly to nové studie uskutečněné na Centre for Star and Planet Formation (StarPlan) at the Globe Institute na University of Copenhagen.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
